Import inkunábulí do Čech a na Moravu

Z Encyklopedie knihy

Bibliografové podchytili téměř třicet tisíc inkunábulových vydání (tedy tisků vydaných od doby Gutenbergova vynálezu do konce roku 1500). V paměťových institucích na území České republiky je zastoupena celá šestina z nich ve více než 14 tisících výtisků. Knihovědci odhadují, že jen do roku 1500 bylo v Evropě vyrobeno až 17 milionů tisků. Během jediného půlstoletí možná vyšlo z tiskáren více knih, než jich bylo během celého středověku opsáno. Do 21. století se dochovalo přes půl milionu z nich, tedy zhruba jen tři procenta. Připustíme-li stejnou či snad o málo příznivější, zhruba pětiprocentní míru dochování, musel se počet tisků dovezených před 1501 do Čech a na Moravu pohybovat mezi třemi až pěti sty tisíci. Tiskařské oficíny pracovaly v 15. století ve více než 250 evropských lokalitách. Přes 65 z nich leželo na jazykově německých územích, více než 70 v Itálii, asi 40 ve Francii, 30 na Iberském poloostrově a přes 20 na území dnešního Nizozemí a Belgie. Ve všech ostatních regionech se knihy tiskly jen na 25 místech. Z celkového počtu vydání jich celá jedna třetina pochází z německých zemí a větší třetina z Itálie. Spolu s inkunábulemi vydanými ve Francii jde v součtu skoro o 87 procent známých inkunábulí. Na území Belgie a Nizozemí bylo vydáno 7,5 procenta a ve Španělsku s 3,5 procenta inkunábulí. Více než jedno procento připadá na Anglii. V ostatních evropských zemích vzniklo jen půl procenta inkunábulí – v tomto „zbytku“ jsou nejpočetnější české a moravské inkunábule, které tvoří zhruba dvě desetiny procenta z celkového počtu. Nová technologie výroby knih sice během pěti desetiletí pronikla do velkého počtu měst, z mohučského epicentra se ovšem do různých evropských zemí nešířila stejnoměrně. Trhu s tištěnými knihami dominovaly německé země a Itálie, ke konci 15. století k nim přistoupila i Francie. Tituly v nadnárodní latině se odtud ve velkých objemech exportovaly do zemí na periferii tehdejšího typografického světa – tedy i do zemí Koruny české. K nejproduktivnějším lokalitám evropského knihtisku patřila německá města Štrasburk, Kolín, Augsburk a Norimberk. Výrazně je ovšem předstihly Benátky, kde bylo zhotoveno asi 3 400 inkunábulí. Kolem roku 1500 ovšem produkci četných benátských podniků již předehnaly tiskárny z Paříže. Třetí a čtvrtou pozici nově zaujala města Lipsko a Lyon. Hranici jednoho tisíce inkunábulí překonaly ještě tiskárny z Říma a Milána a přiblížily se jí tiskárny z Florencie a Basileje. Všechna tato města byla významnými centry evropského knižního obchodu a tamní tisky směřovaly hlavně na vývoz. Kolem 1510 již Paříž výrazně předstihovala Benátky a teprve s velkými odstupem za nimi byla města v tomto pořadí: Lyon, Kolín, Řím, Lipsko, Štrasburk, Milán, Augsburk a Norimberk. Více než polovina inkunábulí tak byla vyrobena v uvedených velkých centrech knihtisku.

Zatímco až dosud se podíl importovaných knih stále zmenšoval ve prospěch knih zhotovených – tj. opsaných – na našem území, tak během posledních desetiletí 15. století se situace zcela obrátila. Většina nových knih byla vyrobena v zahraničí. Tištěné knihy se do českých zemí začaly soustavněji dovážet od přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy došlo k většímu zahuštění sítě tiskáren, které do té doby byly spíše jen nepočetné. Mezinárodní knižní obchod postupně dotvářet svou síť i v českých zemích. Mezi dováženými tisky dominovaly produkty tiskáren z jazykově německých zemí – tvoří takřka 57 procent. Na Itálii připadá 37 procent, na dnešní Nizozemí a Belgii 3,5 procenta a na Francii jen 2,5 procenta. Na ostatní regiony nezbývají ani dvě desetiny procenta.

V našich fondech jsou nejčetněji zastoupeny tyto typografické lokality 15. století (pro srovnání je na druhém pořadí uveden podíl těchto lokalit na celkovém počtu inkunábulových vydání): Benátky (23,2 % / 12,0 %), Štrasburk (10,9 % / 3,9 %), Kolín (10,0 % / 5,4 %), Lipsko (7,8 % / 4,9 %), Norimberk (6,5 % / 3,6 %), Basilej (6,2 % / 2,9 %), Augsburk (4,8 % / 4,2 %), Řím (3,4 % / 6,9 %), Špýr (2,1 % / 1,2 %), Bologna (1,8 % / 1,9 %), Milán (1,8 % / 3,4 %), Ulm (1,6 % / 1,4 %), Lyon (1,5 % / 4,9 %), Mohuč (1,4 % / 1,5 %), Florencie (0,9 % / 2,9 %), Paříž (0,9 % / 10,8 %). Na předních místech jsou sice všechna hlavní centra knihtisku z německojazyčných zemí, ovšem první pozici zaujímají s velkým předstihem italské Benátky. Podíl tohoto města na evropské produkci tisků činí asi 12 procent. V českých a moravských fondech však benátské tisky tvoří více než 23 procent. Tento podíl ale nebyl v zemích na periferii typografického světa nijak výjimečný. Čísla potvrzují, že hlavní výhodou benátského knihtisku bylo napojení na vynikající distribuční síť zdejších obchodníků. Zastoupení dalších tří nejproduktivnějších center, Říma, Milána a Florencie, naopak výrazně zaostává za jejich celoevropskými podíly. Relativně nejlépe se k nám dostávaly tisky z Říma, sídla kurie. Za poněkud znatelnějším podílem tisků z Bologně stojí studenti, kteří se vraceli z tamní univerzity. Četné další italské lokality jsou zastoupeny méně významně. Z německých tiskařských lokalit se již od přelomu šedesátých a sedmdesátých let nejvíce importovaly štrasburské a kolínské tisky. S jistým odstupem za nimi zaostávaly tisky z nedalekého Norimberka a jihoněmeckého Augsburku, zaměřujícího se na ilustrované a německé tituly. Dovoz štrasburských a zčásti i augsburských knih na konci století spíše stagnoval, zato sílil příliv tisků z Basileje, jež se stávala hlavním centrem humanistického knihtisku v Záalpí. Od konce osmdesátých let významně stoupal přiliv lipských tisků. Převažovala mezi nimi studijní literatura, kterou si domů přiváželi četní absolventi tamní univerzity. Z Francie se k nám častěji dostávaly jen lyonské a na samém sklonku století i pařížské tisky. Kolem 1500 již tištěné knihy v českých zemích výrazně nad nově opisovanými rukopisy dominovaly, byly to však především tisky vyrobené v zahraničí.

Lit.: BARBIER, F.: L’Europe de Gutenberg. Le livre et l’invention de la modernité occidentale (XIIIe-XVIe siècle). Paris 2006; BOLDAN, K.: Flora, Emma a Katinka. Příspěvek k dějinám inkunábulistiky. Knihy a dějiny 26, 2019, s. 27–51; DONDI, C.: Printing Revolution 1450–1500. I cinquant'anni che hanno cambiato l'Europa. Fifty Years that Changed Europe. Venezia 2018; HLAVÁČEK, I.: Poznámky k italským tiskům v českých knihovnách na konci středověku a počátkem 16. století. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 13, 1996, s. 39–52.

Autor hesla: Kamil.boldan