Jan Václav Helm: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „ “)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:076.jpg|náhled|246x246pixelů|Millerova cesta po Egyptě (Praha 1729–1732). Miller, Angelicus Maria: Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem (Praha, Tiskárna arcibiskupská, fa. Matěj Adam Höger 1729–1732). Čtvrtý díl (1732), nesignovaná tabule před pag. 1 (autor vyobrazen jako jezdec na oslu uprostřed poutníků). Ze stylu rytiny lze usuzovat, že jejím původcem byl pravděpodobně jinak neznámý Müller. Antikvariát Meissner (Praha). ]]
 
 
'''Jan Václav Helm''' (zemř. 1732) tiskař v [[Praha|Praze]] doložený v letech 1708-1732. Dle čtyřlistové chvály [[Knihtisk (chvály a oslavy)|knihtisku]] ''Das dritte Jubilaeum einer löblichen Buchdrucker-Kunst wolte … beehren ''(Praha 1740), kterou sepsal Jan Bohumír Antonín Fiebiger, však dílnu vlastnil od roku 1706. Dílna příliš bohatým typografickým materiálem sice nedisponovala, ale některé tituly přece jen vybavovala [[Frontispis|frontispisy]] předních rytců první poloviny 18. století (nejčastěji [[Anton Birkhard]]). Dílna se specializovala na výrobu drobných příležitostných [[kázání|kázání]], učebnic a univerzitních promluv. V tezích univerzitních [[Disputace|disputací]] užíval Helm roku 1720 titul „Universitatis typographus“, např. Zachariáš Josef Amende ''Dioptra juris seu Dissertationum juridicarum ''(Praha 1720). Ze zanikající [[Jan Jindřich Emler|Emlerovy]] tiskárny převzal Helm výrobu 2. dílu pozoruhodného německého itineráře Evropy, Asie a Afriky ''Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem ''(Praha 1729-1732), který sepsal český servita Angelicus Maria Miller. Třetí až pátý díl této výpravně ilustrované publikace zařadila do výroby pražská [[Tiskárna|Tiskárna]] arcibiskupská. Po Helmově smrti živnost fungovala ještě 1732-1733 v režii jinak neznámých dědiců. Jejich [[Faktor|faktorem]] byl Dominik Pfleger (1732). Roku 1733 tiskárnu koupil [[Jan Karel Jeřábek|Jan Julius Jeřábek.]]
 
'''Jan Václav Helm''' (zemř. 1732) tiskař v [[Praha|Praze]] doložený v letech 1708-1732. Dle čtyřlistové chvály [[Knihtisk (chvály a oslavy)|knihtisku]] ''Das dritte Jubilaeum einer löblichen Buchdrucker-Kunst wolte … beehren ''(Praha 1740), kterou sepsal Jan Bohumír Antonín Fiebiger, však dílnu vlastnil od roku 1706. Dílna příliš bohatým typografickým materiálem sice nedisponovala, ale některé tituly přece jen vybavovala [[Frontispis|frontispisy]] předních rytců první poloviny 18. století (nejčastěji [[Anton Birkhard]]). Dílna se specializovala na výrobu drobných příležitostných [[kázání|kázání]], učebnic a univerzitních promluv. V tezích univerzitních [[Disputace|disputací]] užíval Helm roku 1720 titul „Universitatis typographus“, např. Zachariáš Josef Amende ''Dioptra juris seu Dissertationum juridicarum ''(Praha 1720). Ze zanikající [[Jan Jindřich Emler|Emlerovy]] tiskárny převzal Helm výrobu 2. dílu pozoruhodného německého itineráře Evropy, Asie a Afriky ''Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem ''(Praha 1729-1732), který sepsal český servita Angelicus Maria Miller. Třetí až pátý díl této výpravně ilustrované publikace zařadila do výroby pražská [[Tiskárna|Tiskárna]] arcibiskupská. Po Helmově smrti živnost fungovala ještě 1732-1733 v režii jinak neznámých dědiců. Jejich [[Faktor|faktorem]] byl Dominik Pfleger (1732). Roku 1733 tiskárnu koupil [[Jan Karel Jeřábek|Jan Julius Jeřábek.]]
<br clear="all">
 
 
  
 +
<gallery>
 +
Soubor:076.jpg|Millerova cesta po Egyptě (Praha 1729–1732). Miller, Angelicus Maria: Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem (Praha, Tiskárna arcibiskupská, fa. Matěj Adam Höger 1729–1732). Čtvrtý díl (1732), nesignovaná tabule před pag. 1 (autor vyobrazen jako jezdec na oslu uprostřed poutníků). Ze stylu rytiny lze usuzovat, že jejím původcem byl pravděpodobně jinak neznámý Müller. Antikvariát Meissner (Praha).
 +
</gallery><br clear="all">
 
'''Lex.:''' CHYBA 113 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 236. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.
 
'''Lex.:''' CHYBA 113 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 236. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.
 
 
[[Kategorie:Tištěná kniha]]
 
[[Kategorie:Tištěná kniha]]
  
 
[[Kategorie:Tiskaři, nakladatelé, knihkupci (CZ) - osoby]]
 
[[Kategorie:Tiskaři, nakladatelé, knihkupci (CZ) - osoby]]

Aktuální verze z 15. 8. 2019, 13:42

Jan Václav Helm (zemř. 1732) tiskař v Praze doložený v letech 1708-1732. Dle čtyřlistové chvály knihtisku Das dritte Jubilaeum einer löblichen Buchdrucker-Kunst wolte … beehren (Praha 1740), kterou sepsal Jan Bohumír Antonín Fiebiger, však dílnu vlastnil od roku 1706. Dílna příliš bohatým typografickým materiálem sice nedisponovala, ale některé tituly přece jen vybavovala frontispisy předních rytců první poloviny 18. století (nejčastěji Anton Birkhard). Dílna se specializovala na výrobu drobných příležitostných kázání, učebnic a univerzitních promluv. V tezích univerzitních disputací užíval Helm roku 1720 titul „Universitatis typographus“, např. Zachariáš Josef Amende Dioptra juris seu Dissertationum juridicarum (Praha 1720). Ze zanikající Emlerovy tiskárny převzal Helm výrobu 2. dílu pozoruhodného německého itineráře Evropy, Asie a Afriky Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem (Praha 1729-1732), který sepsal český servita Angelicus Maria Miller. Třetí až pátý díl této výpravně ilustrované publikace zařadila do výroby pražská Tiskárna arcibiskupská. Po Helmově smrti živnost fungovala ještě 1732-1733 v režii jinak neznámých dědiců. Jejich faktorem byl Dominik Pfleger (1732). Roku 1733 tiskárnu koupil Jan Julius Jeřábek.


Lex.: CHYBA 113 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 236. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.