Heinrich a Nikolaus Bechtermüntze

Z Encyklopedie knihy

Heinrich a Nikolaus Bechtermüntze (zemř. 1467) a Nikolaus (zemř. po 1488) bratři pocházející z Mohuče, kde se vyučili knihtiskařskému řemeslu. Mezi léty 1464/1467-1480? jsou doloženi jako zakladatelé černého umění v německém městě Eltville, kam přišli 1462. K nepochybným zjištěním patří, že od počátku po několik let užívali slitky překypující tiskové písmo, jímž byla později patrně v Mohuči sázena encyklopedicky uspořádaná středověká příručka Johanna Balba Catholicon (Mainz? ca 1469), kterou starší badatelé považovali za Gutenbergovu práci z roku 1460. Zda však svou živnost provozovali skutečně už roku 1464, jak se domnívá Leonhard Hoffmann, není jisté, poněvadž odpustkový list fratera Radulpha Indulgentia (Eltville? 1464) impresorské údaje kromě letopočtu postrádá. Jinak je tomu s dalšími tisky, totiž dvěma vydáními latinsko-německé kompilace Vocabularius ex quo, jejichž explicity podstatné bibliografické náležitosti již obsahují. První vydání Vokabuláře (Eltville 1467) počali Bechtermüntzové připravovat společně, ale když starší bratr Heinrich zemřel, Nikolaus si sjednal nového společníka Wiganda Spyese z Orthenberku. Jako tiskař druhého vydání (Eltville 1469) je jmenován pouze Nikolaus Bechtermüntze. Ten možná tou dobou vydal i traktát Thomase Aquina De articulis fidei et ecclesiae sacramentis (Eltville? ca 1469).

Renomovaná badatelka Britské knihovny Lotte Hellingová se domnívá, že poté, co v polovině roku 1469 bylo dokončeno druhé vydání Vokabuláře a snad též traktát Tomáše Akvinského, eltvillské písmo přešlo načas do Mohuče k neznámému řemeslníkovi, který se dnes pojmenovává Tiskař Balbova Catholiconu. Nikolaus Bechtermüntze si náhradou opatřil nápodobu Mohučského písma „B 36“ a Vocabularius ex quo pomocí ní vytiskl potřetí (Eltville 1472). Čtvrté vydání Vokabuláře (Eltville 1476) realizoval písmem, které mu zapůjčil špýrský tiskař Peter Drach st. Dnes se má zato, že původní eltvillské písmo se k Bechtermüntzovi po letech vrátilo a posloužilo při výrobě dvou bohužel impresorsky anonymních jednolistů. Prvním z nich je Johannes de Cardona Indulgentia (Eltville? 1480?) a druhým je mohučskou městskou radou vyhlášené Einladung zum Schiessen (Eltville? 1480?).


Lit.: HELLINGA, L.: Analytical bibliography and the study of early printed books with a case-study of the Mainz Catholicon. Gutenberg-Jahrbuch 1989, s. 47-96; HOFFMANN, L.: Ist Gutenberg der Drucker des Catholicon? Zentralblatt für Bibliothekswesen 93, 1979, s. 201-213; RUPPEL, A.: Heinrich und Nikolaus Bechtermünze. Wiesbaden 1948 (sep. z Nassauische Lebensbilder 3, 1948, s. 60-75); RUPPEL, A.: Eltville als Frühdruckstadt. Mainz 1938; WIDMANN, H.: Eltvilles Anteil am Frühdruck. Eltville 1970; WIDMANN, H.: Mainzer Catholicon (GW 3182) und Eltviller Vocabularii. Gutenberg-Jahrbuch 1975, s. 38-48.

Lex.: GELDNER 1. 108-109. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.