Hans Holbein ml.: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 3: Řádek 3:
  
 
Holbein je autorem zhruba 50 sérií [[Iniciála|iniciál]] (první série s hrajícími si dětmi vznikla 1516, sada na námět Tance Smrti 1524). Jedna ze slavných titulních [[Bordura|bordur]] (Dionysius a ležící Kleopatra) pochází z roku 1523. Úspěch přinesly také [[Signet|signety]], [[Viněta|viněty]] a titulní [[Portrét|portréty]] (Erasmus Rotterdamský, Martin Luther, Philipp Melanchthon). Cyklus [[Biblické tisky a ilustrace zahraniční|biblických]] ilustrací se v opožděném prvním vydání jmenuje ''Historiarum Veteris Testamenti icones ''(Lyon 1538 s 91 dřevořezy) a v dalším ''Icones historiarum Veteris Testamenti ''(Lyon 1547 s 98 dřevořezy). Těžiště Holbeinovy tvorby posledních let spočívalo v portrétní grafice. Návrhy byly posmrtně využity do Münsterova díla ''Cosmographia. Beschreibung aller Lender ''(Basel 1544).
 
Holbein je autorem zhruba 50 sérií [[Iniciála|iniciál]] (první série s hrajícími si dětmi vznikla 1516, sada na námět Tance Smrti 1524). Jedna ze slavných titulních [[Bordura|bordur]] (Dionysius a ležící Kleopatra) pochází z roku 1523. Úspěch přinesly také [[Signet|signety]], [[Viněta|viněty]] a titulní [[Portrét|portréty]] (Erasmus Rotterdamský, Martin Luther, Philipp Melanchthon). Cyklus [[Biblické tisky a ilustrace zahraniční|biblických]] ilustrací se v opožděném prvním vydání jmenuje ''Historiarum Veteris Testamenti icones ''(Lyon 1538 s 91 dřevořezy) a v dalším ''Icones historiarum Veteris Testamenti ''(Lyon 1547 s 98 dřevořezy). Těžiště Holbeinovy tvorby posledních let spočívalo v portrétní grafice. Návrhy byly posmrtně využity do Münsterova díla ''Cosmographia. Beschreibung aller Lender ''(Basel 1544).
<br clear="all">
 
  
  
'''Lit.:''' BAUM, A.: Holbeinův Rej smrti. Památky archeologické 8, 1868/1869, s. 124-130; COHN, W.: Der Wandel der Architekturgestaltung in den Werken Hans Holbeins d. J. Strasbourg 1930; GANTNER, J. (ed.): Die Malerfamilie Holbein in Basel. Ausstellung im Kunstmuseum Basel zur Fünfhundertjahrfeier der Universität Basel 1960. Basel 1960; JOHNSON, A. F.: The title-borders of Hans Holbein. Gutenberg-Jahrbuch 1937, s. 115-120; LIEB, N.-STANGE, A.: Hans Holbein d. Ä. München-Berlin 1960; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; REINHARDT, H.: Einige Bemerkungen zum graphischen Werk Hans Holbeins des Jüngeren. Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 34, 1977, s. 229-260; ROSENFELD, H.: Holbeins Holzschnittfolge „Bilder des Todes“ und der Basler Totentanz sowie andere Beispiele von der Entwirkung der frühen Buchillustration auf andere Werke. Gutenberg-Jahrbuch 1984, s. 317-327; SCHMID, H. A.: Hans Holbein der Jüngere. Basel 1948; SCHNEELI, G.-HEITZ, P. (edd.): Initialen von Hans Holbein. Strasbourg 1900; STETTER, M.: Freiheit und Bindung in der Bibelillustration der Renaissance. Eine ikonographische Studie zu Hans Holbein d. J. „Icones“. Schweizerisches Gutenbergmuseum 39, 1953, s. 155-189.  
+
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
 
 +
'''Lit.:''' BAUM, A.: Holbeinův Rej smrti. Památky archeologické 8, 1868/1869, s. 124-130; COHN, W.: Der Wandel der Architekturgestaltung in den Werken Hans Holbeins d. J. Strasbourg 1930; GANTNER, J. (ed.): Die Malerfamilie Holbein in Basel. Ausstellung im Kunstmuseum Basel zur Fünfhundertjahrfeier der Universität Basel 1960. Basel 1960; JOHNSON, A. F.: The title-borders of Hans Holbein. Gutenberg-Jahrbuch 1937, s. 115-120; LIEB, N.-STANGE, A.: Hans Holbein d. Ä. München-Berlin 1960; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; REINHARDT, H.: Einige Bemerkungen zum graphischen Werk Hans Holbeins des Jüngeren. Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 34, 1977, s. 229-260; ROSENFELD, H.: Holbeins Holzschnittfolge „Bilder des Todes“ und der Basler Totentanz sowie andere Beispiele von der Entwirkung der frühen Buchillustration auf andere Werke. Gutenberg-Jahrbuch 1984, s. 317-327; SCHMID, H. A.: Hans Holbein der Jüngere. Basel 1948; SCHNEELI, G.-HEITZ, P. (edd.): Initialen von Hans Holbein. Strasbourg 1900; STETTER, M.: Freiheit und Bindung in der Bibelillustration der Renaissance. Eine ikonographische Studie zu Hans Holbein d. J. „Icones“. Schweizerisches Gutenbergmuseum 39, 1953, s. 155-189.
  
 
'''Lex.:''' NAGLER 7. 50-64 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 17. 333-356. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).
 
'''Lex.:''' NAGLER 7. 50-64 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 17. 333-356. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Aktuální verze z 13. 9. 2019, 09:30

Holbeinova bordura s Dionysiem a ležící Kleopatrou (Köln/R. 1525). Paulus Diaconus: Homeliae seu mauis sermones sive conciones (Köln/R., Alopecius [= Hero Fuchs] 1525). Titulní strana druhého dílu (čili za fol. 174). Holbeinova bordura vznikla 1523 pro Johanna Frobena. Zde jde o časovou kopii, avšak pořízenou nikoli Antonem Woensamem z Wormsu (která je známější), nýbrž Fuchsovým spolupracovníkem Euchariem Cervicornem (viz jeho značku vpravo nahoře nad římsou). Antikvariát Meissner (Praha).
Hans Holbein ml. (ca 1497-1543) kreslíř a malíř věnující se též tvorbě předloh k dřevořezům knižního dekoru a ilustrací. Pocházel z Augsburku. Byl žákem svého otce Hanse st. (zemř. 1524) a Hanse Burgkmaira st. Od 1515 pracoval v Basileji a v Londýně, kde také zemřel. Dle Holbeinových předloh pracovali basilejští dřevořezáči Hans Hermann (činný od 1516), později Hans Lützelburger (zemř. 1526) aj. Nejvíce prací se přirozeně nachází v basilejských tiscích Johanna Frobena, Christopha Froschauera st., Andrease Cratandera a Heinricha Petriho.

K raným Holbeinovým dílům patří drobný obrazový doprovod Erasmovy satiry Moriae encomium (Basel 1515). Slavný, sociálně pojatý cyklus Tance smrti kreslil v Basileji 1523-1526 a mezi 1526-1527 pořídil několik zkušebních otisků. Třicet osm obrazů řezaných Lützelburgerem a doprovozených francouzskými verši Gillese Corrozeta se dočkalo prvního vydání pod názvem Les simulachres et histoirées faces de la mort (Lyon 1538). Rozšířená podoba s 41 dřevořezy se nazývala Imagines de morte (Lyon 1542). První úplné vydání s 58 dřevořezy neslo název Les images de la mort (Lyon 1562). Již v první polovině století byl cyklus překládán (první německé vydání 1544), kopírován (Anton Sylvius), adaptován (Václav Hollar) i napodobován (kupř. v Čechách pro Melantrichův tisk Erasmovy Knihy …, v kteréž jednomu každému křesťanskému člověku naučení i napomenutí se dává, jak by se k smrti hotoviti měl, Praha 1563).

Holbein je autorem zhruba 50 sérií iniciál (první série s hrajícími si dětmi vznikla 1516, sada na námět Tance Smrti 1524). Jedna ze slavných titulních bordur (Dionysius a ležící Kleopatra) pochází z roku 1523. Úspěch přinesly také signety, viněty a titulní portréty (Erasmus Rotterdamský, Martin Luther, Philipp Melanchthon). Cyklus biblických ilustrací se v opožděném prvním vydání jmenuje Historiarum Veteris Testamenti icones (Lyon 1538 s 91 dřevořezy) a v dalším Icones historiarum Veteris Testamenti (Lyon 1547 s 98 dřevořezy). Těžiště Holbeinovy tvorby posledních let spočívalo v portrétní grafice. Návrhy byly posmrtně využity do Münsterova díla Cosmographia. Beschreibung aller Lender (Basel 1544).





Lit.: BAUM, A.: Holbeinův Rej smrti. Památky archeologické 8, 1868/1869, s. 124-130; COHN, W.: Der Wandel der Architekturgestaltung in den Werken Hans Holbeins d. J. Strasbourg 1930; GANTNER, J. (ed.): Die Malerfamilie Holbein in Basel. Ausstellung im Kunstmuseum Basel zur Fünfhundertjahrfeier der Universität Basel 1960. Basel 1960; JOHNSON, A. F.: The title-borders of Hans Holbein. Gutenberg-Jahrbuch 1937, s. 115-120; LIEB, N.-STANGE, A.: Hans Holbein d. Ä. München-Berlin 1960; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; REINHARDT, H.: Einige Bemerkungen zum graphischen Werk Hans Holbeins des Jüngeren. Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 34, 1977, s. 229-260; ROSENFELD, H.: Holbeins Holzschnittfolge „Bilder des Todes“ und der Basler Totentanz sowie andere Beispiele von der Entwirkung der frühen Buchillustration auf andere Werke. Gutenberg-Jahrbuch 1984, s. 317-327; SCHMID, H. A.: Hans Holbein der Jüngere. Basel 1948; SCHNEELI, G.-HEITZ, P. (edd.): Initialen von Hans Holbein. Strasbourg 1900; STETTER, M.: Freiheit und Bindung in der Bibelillustration der Renaissance. Eine ikonographische Studie zu Hans Holbein d. J. „Icones“. Schweizerisches Gutenbergmuseum 39, 1953, s. 155-189.

Lex.: NAGLER 7. 50-64 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 17. 333-356. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.