Hieronymus Höltzel

Z Encyklopedie knihy

Hieronymus Höltzel (zemř. ca 1532) reformačně orientovaný norimberský tiskař z let 1500-1525. Narodil se v Bavorsku a norimberské měšťanství získal roku 1500. Není však jasné, zda jeho tiskařské prvotiny nepocházejí už z druhé poloviny 90. let 15. století. Tiskovým písmem Georga Stuchse nesporně pracoval roku 1500, kdy přichází na deset datovaných a impresorsky příznakových publikací, např. Henricus Grieninger Epitome de nominibus et verbis (Nürnberg 1500). Některé zakázky dostával od profesionálních nakladatelů (Johann Rynmann a Johann Schönsperger). Předpokládá se, že pracoval i pro Albrechta Dürera, jemuž tiskl např. dvě veršované práce Benedikta Schwalbeho Epitome in divae parthenices Mariae (Nürnberg 1511) a Passio domini nostri Jesu Christi (Nürnberg 1511). Oba tisky doplnil Dürerovými ilustracemi.

Spodní část Bakalářovy-Höltzelovy minuce s Bakalářovým signetem (Nürnberg? Plzeň? 1506). Konrad von Nürnberg: Od narozenie Pána našeho Jezu Krista … tuto se podpisuje (Nürnberg? Plzeň?, Mikuláš Bakalář? Hieronymus Höltzel? 1506?). Spodní část jednolistu s Bakalářovým signetem vpravo. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. 179/zl. (dnes premonstrátská knihovna v Teplé).

Příznačným rysem Hötlzelovy činnosti byla orientace na české prostředí. Josef Volf uvádí, že již záhy po svém profesionálním vystoupení připravil jeden z nejstarších bohemikálních novinových letáků, totiž Ein wunderbarlich Geschicht von einer Sel, die geredt hat vor Vil Leüten zu Pilsen in dem Land zu Behem (Nürnberg ca 1505). Moderní německá bibliografie však klade tuto jinak ne právě kvalitně odvedenou anonymní práci do mnichovské tiskárny Hanse Schobsera, činného samostatně 1501-1530. Přinejmenším v roce 1506 Höltzel spolupracoval s plzeňským tiskařem Mikulášem Bakalářem. Výsledkem koprodukce byla jednolistová minuce Konrada von Nürnberg (Konrada Tocklera) na rok 1507 Od narozenie Pána našeho Jezu Krista … tuto se podpisuje (Nürnberg? Plzeň? 1506?). O minuci dosud panovalo mínění, že tisk obstaral Bakalář v Plzni a Höltzel byl jen nakladatelem. Mirjam Bohatcová v recenzi Kohútova bakalářovského sborníku (1967) však na základě předběžného typologického rozboru písma naznačila závěr zcela opačný.

Styky s českým prostředím obstarával Höltzlovi vedle Mikuláše Bakaláře také Mikuláš Klaudyán, který v norimberské tiskárně zcela jistě již roku 1511 působil jako korektor. Tehdy zde pro zahraniční publikum v nákladu pouhých 100 exemplářů vytiskli Lukášův bratrský programový spis Apologia Sacre scripture (Nürnberg 1511). Klaudyán na svůj náklad nechal vytisknout první český herbář Jana Černého Knieha lékařská, kteráž slove Herbář aneb zelinář (Nürnberg 1517) či Lukášův traktát nazvaný pravděpodobně Sepsání krátké z písem mnohých vybrané ku potěšení nemocnému při smrti (Nürnberg 1517). Klaudyán byl také spolutvůrcem první mapy Čech vyhotovené roku 1517 a vydané Höltzelovou tiskárnou o rok později (Nürnberg 1518). Pro české publikum byl určen i přetisk dnes nedochované středověké trojjazyčné příručky Poeniteas cito (Nürnberg 1518). K zahraničnímu publiku směřovala šestilistová basilejská Compactata (Nürnberg 1518).

Třetím Höltzelovým souputníkem ve styku s Českými zeměmi byl Jan Mantuán Fencl. Jak ukázalo nejnovější bádání Mirjam Bohatcové, všechny impresorsky anonymní Mantuánovy edice lze připsat právě do Norimberku. Strahovský unikát obsáhlé latinsko-česko-německé učebnice Jakoba Heinrichmanna Institutiones grammaticae (Nürnberg 1518) se tak dle archivních pramenů připisuje Friedrichu Peypusovi, ale jiné, textově takřka nezměněné vydání z téhož roku, které je doloženo krakovským unikátem, pořídil Höltzel (dle sdělení Kamila Boldana). V nedávné době popsala Hedvika Kuchařová nově nalezený fragment českého jednolistu Modlitba o ukrutném zámutku [!] Panny Marie, kterýž jest měla stojecí pod křížem (Nürnberg? 1518?). Jednolist, jehož sazba je pořízena s největší pravděpodobností Höltzelovou nediakritizovanou texturou, doprovází velký dřevořez Erharda Schöna s Kristem a Pannou Marií v ikonografických typech Ecce homo a Mater dolorosa. Čtvrtou spojnici mezi Höltzelem a českým publikem představoval krajan Hans Pekk, který byl přinejmenším v roce 1518 zaměstnancem tiskárny a 1526-1531 působil jako samostatný tiskař v Plzni.

Angažovanost v nábožensko-politických sporech přinášela Höltzelovi poměrně časté problémy. Již roku 1514 ho stihla pokuta za výrobu politického jednolistu o Dozsově povstání v Uhrách Ain grosz Wunderzaichen, das … ain Cardinal hat aussgeben inn dem gantzen Hungarischen Land (Nürnberg 1514). V letech 1517 až 1525 vytiskl Höltzel na 20 Lutherových prací. Předpokládá se, že byl jedním ze tří tiskařů, kteří paralelně v Norimberku, Lipsku a Basileji vytiskli Lutherovy památné teze Disputatio … pro declaratione virtutis indulgentiarum (Nürnberg? 1517 s incipitem „Amore et studio elucidande veritatis“). Má se též za to, že současně vydával i spisy Thomase Müntzera, např. Hochverursachte Schutzrede und Antwort (Nürnberg? 1524), či Andrease Bodensteina, např. Eyn Frage, ob auch yemant möge selig werden (Nürnberg? 1524?). Za tyto aktivity se dostal do konfliktu s městskou radou a v letech 1525-1526 byl dokonce vyhnán z města. Postupně se zadlužoval a věřitele uspokojoval rozprodejem své dosavadní produkce, např. typograficky nejzdařilejším dílem Missale Eystettense (Nürnberg 1517). Živnost opustil a typografický materiál přešel na jeho pomocníka Hanse Pekka, který ho přemístil do Plzně.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Die Anfänge der typographischen Zusammenarbeit zwischen Nürnberg und Böhmen. Gutenberg-Jahrbuch 1976, s. 147-155; BOHATCOVÁ, M.: Čtení na pomezí botaniky, fauny a medicíny. Sborník Národního muzea v Praze C 38/3-4. Praha 1996; BOHATCOVÁ, M.: Höltzels Einblatt der Klaudianischen Landkarte Böhmens. Gutenberg-Jahrbuch 1975, s. 106-112; BOHATCOVÁ, M.: Höltzlův jednolist s Klaudiánovou mapou Čech. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 14-15. Praha 1979-1980, s. 39-47; BOHATCOVÁ, M.: Knižní dřevořez v Čechách a na Moravě od 70. let 15. století do 1620. Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1. Od počátků renesance do závěru baroka (věd. red. J. Dvorský). Praha 1989, s. 107-116; BOHATCOVÁ, M.: Norimberský a plzeňský tiskař Hans (Jan) Pekk. Časopis Národního muzea, ř. hist. 145/3-4, 1976, s. 207-227; BOHATCOVÁ, M.: Über den Erstdruck eines tschechischen Kräuterbuchs (Nürnberg, H. Hötzel 1517). Gutenberg-Jahrbuch 1981, s. 175-192; BOHATEC, M.: Die Anfänge der dokumentarischen Illustration in böhmischen Drucken. Gutenberg-Jahrbuch 1963, s. 202-208; CLAUS, H.: Die Endphase der Offizin Hieronymus Höltzels in Nürnberg. In: Studien zur Buch- und Bibliotheksgeschichte. Hans Lülfing zum 70. Geburtstag. Berlin 1976, s. 97-108; KOHÚT, L. (red.): Mikuláš Bakalár Štetina. Štúdie a materiály o živote a diele slovenského prvotlačiara v Plzni. Bratislava 1966 (k tomu též recenze M. BOHATCOVÉ v Listech filologických 90, 1967, s. 420-424); KUCHAŘOVÁ, H.: Zpráva o nálezu českého jednolistu. In: Sborník k 80. narozeninám Mirjam Bohatcové (red. A. Baďurová). Praha 1999, s. 203-212; MÜLLER, A.: Zensurpolitik der Reichstadt Nürnberg. Von der Einführung der Buchdruckerkunst bis zum Ende der Reichsstadtzeit. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg 49, 1959, s. 66-169; OLDENBURG, M.: Hortulus animae [1494]-1523. Bibliographie und Illustration. Teil 1-2. Hamburg 1973; SPINA, Fr.: Tschechischer Buchdruck in Nürnberg am Anfang des 16. Jahrhunderts. Prager deutsche Studien 9, 1908, s. 29-51; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930; VOLF, J.: Dějiny novin v Čechách do roku 1848. Praha 1930.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 352; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 375; GELDNER 1. 184. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.