Inkunábule

Z Encyklopedie knihy

Inkunábule (angl. a fr. incunables, něm. Inkunabeln nebo Wiegendrucke z Wiege = kolébka a Druck = tisk) latinské označení prvotisků neboli tisků v plenkách či v kolébce (lat. in cunabula). Takto metaforicky je vymezena doba od počátků novodobého knihtisku (1447?) do 31. prosince 1500. Termín poprvé užil münsterský děkan Bernhard von Mallinckrodt (1591-1664) v jubilejním traktátu De ortu ac progressu artis typographicae dissertatio historica (Köln/R. 1639-1640). Sběratel a historik umění Franz Maria Ferchl (1792-1862) ho zavedl i pro označení rané litografie z let 1796-1821. Termín postinkunábule patří již zcela do oblasti starých tisků. Totéž se týká i takřečené „nepravé inkunábule“ čili nedatovaného tisku, který byl v počátcích inkunábulistiky považován za prvotisk, ale později se jeho vznik předatoval až za rok 1500.


Lit.: RATH, E. von: Zur Bedeutung des Wortes Inkunabel (Wiegendruck) und der Zeitgrenze 1500. In: Viktor von Klemperer, Frühdrucke aus der Bücherei Viktor von Klemperer. Dresden 1927, s. 21-29.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.