Jan Jakub Komárek

Z Encyklopedie knihy

Jan Jakub Komárek (též Komarek, 1650/52-1705/06) královéhradecký rodák, který se pod dohledem strýce Zachariáše Dominika Aksamítka z Kronenfeldu usadil krátce před rokem 1668 v Římě. Přinejmenším od 1669 nastoupil po Aksamítkově boku jako sazeč do Tiskárny Kongregace propagandy víry. Zde získal hlubokou jazykovou i manuální průpravu, která mu zhruba deset let po sňatku s Italkou Lavinií umožnila otevřít 1686 vlastní tiskárnu „alla fontana di Trevi“, vynikající písmolijeckou dílnu i knihkupectví. Firma, která ještě za Komárkova života mnohokráte měnila římské adresy, se pak v rodině dědila více než jedno století. Během této doby jí prošlo ve funkci pomocníků několik krajanů (např. od 1725 Jan Norbert Fický). Jazykově české knihy zde však nevznikaly. Soběstačný podnik úspěšně čelil nemalé domácí konkurenci. Pracoval na objednávku italského kléru a pro říšské velvyslanectví v Římě. Ediční politika stranila zahraničněpolitickým zájmům rakouské monarchie (1719-1729 Komárkovi nástupci aktivně publikovali texty ke svatořečení Jana Nepomuckého). Dílna lpěla na vyváženém působení tiskového písma, dekoru a ilustrace, kterou dodávali přední italští kreslíři a rytci. K vrcholům patří knihy s nadmíru bohatým a umělecky vysoce ceněným mědirytovým doprovodem, např. Andrea Pozzo Perspectiva pictorum et architectorum (Roma 1693-1700), Jan Jakub Komárek Breve descrizzione e disegni delle carrozze dell … Antonio Floriano … di Liechtenstein (Roma 1694).

Tiskárna po smrti zakladatele pracovala pod obecným označením „nella stamperia del Komarek“. Poněvadž Komárkův starší syn Giovanni Battista (nar. 1678) se v řemesle neangažoval, jménem dědiců provoz spravoval zeť Bartolomeo Bizzarrini. Roku 1711 vedení tiskárny přešlo na čerstvě vyučeného mladšího Komárkova syna Paola Komárka (1690-1715). Po Paolově předčasné smrti se principálkou stala vdova Lavinia Komárková (zemř. 1729), později její dcery Ludmila a Maria Vittoria. V letech 1762-1766 tiskárnu řídil Komárkův vnuk Francesco Bizzarrini (též Francesco Bizzarrini Komarek) a mezi 1766-1793? jeho zeť Paolo Giunchi. Rokem 1793 se stopy po tiskárně i potomcích rodiny Komárků ztrácejí.


Lit.: BERÁNKOVÁ, H.: Činnost tiskařské rodiny Komárků v Římě. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 12. Praha 1995, s. 59-73; BERÁNKOVÁ, H.: Tiskařská bohemika ze 16.-18. století ve Vatikánské knihovně a v knihovně Angelice v Římě. Sv. 1-2. Praha 2002; CHYBA, K.: Jan Jakub Komárek, český tiskař v Římě. Ročenka Univerzitní knihovny 1956. Praha 1958, s. 162-184; KNEIDL, P.: Z historie evropské knihy. Po stopách knih, knihtisku a knihoven. Praha 1989; NOACK, Fr.: Das Deutschtum in Rom seit dem Ausgang des Mittelalters. Bd. 1-2. Berlin-Leipzig-Stuttgart 1927; ŠKARKA, A.: Jan Jakub Komárek. Časopis Národního muzea 101, 1927, s. 117-118; TINTO, G. A.: Giacomo Komarek, tipografo a Roma nei sec. XVII.-XVIII. ed i suoi campionari di caratteri. Bibliofilia 75, 1943, s. 189-225; VOLF, J.: Jan Jakub Komárek, nákladná umělecká díla jeho tiskárny. Časopis Národního muzea 102, 1928, s. 313-314.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.