Itálie

Z Encyklopedie knihy

Itálie po Německu v pořadí druhá země, která novodobý knihtisk přijala. Dříve se tato událost datovala rokem 1462, ale starší Haeblerova atribuce zlomků Passione di Cristo (ca 1462) jako prvního italského tisku byla 1954 Lambertem Donatim odmítnuta a nahrazena hypotézou o blíže neurčitelném jihoněmeckém původu Kristovy pašije. Dnes se proto všeobecně předpokládá, že knihtisk importovali do Itálie roku 1465 Němci Konrad Sweynheym a Arnold Pannartz. Usadili se nejprve v Subiacu a 1467 přesídlili do Říma.

Benátky měly první doloženou dílnu od roku 1469 a Foligno 1470. Také tyto lokality obsadili tiskaři německé národnosti. První řemeslníci italského původu přicházejí až roku 1471: Pamphilo Castaldi a Antonio Zarotto (dvě nejstarší tiskárny v Milánu), Giovanni Filippo La Legname (Řím) a Cristoforo de Beggiami (Sevigliano). Roku 1471 vzniklo na Apeninském poloostrově hned několik dalších dílen (Boloňa, Ferrara, Florencie, Janov, Mantova, Neapol, Padova, Perugia aj.). Z dalšího vývoje vyjímáme: 1473 Pavia, 1474 Turín, 1475 Modena, 1476 Palermo, 1482 Pisa, 1483 Soncino atd. Do roku 1500 tak knihtisk v Itálii provozovalo více než 500 dílen rozmístěných do 80 měst (např. Benátky 260 pracovišť, Milán 85, Boloňa 58, Řím 57 či Florencie 40). Těchto rekordních počtů nedosáhla žádná jiná evropská metropole, ba ani země (např. v Čechách a na Moravě působilo úhrnem asi 10 tiskáren). Produktivita italských živností představovala asi 37% tehdejšího celoevropského objemu knižní výroby před rokem 1500.

V průběhu 16. století se množství tiskáren zdvojnásobilo (např. Benátky měly 620 dílen, Řím 175, Miláno 115, Florencie 80 či Boloňa 62). Mezi významné tiskaře patří mimo jiné Simon Bevilacqua, Antonio Blado, Giovanni Giolito de Ferrari st., Luca Antonio Giunta st., Ulrich Han, Peter Liechtenstein, Aldo Manuzio st., Francesco Marcolini, Erhard Ratdolt, Johannes de Spira, Vincenzo Valgrisi apod. V Janově a Neapoli působil od 70. let 15. století moravský humanista Matthias Moravus, v Benátkách pracovali do roku 1486 pozdější zakladatelé knihtisku v Brně Matthias Preinlein a Konrad Stahel. I u některých mladších tiskařů jsou známé vazby na České země (Jan Norbert Fický a Jan Jakub Komárek). Z institucionálních dílen sehrály největší úlohu Tiskárna apoštolská, Tiskárna Kongregace propagandy víry či Tiskárna římská.

Podstatnou část produkce italských dílen tvořila řecká a římská starověká literatura, liturgické a středověké i renesanční právnické příručky, jež byly užívány vzdělanci celé Evropy. První datovanou knihu v italském jazyce, a to Francesco Petrarca Canzoniere e Trionfi (Venezia 1470), vytiskl Vindelinus de Spira. Nejstarší řecká kniha, Constantinus Lascaris Erotemata (Milano 1476), vyšla prací Dionysia Paravisina (též Dionigi Paravicino, činný 1473 Cremona, 1474 Como a 1476-1478 Milano). Jeden z prvních hlaholských tisků, Breviarium Romanum glagoliticum (Venezia 1493), připravil Andrea Torresano st. (též Andreas Asolano, Andreas de Asula, ca 1450-1529). Počátky hebrejského knihtisku jsou svázány v letech 1469-1472 s Římem, od roku 1476 zvláště s Mantovou, Ferrarou a Neapolí. S italským řemeslem je spjato nejstarší užití nototisku v dějinách tištěné knihy vůbec (Ulrich Han a Ottaviano Petrucci).

Již v počátcích italského knihtisku je též patrná snaha o tvorbu takzvané krásné knihy. Renesanční tiskaři zde pomocí dekoru, iniciál a ilustrací vytvářeli publikace specifického výtvarného rázu (Aldo Manuzio st.). Estetický účin byl v raném období i později umocněn viditelnými úspěchy v konstituování humanistických písem (Giambattista Bodoni, Francesco Griffo, Nicolas Jenson, Lodovico Vicentino). První italskou ilustrovanou knihu, totiž Johannes de Turrecremata Meditationes seu Contemplationes devotissimae (Roma 1467), vytiskl Ulrich Han. K předním ilustrátorům patřili Carlo Antonini, Francesco Bartolozzi, Stefano della Bella, Giovanni Domenico Campiglia, Agostino Carracci, Giacomo Ceruti, Giovanni Battista Cipriani, Giacomo Franco, Francesco Marchetti, Giambattista Piazzetta, Giovanni Battista Piranesi, Aenea Vico či Giovanni Volpato.


Bibl.: BIBLIOGRAFIA degli Italiani illustri. Vol. 1-8. Venezia 1834-1841; Le EDIZIONI italiane del XVI secolo. Censimento nazionale. Vol. 1-. Roma 1985-; GUARNASCHELLI, T. M.-VALENZIANI, E. (edd.): Indice generale degli incunaboli delle biblioteche d’Italia. Vol. 1-6. Roma 1943-1981; MICHEL, S.-MICHEL, P. H.: Répertoire des ouvrages imprimés en langue italienne au XVIIe siècle conservés dans les bibliothèques de France. Vol. 1-8. Paris 1967-1984; RAVA, C. E.: Supplément à Max Sander, le livre à figures italien de la renaissance. Milano 1969; SANDER, M.: Le livre à figures italien depuis 1467 jusqu’ à 1530. Vol. 1-6. Milano 1942; SHORT-TITLE catalogue of books printed in Italy and of Italian books printed in other countries from 1465 to 1600 now in the British Museum (edd. A. F. Johnson-V. Scholderer-D. A. Clarke). London 1958.

Lit.: ASCARELLI, F.: La tipografia cinquecentina italiana. Firenze 1953; BABLER, O. F.: Rané italské knižní ilustrace. Z historie italské knihy XV. století. Hollar 16, 1940, s. 101-115; COSTA, M.-NICOLINI, S.: Manuale di storia della grafica e della stampa dal XV al XX secolo. Roma 1995; DONATI, L.: Passio Domini nostri Jesu Christi. Frammento tipografico della Biblioteca Parsoniana. La Bibliophilia 56, 1954, s. 181-215; DUGGAN, M. K.: Italian music incunabula: printers and type. Berkeley (Ca.) 1992; HAEBLER, K.: Die italienischen Fragmente vom Leiden Christi, das älteste Druckwerk Italiens. München 1927; JOHNSON, A. F.: Die Buchdruckerkunst Italiens im sechzehnten Jahrhundert. Hellerau 1927 (repr. 1928); JOHNSON, A. F.: The Italian sixteenth century printing. London 1926; KAŠPAROVÁ, J.: Pražské italské tisky 16. a počátku 17. století. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 9. Praha 1992, s. 61-76; NORTON, F. J.: Italian printers, 1501-1520. London 1958; PŘEROVSKÁ, P.: Giovanni Boccaccio v českém knihtisku. Praha 1995 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); RICHARDSON, Br.: Print culture in renaissance Italy. The editor and the vernacular text, 1470-1600. Cambridge 1994; SANTORO, M.: Storia del libro italiano. Libro e società in Italia dal quattrocento al novecento. Milano 1994; SCHOLDERER, V.: Vom italienischen Frühdruck. Mainz 1932.

Lex.: BORSA, G.: Clavis typographorum librariorumque Italiae 1465-1600. Vol. 1-2. Bibliotheca bibliographica Aureliana, 35. Baden-Baden 1980; COSENZA, M. E.: Biographical and bibliographical dictionary of the Italian printers and of foreign printers in Italy from the introduction of the art printing in Italy to 1800. Boston 1968; FUMAGALLI, G.: Lexicon typographicum Italiae. Dictionnaire géographique d’Italie pour servir à l’histoire de l’imprimerie. Firenze 1904 (repr. 1966 a 1998); HOEPLI, U.: Editori e stampatori italiani del quattrocento: note biobibliografiche. Milan 1929; HUSUNG, M. J.: Die Drucker- und Verlegerzeichen Italiens im XV. Jahrhundert. München 1929; INDICE biográfico Italiano. Vol. 1-7. München 1998; KRISTELLER, P.: Die italienischen Buchdrucker- und Verlegerzeichen bis 1525. Strasbourg 1893; MELZI, G.: Dizionario di opere anonime e pseudonime di scrittori Italiani. Vol. 1-3. Milano 1848-1859; PASSANO, G.: Dizionario di opere anonime e pseudonime in supplemento a quello di G. Melzi. Ancona 1887; ROCCO, E.: Anonimi e pseudonimi italiani. Supplemento al Melzi e al Passano. Cosenza 1961; TURRI, V.: Dizionario storico-manuale della letteratura Italiana. Torino 1922; VACCARO, E.: Le marche dei tipografi ed editori italiani del secolo XVI nella Biblioteca angelica di Roma. Firenze 1983.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.