Jan Tomáš Kleinhard: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 4: Řádek 4:
 
Kleinhardova spolupráce s rodinou Balzerů je prozatím doložena takto: Mikuláš Adaukt Voigt ''Beschreibung der bisher bekannten Böhmischen Münzen nach chronologischer Ordnung ''(Praha 1771-1787, obrazy mincí), [[album|album]] zobrazující profese ''Verschiedene Beywerke'' (Praha 1772) a David Becher ''Neue Abhandlung vom Karlsbade ''(Praha 1772, [[signet|signet]] nakladatele [[Wolfgang Kristián Gerle|Wolfganga Gerleho]]). Chronos s Českým lvem jako frontispis a několik portrétů kreslených 1772 se nachází ve Voigtových dvoudílných ''Effigies virorum eruditorum atque artificium Bohemiae et Moraviae ''(Praha 1773-1775), v paralelních a Pelclem doplněných ''Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler ''(Praha 1773-1782) jakož i v ''87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler'' (Praha po 1782). Některé podobizny určené původně pro Effigies byly později užity i jinde, např. Balbínův portrét do Candidovy edice Balbínova spisu ''Bohemia docta ''(Praha 1777) a portrét Václava Hájka z Libočan do Pelclovy ''Neue Kronik von Böhmen ''(Praha 1780-1781).
 
Kleinhardova spolupráce s rodinou Balzerů je prozatím doložena takto: Mikuláš Adaukt Voigt ''Beschreibung der bisher bekannten Böhmischen Münzen nach chronologischer Ordnung ''(Praha 1771-1787, obrazy mincí), [[album|album]] zobrazující profese ''Verschiedene Beywerke'' (Praha 1772) a David Becher ''Neue Abhandlung vom Karlsbade ''(Praha 1772, [[signet|signet]] nakladatele [[Wolfgang Kristián Gerle|Wolfganga Gerleho]]). Chronos s Českým lvem jako frontispis a několik portrétů kreslených 1772 se nachází ve Voigtových dvoudílných ''Effigies virorum eruditorum atque artificium Bohemiae et Moraviae ''(Praha 1773-1775), v paralelních a Pelclem doplněných ''Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler ''(Praha 1773-1782) jakož i v ''87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler'' (Praha po 1782). Některé podobizny určené původně pro Effigies byly později užity i jinde, např. Balbínův portrét do Candidovy edice Balbínova spisu ''Bohemia docta ''(Praha 1777) a portrét Václava Hájka z Libočan do Pelclovy ''Neue Kronik von Böhmen ''(Praha 1780-1781).
 
[[Soubor:512.jpg|náhled|321x321pixelů|Karel Škréta na Balzerově rytině (Praha po 1782). Balzer, Jan Jiří: 87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha, Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld po 1782). Tabule 29 otištěná z desky pro třetí díl Pelclových Abbildungen (1777). Signatura kreslíře Kleinharda vlevo dole. Antikvariát Meissner (Praha). ]]
 
[[Soubor:512.jpg|náhled|321x321pixelů|Karel Škréta na Balzerově rytině (Praha po 1782). Balzer, Jan Jiří: 87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha, Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld po 1782). Tabule 29 otištěná z desky pro třetí díl Pelclových Abbildungen (1777). Signatura kreslíře Kleinharda vlevo dole. Antikvariát Meissner (Praha). ]]
 +
[[Soubor:454.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Sammovo vydání Táborského topografie (Praha 1778). Táborský od sv. Víta, Josef: Krátké vypsání Země české (Praha, s. t. 1778). Frontispis s andílky nadnášejícími českého lva nad panoramatem Hradčan. Titulní strana s nakladatelským signetem Jana Michala Samma (obě rytiny signovány rytcem Janem Jiřím Balzerem vpravo dole). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AO X 48.]]
 
Za spolupráce s dílnou Balzerů vznikla též titulní mědirytina Pompejí a Vesuvu pro publikaci Johanna Jakoba Ferbera ''Briefe aus Wälschland ''(Praha 1773), frontispis se dvěma spoutanými zajatci do díla Václava Vratislava z Mitrovic ''Příhody Václava Vratislava … z Mitrovic, které on v tureckém hlavním městě Konštantinopoli viděl, v zajetí svém zkusil a po šťastném do vlasti své navrácení sám léta Páně 1599 sepsal ''(Praha 1777) anebo titulní mědiryt v učebnici Franze Konrada Bartla ''Nützliche Kenntnisse aus der Weltweisheit für Unstudierte ''(Praha 1778). Učebnice obsahuje též rytinu sluneční soustavy dle Ptolemeiova a Koperníkova učení, ale bez [[Signatura|signatur]]. K dalším dokladům Kleinhardovy spolupráce s dílnou Balzerů patří Josef Táborský od sv. Víta ''Krátké vypsání Země české ''(Praha 1778, signet nakladatele [[Jan Michal Samm|Jana Michala Samma]]), František Martin Pelcl ''Kurzgefasste Geschichte der Böhmen ''(Praha 1779, titulní viněta), Franz Konrad Bartl ''Anleitung zur Rechenkunst, Geometrie und Mechanik in Beyspielen ''(Praha 1780, čtyřicet dvě [[Příloha|přílohy]] s ilustracemi strojů a pracovních postupů, rytcem nebyl Jan Jiří, ale výjimečně Řehoř Balzer), Georg Friedrich Seiler ''Rozmlouvání mezi otcem a dítětem o věcech náboženství ''(Praha 1780, titulní viněta s otcem a dvěma dětmi), Jan Raymund ''Lob-Geheimnisß-Sitten- und Gelegenheitspredigten ''(Praha 1781, titulní viněta), vzorník krajinářských kreseb ''Zeichenbuch für die Liebhaber der freyen Landschaftszeichnung ''(Praha 1783), Josef František Jaroslav Schaller ''Topographie des Königreichs Böhmen ''(Praha-Wien 1785-1791, některé titulní [[Topografie|topografické]] viněty a [[Erb a znak|erby]]), Bohumír Jan Dlabač ''Zpěv při korunování Leopolda Druhého ''(Praha 1791, titulní viněta s pěvcem) a František Martin Pelcl ''Nová kronika česká ''(Praha 1791-1796, heraldická titulní viněta).  
 
Za spolupráce s dílnou Balzerů vznikla též titulní mědirytina Pompejí a Vesuvu pro publikaci Johanna Jakoba Ferbera ''Briefe aus Wälschland ''(Praha 1773), frontispis se dvěma spoutanými zajatci do díla Václava Vratislava z Mitrovic ''Příhody Václava Vratislava … z Mitrovic, které on v tureckém hlavním městě Konštantinopoli viděl, v zajetí svém zkusil a po šťastném do vlasti své navrácení sám léta Páně 1599 sepsal ''(Praha 1777) anebo titulní mědiryt v učebnici Franze Konrada Bartla ''Nützliche Kenntnisse aus der Weltweisheit für Unstudierte ''(Praha 1778). Učebnice obsahuje též rytinu sluneční soustavy dle Ptolemeiova a Koperníkova učení, ale bez [[Signatura|signatur]]. K dalším dokladům Kleinhardovy spolupráce s dílnou Balzerů patří Josef Táborský od sv. Víta ''Krátké vypsání Země české ''(Praha 1778, signet nakladatele [[Jan Michal Samm|Jana Michala Samma]]), František Martin Pelcl ''Kurzgefasste Geschichte der Böhmen ''(Praha 1779, titulní viněta), Franz Konrad Bartl ''Anleitung zur Rechenkunst, Geometrie und Mechanik in Beyspielen ''(Praha 1780, čtyřicet dvě [[Příloha|přílohy]] s ilustracemi strojů a pracovních postupů, rytcem nebyl Jan Jiří, ale výjimečně Řehoř Balzer), Georg Friedrich Seiler ''Rozmlouvání mezi otcem a dítětem o věcech náboženství ''(Praha 1780, titulní viněta s otcem a dvěma dětmi), Jan Raymund ''Lob-Geheimnisß-Sitten- und Gelegenheitspredigten ''(Praha 1781, titulní viněta), vzorník krajinářských kreseb ''Zeichenbuch für die Liebhaber der freyen Landschaftszeichnung ''(Praha 1783), Josef František Jaroslav Schaller ''Topographie des Königreichs Böhmen ''(Praha-Wien 1785-1791, některé titulní [[Topografie|topografické]] viněty a [[Erb a znak|erby]]), Bohumír Jan Dlabač ''Zpěv při korunování Leopolda Druhého ''(Praha 1791, titulní viněta s pěvcem) a František Martin Pelcl ''Nová kronika česká ''(Praha 1791-1796, heraldická titulní viněta).  
  
 
Pro rytce [[Ondřej Niederhofer|Ondřeje Niederhofera]] připravil Kleinhard kresbu jiné heraldické titulní viněty do [[Aleš Vincenc Pařízek|Pařízkova]] ''Versuch einer Geschichte Böhmens für den Bürger ''(Praha 1781 se značkou „J. Kleinhart inv: et del. 1781“). Viněta pak byla opakována i ve dvou následujících pražských vydáních 1782 a 1789. Kleinhardovu ilustrační vinětu s královnou na trůně podávající ruku sedlákovi reprodukoval rytec [[Jan Berka]], a to na titulní straně Pařízkova spisu ''O svobodě a rovnosti městské ''(Praha 1793). Smysl viněty byl vyložen na závěrečné straně knihy.
 
Pro rytce [[Ondřej Niederhofer|Ondřeje Niederhofera]] připravil Kleinhard kresbu jiné heraldické titulní viněty do [[Aleš Vincenc Pařízek|Pařízkova]] ''Versuch einer Geschichte Böhmens für den Bürger ''(Praha 1781 se značkou „J. Kleinhart inv: et del. 1781“). Viněta pak byla opakována i ve dvou následujících pražských vydáních 1782 a 1789. Kleinhardovu ilustrační vinětu s královnou na trůně podávající ruku sedlákovi reprodukoval rytec [[Jan Berka]], a to na titulní straně Pařízkova spisu ''O svobodě a rovnosti městské ''(Praha 1793). Smysl viněty byl vyložen na závěrečné straně knihy.
 
<br clear="all">
 
<br clear="all">
[[Soubor:454.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Sammovo vydání Táborského topografie (Praha 1778). Táborský od sv. Víta, Josef: Krátké vypsání Země české (Praha, s. t. 1778). Frontispis s andílky nadnášejícími českého lva nad panoramatem Hradčan. Titulní strana s nakladatelským signetem Jana Michala Samma (obě rytiny signovány rytcem Janem Jiřím Balzerem vpravo dole). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AO X 48.]]
 
 
<br clear="all">
 
<br clear="all">
  

Aktuální verze z 13. 9. 2019, 16:22

Karel IV. z mladšího vydání Abbildungen (Praha po 1782). Balzer, Jan Jiří: 87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha, Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld po 1782). Autor kresebné předlohy Jan Tomáš Kleinhard signován vlevo dole s letopočtem 1772 (deska ryta pro původní Pelclovo vydání). Antikvariát Meissner (Praha).

Jan Tomáš Kleinhard (1742-1794) klasicistní malíř a kreslíř narozený v Praze v rodině Viléma Theodora Kleinharda (1695-1773), uznávaného portrétisty původem z Drážďan. Byl žákem Johanna Ferdinanda Schorra. V malbě se věnoval často květinovým zátiším, zachycoval i krajiny a zvířata. Pro knižní ilustraci vytvořil počínaje rokem 1771 desítky předloh signovaných „J. Kleinhardt del.“. Jde o portréty, alegorické frontispisy, titulní viněty, celé titulní strany a ojediněle i o naukové tabule a vzorníky. Kresby nejčastěji reprodukovali rytci Jan Jiří Balzer a Řehoř Balzer, s nimiž Kleinhard neudržoval pouze styky pracovní, ale i přátelské (Jan Jiří byl 1774 svědkem na jeho svatbě).

Kleinhardova spolupráce s rodinou Balzerů je prozatím doložena takto: Mikuláš Adaukt Voigt Beschreibung der bisher bekannten Böhmischen Münzen nach chronologischer Ordnung (Praha 1771-1787, obrazy mincí), album zobrazující profese Verschiedene Beywerke (Praha 1772) a David Becher Neue Abhandlung vom Karlsbade (Praha 1772, signet nakladatele Wolfganga Gerleho). Chronos s Českým lvem jako frontispis a několik portrétů kreslených 1772 se nachází ve Voigtových dvoudílných Effigies virorum eruditorum atque artificium Bohemiae et Moraviae (Praha 1773-1775), v paralelních a Pelclem doplněných Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha 1773-1782) jakož i v 87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha po 1782). Některé podobizny určené původně pro Effigies byly později užity i jinde, např. Balbínův portrét do Candidovy edice Balbínova spisu Bohemia docta (Praha 1777) a portrét Václava Hájka z Libočan do Pelclovy Neue Kronik von Böhmen (Praha 1780-1781).

Karel Škréta na Balzerově rytině (Praha po 1782). Balzer, Jan Jiří: 87 Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler (Praha, Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld po 1782). Tabule 29 otištěná z desky pro třetí díl Pelclových Abbildungen (1777). Signatura kreslíře Kleinharda vlevo dole. Antikvariát Meissner (Praha).
Sammovo vydání Táborského topografie (Praha 1778). Táborský od sv. Víta, Josef: Krátké vypsání Země české (Praha, s. t. 1778). Frontispis s andílky nadnášejícími českého lva nad panoramatem Hradčan. Titulní strana s nakladatelským signetem Jana Michala Samma (obě rytiny signovány rytcem Janem Jiřím Balzerem vpravo dole). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AO X 48.

Za spolupráce s dílnou Balzerů vznikla též titulní mědirytina Pompejí a Vesuvu pro publikaci Johanna Jakoba Ferbera Briefe aus Wälschland (Praha 1773), frontispis se dvěma spoutanými zajatci do díla Václava Vratislava z Mitrovic Příhody Václava Vratislava … z Mitrovic, které on v tureckém hlavním městě Konštantinopoli viděl, v zajetí svém zkusil a po šťastném do vlasti své navrácení sám léta Páně 1599 sepsal (Praha 1777) anebo titulní mědiryt v učebnici Franze Konrada Bartla Nützliche Kenntnisse aus der Weltweisheit für Unstudierte (Praha 1778). Učebnice obsahuje též rytinu sluneční soustavy dle Ptolemeiova a Koperníkova učení, ale bez signatur. K dalším dokladům Kleinhardovy spolupráce s dílnou Balzerů patří Josef Táborský od sv. Víta Krátké vypsání Země české (Praha 1778, signet nakladatele Jana Michala Samma), František Martin Pelcl Kurzgefasste Geschichte der Böhmen (Praha 1779, titulní viněta), Franz Konrad Bartl Anleitung zur Rechenkunst, Geometrie und Mechanik in Beyspielen (Praha 1780, čtyřicet dvě přílohy s ilustracemi strojů a pracovních postupů, rytcem nebyl Jan Jiří, ale výjimečně Řehoř Balzer), Georg Friedrich Seiler Rozmlouvání mezi otcem a dítětem o věcech náboženství (Praha 1780, titulní viněta s otcem a dvěma dětmi), Jan Raymund Lob-Geheimnisß-Sitten- und Gelegenheitspredigten (Praha 1781, titulní viněta), vzorník krajinářských kreseb Zeichenbuch für die Liebhaber der freyen Landschaftszeichnung (Praha 1783), Josef František Jaroslav Schaller Topographie des Königreichs Böhmen (Praha-Wien 1785-1791, některé titulní topografické viněty a erby), Bohumír Jan Dlabač Zpěv při korunování Leopolda Druhého (Praha 1791, titulní viněta s pěvcem) a František Martin Pelcl Nová kronika česká (Praha 1791-1796, heraldická titulní viněta).

Pro rytce Ondřeje Niederhofera připravil Kleinhard kresbu jiné heraldické titulní viněty do Pařízkova Versuch einer Geschichte Böhmens für den Bürger (Praha 1781 se značkou „J. Kleinhart inv: et del. 1781“). Viněta pak byla opakována i ve dvou následujících pražských vydáních 1782 a 1789. Kleinhardovu ilustrační vinětu s královnou na trůně podávající ruku sedlákovi reprodukoval rytec Jan Berka, a to na titulní straně Pařízkova spisu O svobodě a rovnosti městské (Praha 1793). Smysl viněty byl vyložen na závěrečné straně knihy.


Lit.: NEUMANN, J.: Český barok. Praha 1969; PRAHL, R. (a kol.): Prag 1780-1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern. Praha 2000.

Lex.: DLABAČ 2. 68 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 7. 492 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 20. 459 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 1. 488. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.