Jiří Jakubův Dačický

Z Encyklopedie knihy

Zwingliho Nový zákon u Jiřího Jakuba Dačického (Praha 1570). Das gantz New Testament [trad. Ulrich Zwingli] (Praha, Jiří Jakubův Dačický 1570). Titulní strana. Foto: Antikvariát Meissner (Praha).

Jiří Jakubův Dačický (též D., Daczicenus, Dacžitský, Daschitsky, von Datschitz, GD, GJ, od 1577 také Jacobides, Jákob z Dačic, Jakobeus, Jakobides, Jakubův, Philoponus, zemř. 1618) pocházel z rodiny blíže neznámého Marka Jakubova z Dačic. Nejprve pracoval v Praze jako tovaryš u Jana Kozla st. Měšťanství na Starém Městě získal roku 1568 a v letech 1568-1619 provozoval vlastní dílnu, která i přes nevalnou pověst majitele patří k řemeslně nadprůměrným střediskům českého předbělohorského knihtisku. Dačického konflikty se zákonem doložili z archivních pramenů Josef Jireček, Antonín Škarka a Zikmund Winter. Jako nekatolík byl nejméně třikrát vězněn za rozšiřování cenzurou neschválených publikací (1572, 1579, 1602). Pro pohoršivý život ho staroměstští konšelé roku 1606 dokonce zbavili měšťanství. Když se Dačický ve vysokém věku znovu oženil (1617), sňatek nebyl staroměstskou radou akceptován.

Jeho tiskárna vyrobila více než 100 jazykově českých publikací a mimo to nemálo latinských a německých. Rozsáhlejších jinojazyčných knih je méně, zato převládají drobné příležitostné tisky. Strukturou vydavatelského programu i typografií výrobků se Dačický dle možností snažil konkurovat melantrišsko-veleslavínské tiskárně či Jiřímu Černému z Černého Mostu. Dačický tiskl častěji nežli publikace jezuitů (Václav Šturm), které pak ochotně předkládal arcibiskupské cenzuře, domácí i přeloženou nekatolickou náboženskou literaturu (Tobiáš Závorka Lipenský, Sebastian Castellio, Lucas Osiander st.). Tiskl také kalendáře (např. Václav Zelotýn z Krásné Hory), knížky lidového čtení, novinové letáky, školní učebnice a příležitostné humanistické básně o jednom listu. Za dnes známou prvotinu můžeme pravděpodobně považovat obnovené Rozmlouvání společné čtyř bratří (Praha ca 1568), které sepsal bratrský biskup Benedikt Bavorynský z Bavoryně a Vlčího Pole a již roku 1531 publikoval Pavel Olivetský. Dačický v prvotině otiskl Kozlův mluvící signet, jímž chtěl zřejmě naznačit vztah ke svému někdejšímu principálovi.
Dačického jednolist s dekorativními lištami (Praha 1591). Trojan (Traianus), Václav: Natali nobilis, honesti atque eruditi iuvenis d. Rodolphi Wolff a Czwingendorff Prageni, … syncerae gratulationis (Praha, Jiří Jakubův Dačický 1591). Gratulace k narozeninám zdobená lištami s křesťanskými Ctnostmi (vlevo Víra a Naděje, vpravo Síla a Trpělivost). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/c (Konvolut Dobřenského č. 264 = fol. 50a).

Tiskárna i později programově uváděla do oběhu starší, ale knihkupecky pořád vděčné literární památky, např. dle dnes neznámé edice Hadovy tiskárny knihu Erasma Roterdamského O připravení k smrti a o rytíři křesťanském (Praha 1570). Pro novokřtěnské publikum vyšel u nás dosud málo známý Zwingliho překlad Das gantz New Testament (Praha 1570). Je to reedice curyšského vydání Christopha Froschauera st. z roku 1533. U „Jiříka Jákoba z Dačic“ vzniklo také další vydání Václava Miřinského Písně Starého zákona gruntovní a velmi utěšené (Praha 1577). Kancionál ve skromnější typografické úpravě tiskla už o desetiletí dříve vdova Markéta Kozlová. Z předešlého pražského vydání ca 1550 Dačický obnovil Snář velmi pěkný Vavřince z Březové (Praha 1581), dle nedostupného již Aorgova tisku 1533 reeditoval mluvnici Beneše Optáta, Petra Gzela a Václava Filomata Gramatika česká v dvojí stránce, ortographia předkem … etymologia potom (Praha 1588). Ze starší produkce Mikuláše Bakaláře převzal Dačický čtenářsky vděčné vyprávění Historia a život svatých Barláma a Jozafata (Praha 1593) a pravděpodobně z Hadovy tiskárny přetiskl Nový zákon, totižto všeckna písma evangelická s epištolami (Praha 1596), ovšem s jinými štočky.


Dačický českými překlady zpřístupňoval širšímu lidovému publiku také starší cizojazyčnou produkci svých kolegů, např. Matthaeus Meisner Historica tragaedia. Nová žalostivá hra z Biblí svaté vybraná o strašlivém podvrácení Sodomy a Gomorry (Praha 1586). Toto biblické drama vytiskl roku 1580 německy Michael Peterle st. Menší kapacita dílny Dačického byla věnována vcelku vzácně vydávané naukové próze. Pojednání Matěje Grylla z Gryllova O kometách, kdy a kterejch let jsou se ukazovaly a jaké účinky a proměny v světě s sebou přinášely (Praha 1578) či Adama Zalužanského ze Zalužan Methodi herbariae libri tres (Praha 1592) jsou bohužel bez ilustrací. Dle Josefa Jirečka byl Dačický nakladatelem životního díla Martina Filadelfa Zámrského, které v zahraničí pod názvem Postila evangelická aneb Vejkladové na evangelia nedělní a sváteční vytiskl Michal Kapihorský (Dresden 1602). Dačický se přirozeně nevyhýbal ani rozšiřování jednolistů s aktuálními náměty, jako je např. u nás dosud neznámá Codicillova zpráva Von einem schrecklichen und wunderbarlichen Cometen, so sich … M.D.Lxxvij. Jahrs am Himmel erzeiget hat (Praha 1577), jejíž česká verze z téhož roku bývá nikoli bez výhrad připisována tiskárně Michaela Peterleho st.

Dačický ve srovnání s ostatními kolegy až překvapivě často užíval různé typografické ozdůbky (typický je trojlístek na ohnutém stonku) a lišty s křesťanskými Ctnostmi. Pozdně renesanční rámový materiál zvyšoval estetický vzhled díla a navíc suploval drahé ilustrace, např. Jakub Melissaues Žalmové svatého Davida (Praha 1596). Nejlépe je doložen na 35 podepsaných a zhruba na 4 typograficky anonymních jednolistech, které jsou shromážděny v konvolutu soudobého sběratele Václava Dobřenského z Černého Mostu (pražská Strahovská knihovna). Pro vydání kompilátu Matouše Walkemberského z Walkmberku Zahrádka růžová žen plodných (Praha 1577) byly ještě k dispozici starší štočky Rößlinova porodnického spisu, vydaného Mikulášem Klaudyánem v Mladé Boleslavi 1519. Jak dokazuje čtyřlistová aktualita Portugalská bitva s jistým vysvětlením novin z Madril a Lisabony (Praha 1578), i tiskárnou Dačického prošly medailony z Kuthenovy Kroniky o založení Země české (Praha 1539), zhotovené v uměleckém okruhu Tiskárny severinsko-kosořské. Novější dřevořezy byly ve větší míře otiskovány jen v některých náboženských textech (např. Osianderova postila 1589, odtud znovu Nový zákon 1596) a na novinových letácích. Kupříkladu sešitkem Šťastné a pravdivé noviny z Uher o dobytí … sedmi pevností tureckých (Praha 1598) měl premiéru titulní dřevořez s Habsburským orlem zašlapávajícím Turka. Štoček přešel později do Litomyšle k Janu st. Arnoltovi z Dobroslavína (kalendáře Michala Ignáce Krásného na rok 1661 a 1662). S oblibou se u Dačického užíval též ikonografický repertoár nazývaný souhrnně memento mori.

Monogram MC v Životě Adamově (Praha 1600). Život Adamův, aneb jinák od starodávna Solfernus (Praha, Jiří Jakubův Dačický 1600). Fol. G6a archanděl Rafael a doktor Tartareus před nebeským soudem (dřevořez signován uprostřed levého okraje 1552 MC). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AB VIII 48.

Po smrti Jiřího Dačického spravovala tiskárnu ve prospěch dědiců manželka Anna, která se do rodiny přivdala roku 1617. Její aktivity dokládá čtyřlistové Vítání aneb Vinš k šťastnému příjezdu … pána Fridricha falckraběte … do Měst pražských … léta 1619 (Praha 1619?), které napsal budoucí tiskař a faktor Zikmund Léva z Brozánek. Dačického syn z prvního manželství Jan Otmar Jakubův Dačický (též IO, Jacobus, Othmar, Ottmar, zemř. po 1614?) provozoval vlastní živnost přinejmenším během 1589-1608. Jeho tiskárna se nalézala do roku 1605 ve stejném domě jako dílna otce Jiřího. Doposud však nebylo zjištěno, do jaké míry oba tiskaři užívali stejný typografický materiál. Určitou provázanost lze doložit alespoň zjištěním, že Postila, totiž Krátcí vejkladi na evangelia Lucase Osiandera st. (Praha 1589), kterou vytiskl otec, má stejné novozákonní dřevořezy, jakých užil syn Otmar při tisku Osianderova díla Biblí malá, obsahujíc v sobě z Starého zákona celoroční řeči Boží, epištoly a evangelia z Nového (Praha 1599). Impresa některých tisků znějí „ex officina Othmariana (Ottmariana)“, např. Vavřinec Benedikt z Nudožer Grammaticae bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae … libri duo (Praha 1603). Snahu potlačit zastarávající renesanční kánon titulní strany dokládá mědirytem zpracovaný motiv polních květů v Lodereckerově úpravě Vrančićova sedmijazyčného slovníku Dictionarium septem diversarum linguarum (Praha 1605). Poněvadž zde ovšem Dačického dílna tiskla jen druhou, gramatickou část díla a na zbytku kooperovala s Mikulášem Štrausem, nelze odhadnout, který z obou tiskařů měl na volbu u nás málo obvyklého příčného formátu a ryté bordury větší vliv. Otmar Dačický vydával především knižní minuce a kalendáře. V otcových stopách se však věnoval i obnově středověkých povídek Život Adamův, aneb jinák od starodávna Solfernus (Praha 1600) nebo Letopisové trojánští (Praha 1605). Reedici Života Adamova doprovodil týmž cyklem štočků monogramisty MC jako Jan Kosořský u prvního vydání v Tiskárně severinsko-kosořské (1553) i Jan Günther v Olomouci (1564). Také Kronika trojánská Guida de Columny byla v dílně Dačického obnovena, a to již potřetí.


Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; MARTÍNEK, J.: Ke studiu pozdních humanistických tisků. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 2. Praha 1967, s. 59-70; ROTHKEGEL, M.: The Hutterian brethren and the printed book. A contribution to anabaptist bibliography. In: The mennonite quarterly review 74, 2000, s. 51-85; ŠKARKA, A.: Ze zápasů nekatolického tisku s protireformací (Literární a tiskařská aféra z r. 1602). Český časopis historický 42, 1936, s. 1-55, 286-332, 484-520; WINTER, Z.: Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách. Praha 1909; WIŽĎÁLKOVÁ, B.: Glosy na okraj Lékařských knih mistra Křišťana. In: Pocta dr. Emmě Urbánkové. Spolupracovníci a přátelé k 70. narozeninám (red. P. R. Pokorný). Praha 1979, s. 475-503.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 338; CHYBA 72-73 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 151-152. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.