Hans Lufft

Z Encyklopedie knihy

Typografická titulní strana (Nürnberg 1533). Augusta, Jan: Rechenschafft des Glaubens (Wittenberg, Hans Lufft 1533). Titulní strana bez dekoru a ilustrací. Jediným typografickým prvkem je písmo organizované do ztrácející se sazby. Antikvariát Meissner (Praha).
Hans Lufft (1495-1584) tiskař ve Wittenberku, jehož více než padesátiletá činnost je doložena v letech 1523-1584. Řemeslo i dvě manželství mu přinesly značný majetek a respekt (1566-1576 zastával úřad purkmistra). Profiloval se jednoznačně jako hlavní Lutherův tiskař a výrobce ostatní reformační literatury (Johannes Bugenhagen, Philipp Melanchthon, Jonas Rhegius). Jen v období mezi 1523-1559 připravil na 230 edicí Lutherových děl, např. Eyn Trostbrief an die Christen zu Augspurg (Wittenberg 1523), De servo arbitrio (Wittenberg 1525), Wider Hans Worst (Wittenberg 1541). Poněvadž roku 1526 získal od Luthera výhradní právo na rozmnožování jeho překladů biblických textů, byl již současníky plným právem nazýván „Luthers Bibeldrucker“. Tak právě Lufft tiskl mimo jiné Lutherův čtyřdílný překlad Das Alte (Newe) Testament mit Fleyss verteutscht (Wittenberg 1524), šestidílný překlad Biblia, das ist die gantze Heilige Schrifft deudsch (Wittenberg 1534) i Lutherovo dvoudílné vydání „poslední ruky“ (Wittenberg 1545) aj.

O zmíněné tituly byl ve společnosti nesmírný zájem, jen Lutherův překlad kompletní Bible vytiskl Lufft mezi 1534-1582 asi jednatřicetkrát. První vydání a několik dalších je doprovozeno cyklem malých dřevořezů Mistra MS (kopie cyklu kolovaly i v Praze počínaje Biblí českou neboli Severinovou 1537). V jednom z mladších vydání Lutherova překladu do němčiny (Wittenberg 1541) Lufft užil dřevořezy Georga Lembergera, zhotovené již roku 1536 pro magdeburskou Lotterovu edici. Lufftova tiskárna za spolupráce Thomase Kluga připravila taktéž první vydání Lutherových sebraných spisů, a to nejprve v němčině Der erste (zwelffte und letzte) Teil der Bücher D. Mart. Luth. (Wittenberg 1539-1559) a později v latině jako Tomus primus (septimus) omnium operum … Martini Lutheri (Wittenberg 1545-1557). Titulní strany mnoha Lutherových děl publikovaných u Luffta jsou opatřeny skvělými bordurami Lucase Cranacha st. či Virgila Solise st.

Lufft připral po prvním, nekritickém Froschauerově vydání také zrevidovanou bratrskou konfesi Jana Augusty Rechenschafft des Glaubens (Wittenberg 1533). Byla opatřena, stejně jako tisk Husova souboru Epistolae (Wittenberg 1537), Lutherovou předmluvou. Tiskař měl smlouvy s dobře školenými, humanisticky orientovanými korektory. V jeho dílně se vyučili, anebo byli zaměstnáni budoucí samostatní němečtí tiskaři jako Ambrosius Fritsch (činný 1565-1592 ve Zhořelci, zemř. 1593), Jakob Lucius st. (činný 1564-1580 v Rostocku a 1579-1597 v Helmstedtu), Peter Schmidt (činný 1558-1564 v Mülhausenu a 1564-1592 ve Frankfurt/M.). Na pozvání ideově spřízněného pruského vévody Albrechta zřídil Lufft privilegovanou filiálku v Královci 1549-1554, z níž vyšlo více než 50 publikací. Jako signet užíval meč obtočený dvěma hady (stejnou koncepci zvolil 1549 Jiří Melantrich z Aventinu).


Lit.: KRÜGER, G.: Hans Lufft und die Anfänge des Wittenberger Buchdrucks. Wittenberg 1936; MEJER, W.: Der Buchdrucker Hans Luft zu Wittenberg. Nieuwkop 1965; VOLZ, H.: Die Wittenberger Gesangbuchdrucker Joseph Klug und Hans Lufft. Jahrbuch für Liturgik und Hymnologie 4, 1958-1959, s. 129-133.

Lex.: BENZING (Buchdrucker) 260 a 499; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 397; KAWECKA-GRYCZOWA (et al.) 4. 231-235.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.