Horror vacui: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „ “)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:223.jpg|náhled|276x276pixelů|Boj se strachem z prázdnoty (Praha 1612). Schlichtenberger, Cyriacus: Div veliký a pravdivý při jedné sprostné děvečce sedlské (Praha, Oldřich Valda 1612). Závěrečné fol. B6a s výpomocnými otisky dvou vinět, které byly při sazbě tohoto novinového letáku momentálně po ruce. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AS XVIII 6/20.]]
 
 
'''Horror vacui''' (lat. strach z prázdnoty) nutkavá představa řemeslníka pojednat při práci veškerou plochu poskytnutou [[Formát knihy|formátem knihy]]. Doklady nacházíme od 16. století jak u [[Knihvazač|knihvazače]] při uměleckém zpracování [[Pokryv knižní vazby|pokryvu]] desek ([[vazba|vazba]] s rámovou kompozicí), tak u [[Sazeč|sazeče]] při sestavování [[Tisková forma|tiskové formy]] (zde snad jen s výjimkou módní [[Figurální sazba|figurální sazby]]). Příčina této profesionální obsese spočívala především v šetrném nakládání s knihařským materiálem a drahým [[Papír (rozšíření a význam)|papírem]] a velmi pravděpodobně i ve způsobu odměňování sazečovy práce. Odmítnutí prázdných, či jen částečně potištěných stran a listů v [[Rámcové části|rámcových]] částech knih vedlo k sazbě disparátních textů a irelevantních [[Štoček|štočků]], jak vidíme ještě na závěru Štajerova díla ''Kancionál český'' (Praha 1683), v němž sazeč dokonce otevřeně omlouvá přitištěný text, „aby tento lístek prázdný nezůstal“.  
 
'''Horror vacui''' (lat. strach z prázdnoty) nutkavá představa řemeslníka pojednat při práci veškerou plochu poskytnutou [[Formát knihy|formátem knihy]]. Doklady nacházíme od 16. století jak u [[Knihvazač|knihvazače]] při uměleckém zpracování [[Pokryv knižní vazby|pokryvu]] desek ([[vazba|vazba]] s rámovou kompozicí), tak u [[Sazeč|sazeče]] při sestavování [[Tisková forma|tiskové formy]] (zde snad jen s výjimkou módní [[Figurální sazba|figurální sazby]]). Příčina této profesionální obsese spočívala především v šetrném nakládání s knihařským materiálem a drahým [[Papír (rozšíření a význam)|papírem]] a velmi pravděpodobně i ve způsobu odměňování sazečovy práce. Odmítnutí prázdných, či jen částečně potištěných stran a listů v [[Rámcové části|rámcových]] částech knih vedlo k sazbě disparátních textů a irelevantních [[Štoček|štočků]], jak vidíme ještě na závěru Štajerova díla ''Kancionál český'' (Praha 1683), v němž sazeč dokonce otevřeně omlouvá přitištěný text, „aby tento lístek prázdný nezůstal“.  
[[Soubor:587.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Nálezové práv zemských považované za tisk Václava písaře (Prachatice? 1536). Nálezové práv zemských tohoto slavného Království českého (Prachatice?, Václav písař? 1536). Fol. O5b-O6a se závěrem vlastního díla a počátkem rejstříku (námětově disparátní viněta dokládá sazečův boj se strachem z prázdnoty). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. CN IV 44.]]
+
 
 
Leckteré textové [[Přídavek|přídavky]] a [[Přítisk|přítisky]], vysvětlované dnes šetrností starých sazečů, můžeme však případ od případu stejně dobře přičítat buď jejich neumělosti, anebo soudobým výtvarným konvencím (např. stereotypní otiskování velkoplošných barokních [[Viněta|vinět]] pod posledními řádky kapitol). Strach z prázdnoty je charakteristický mimo jiné pro české, polské a německé sazeče pracující od 16. století [[Gotické a novogotické tiskové písmo|gotickým a novogotickým tiskovým písmem]]. Výrazně méně tento jev postihl tiskárny ve Francii či Itálii, pro něž se nepotištěná plocha uvnitř [[Antikva|antikvové]] sazby stala aktivním prvkem grafického sdělení.
 
Leckteré textové [[Přídavek|přídavky]] a [[Přítisk|přítisky]], vysvětlované dnes šetrností starých sazečů, můžeme však případ od případu stejně dobře přičítat buď jejich neumělosti, anebo soudobým výtvarným konvencím (např. stereotypní otiskování velkoplošných barokních [[Viněta|vinět]] pod posledními řádky kapitol). Strach z prázdnoty je charakteristický mimo jiné pro české, polské a německé sazeče pracující od 16. století [[Gotické a novogotické tiskové písmo|gotickým a novogotickým tiskovým písmem]]. Výrazně méně tento jev postihl tiskárny ve Francii či Itálii, pro něž se nepotištěná plocha uvnitř [[Antikva|antikvové]] sazby stala aktivním prvkem grafického sdělení.
<br clear="all">
+
 
 +
<gallery>
 +
Soubor:223.jpg|Boj se strachem z prázdnoty (Praha 1612). Schlichtenberger, Cyriacus: Div veliký a pravdivý při jedné sprostné děvečce sedlské (Praha, Oldřich Valda 1612). Závěrečné fol. B6a s výpomocnými otisky dvou vinět, které byly při sazbě tohoto novinového letáku momentálně po ruce. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AS XVIII 6/20.
 +
Soubor:587.jpg|Nálezové práv zemských považované za tisk Václava písaře (Prachatice? 1536). Nálezové práv zemských tohoto slavného Království českého (Prachatice?, Václav písař? 1536). Fol. O5b-O6a se závěrem vlastního díla a počátkem rejstříku (námětově disparátní viněta dokládá sazečův boj se strachem z prázdnoty). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. CN IV 44.
 +
</gallery><br clear="all">
 
   
 
   
  

Aktuální verze z 13. 9. 2019, 09:42

Horror vacui (lat. strach z prázdnoty) nutkavá představa řemeslníka pojednat při práci veškerou plochu poskytnutou formátem knihy. Doklady nacházíme od 16. století jak u knihvazače při uměleckém zpracování pokryvu desek (vazba s rámovou kompozicí), tak u sazeče při sestavování tiskové formy (zde snad jen s výjimkou módní figurální sazby). Příčina této profesionální obsese spočívala především v šetrném nakládání s knihařským materiálem a drahým papírem a velmi pravděpodobně i ve způsobu odměňování sazečovy práce. Odmítnutí prázdných, či jen částečně potištěných stran a listů v rámcových částech knih vedlo k sazbě disparátních textů a irelevantních štočků, jak vidíme ještě na závěru Štajerova díla Kancionál český (Praha 1683), v němž sazeč dokonce otevřeně omlouvá přitištěný text, „aby tento lístek prázdný nezůstal“.

Leckteré textové přídavky a přítisky, vysvětlované dnes šetrností starých sazečů, můžeme však případ od případu stejně dobře přičítat buď jejich neumělosti, anebo soudobým výtvarným konvencím (např. stereotypní otiskování velkoplošných barokních vinět pod posledními řádky kapitol). Strach z prázdnoty je charakteristický mimo jiné pro české, polské a německé sazeče pracující od 16. století gotickým a novogotickým tiskovým písmem. Výrazně méně tento jev postihl tiskárny ve Francii či Itálii, pro něž se nepotištěná plocha uvnitř antikvové sazby stala aktivním prvkem grafického sdělení.



Lit.: KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.