Hanuš Frey

Z Encyklopedie knihy

Hanuš Frey (zemř. ca 1554) papírník pocházející z německého Reutlingenu. V Praze je doložen od roku 1534, kdy mu staroměstská obec prodala papírnu na ostrově Štvanici existující přinejmenším již 1524. Frey pak založil 1540 ještě filiálku ve Staré Hoře (dnes součást Jihlavy), v níž bylo údajně vůbec poprvé již během 40. let užito k hlazení papíru mechanicky ovládané kladivo namísto dosud obvyklého ručního hladítka z kovu či vybroušeného achátu. Vdova Freyová pojala roku 1555 za manžela papírníka Marka Kyzla (též Keuslen), který se stal 1564 novoměstským měšťanem a 1572 přešel k obci staroměstské. Po tomto datu v pramenech uváděn není.

Marek Kyzle spravoval živnost za nezletilé Freyovy syny Matesa, Petra, Bedřicha a Michla. Mates Frey (zemř. krátce po 1562) přijal měšťanství na Novém Městě pražském roku 1555 a papírnu získal od otčíma po vleklých jednáních až 1558. Po Matesově předčasné smrti převzal dědictví bratr Bedřich Frey (Friedrich, zemř. 1602), a to tak, že si podržel papírnu na Štvanici a druhou dílnu v Libni, kterou Freyové založili okolo poloviny 16. století, přenechal Petru Freyovi (zemř. 1595). Poněvadž čeští tiskaři i odběratelé v Lipsku či Norimberku odebírali papír na dluh a platili až po upomínkách, oběma řemeslníkům se nedostávalo hotových peněz a zápasili s vleklými dluhy. Bedřich Frey byl proto několikrát uvězněn, např. roku 1573, kdy ho však pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice vyreklamoval, aby nedostatkem papíru neohrozil Melantrichův tisk Postily aneb Kázání evangelistské pravdy od Johanna Fera (Praha 1574-1575). Bedřich Frey získal od Rudolfa II. roku 1592 první privilegium na sběr hader a kůží a na výrobu papíru v Čechách (suroviny však vyvážel do své filiálky v Dittersbachu u Drážďan). Zakrátko, někdy okolo 1597, Freyově rodině povstala konkurence v nedaleké nově založené papírně na pražské Štvanici. S povolením obce ji provozoval bývalý Bedřichův tovaryš, Němec Pavel Luter (Luther, Lutter). Do Prahy přišel z Drážďan 1586 a od 1592 byl měšťanem Starého Města pražského.

V roce 1602 se živnosti na Štvanici ujal Bedřichův syn Jeroným Frey (zemř. 1637), jemuž bylo 1613 prodlouženo rudolfínské privilegium. Papírnu se mu sice podařilo vymanit z dluhů, ale krátce po jeho smrti obě živnosti přešly do majetku staroměstské obce (dílna v Libni 1638 a Štvanice 1639). Město je pak pronajímalo.

Z rodiny Hanuše Freye zajisté pocházel i jihlavský papírník Benedikt Frey, jemuž 1589 na základě zástavního práva propadla tiskárna Kaspara Stolshagena. Snad do 1595, kdy stopa po ní mizí, zde Frey tiskl pro potřeby jihlavského protestantského gymnázia školní literaturu, zvýhodněnou 1591 privilegiem císaře Rudolfa II. Tiskl též novinové letáky s protitureckým a jiným zpravodajstvím, např. Newe Zeittung, wie zu Wien den XVI. Tag Junii Ferdinand Graff von Hardeneck und Nicolaus Berlin, sin welscher Collonet und Bawmeister der Vöstung Raab, wegen irer falschen Practik … sein Gericht worden dises 1595 Jahrs (Jihlava 1595).



Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; BERÁNEK, K.: Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 12-13. Praha 1977-1978, s. 69-104; BOK, V.: Zum deutschsprachigen Buchdruck des 16. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern. In: Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern, Teil I (hrsg. von H. B. Harder und H. Rothe). Köln-Wien 1988, s. 243-259; BOK, V.: Zur deutschen Literatur des 16. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern. In: Deutsche in den böhmischen Ländern (hrsg. von H. Rothe). Köln-Weimar-Wien 1992, s. 125-141; DLABAČ, B. J.: Kurzgefasste Nachricht von der noch unbekannten Buchdruckerey zu Altenberg in Böhmen. Praha 1797; VOBR, J.: Jihlavské tisky českých kramářských písní. Praha 1970 (diplomová práce uložená na katedře vědeckých informací a knihovnictví FF UK v Praze); VYKYDAL, M.: Soupis papírenských mlýnů v Čechách. Sborník Národního muzea v Praze A 22/4. Praha 1968, s. 207-227; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909; ZUMAN, Fr.: Papírny Starého Města pražského. Praha 1927.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 4; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 354; CHYBA 92-93. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.