Joachim von Sandrart

Z Encyklopedie knihy

Portrét Karla Škréty mezi umělci Sandrartovy Teutsche Academie (Nürnberg 1675). Sandrart, Joachim von: Teutsche Academie der Bau-, Bild- und Mahlerei-Künste (Nürnberg, Michael Endter-Johann Friedrich Endter 1675–1680). První svazek (1675), tabule za pag. 356: portrétovaní Michel Le Blon, Egidius Sadeler ml., Georg Petel, Matthäus Merian st., Harmensz Rembrandt van Rijn a vpravo dole Karel Škréta. Mědiryt Philippa Kiliana dle kresebné předlohy Joachima von Sandrarta. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AY XI 5.

Joachim von Sandrart (1606-1688) kreslíř, malíř, rytec, spisovatel a sběratel rozený ve Frankfurtu/M. Jeho učiteli se krátce stali tamní rytci Johann Theodor de Bry a Matthäus Merian st., dále Peter Isselburg v Norimberku a 1622-1623 též Egidius Sadeler ml. v Praze, který ho však definitivně nasměroval od grafiky k malířství. Sandrart podnikl též několik studijních cest (1627 Londýn, 1628-1635 Itálie). Chtěje se vyvarovat válečnému nebezpečí, během 1637-1642 přesídlil do Amsterodamu, kam ho jako žák doprovodil Matthäus Merian ml. Po návratu se usadil v Mnichově a počínaje rokem 1649 působil s krátkými přestávkami v Norimberku, kde také zemřel. Byl přítelem Karla Škréty.

Sandrart vytvořil mimo jiné pro Endterův tisk Biblia, das ist Die gantze H. Schrifft (Nürnberg 1641, recte 1641-1643) Lutherovu podobiznu a jedenáct celostranných mědirytových portrétů saských kurfiřtů (proto se dílo nazývá Bible kurfiřtská, Výmarská či Elektorská). Vedle toho proslul první velkou uměleckou barokní prací vydanou po třicetileté válce. Tato dvoudílná Teutsche Academie der Bau-, Bild- und Mahlerei-Künste (Nürnberg 1675-1680) obsahuje Sandrartovy životopisy malířů, architektů a sochařů nejen z Německa, ale i starověkého Egypta, Řecka a Říma, ze souvěké Itálie a Nizozemí. Text je doplněn odbornými nákresy a rozsáhlým portrétním cyklem. Sandrartovy kresebné předlohy s italskými vlivy (Vasari) realizovalo několik rytců, např. Philipp a Bartholomäus st. Kilianovi, Karl Gustav Amling (1651-1702), Johann Andreas Graff (1637-1701), Jakob von Sandrart a především Georg Christoph Eimmart ml. (1638-1705), umělec autorovi nejbližší. Významným podnětem k recepci antiky do německého barokního umění byly bohatě ilustrované Sandrartovy texty Iconologia Deorum oder Abbildung der Götter (Nürnberg 1680) a Romae antiquae et novae theatrum (Nürnberg 1684). Autorovy kresby i zde rytecky realizoval hlavně Eimmart.

Weigelova Biblia ectypa (Augsburg 1695). Biblia ectypa. Bildnußen aus Heiliger Schrift des Alt- und Neuen Testaments (Augsburg, Christoph Weigel 1695). Tabule 207 se čtyřmi ilustracemi ke Zjevení sv. Jana. Rytcem byl pravděpodobně Georg Christoph Eimmart ml. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BA II 9.

Synovec Jakob von Sandrart (1630-1708) byl kreslíř, mědirytec a významný portrétista. Narodil se ve Frankfurtu/M. a základní školení dostal ve strýcově dílně, v Amsterodamu a v Gdaňsku. Počátkem 50. let navštívil pracovně Vratislav, Vídeň a Řezno. Roku 1656 se trvale usadil v Norimberku jako nakladatel grafické produkce a od 1662 i ředitel tamní malířské Akademie. Adaptoval a vydal Aretinovu dvoulistovou mapu Bohemia in suas partes geograph: distinc: (Nürnberg 1666), jejíž levý a pravý okraj zdobí 26 vedut českých měst. Mapu doprovázel útlý německo-český Register an die böhmische Landcarten des Königreich Böheim gehörig (Nürnberg 1666). Z další Sandrartovy kartografické produkce vyniká atlas Accuratissima totius Africae tabulae (Nürnberg post 1702), rytý Johannem Baptistem Homannem. Různorodý profil nakladatelství dokládá příručka Über die Zeichen- und Mahlerey Kunst pařížského umělce Henriho Testelina (Nürnberg 1699).

Jakobův syn Johann Jakob Sandrart (1655-1698) proslul zvláště kresebnými předlohami pro Biblia ectypa. Bildnussen aus Heiliger Schrift des Alt- und Neuen Testaments (Augsburg 1695). Sandrartovy předlohy rytecky reprodukoval mimo jiné Christoph Weigel, který byl zároveň i nakladatelem této Obrazové bible. I zde se vedle Sandrarta uplatnil kreslířský talent zralého Eimmarta.


Lit.: ADRIANI, G.: Deutsche Malerei im 17. Jahrhundert. Köln/R. 1977; GERSTENBERG, K.: Joachim Sandrart. Deutscher und Europäer. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg 50, 1960, s. 352-373; GERSTL, D.: Drucke des hofischen Barock in Schweden. Der Stockholmer Hofmaler David Klocker von Ehrenstrahl und die Nürnberger Stecher Georg Christoph Eimmart und Jacob von Sandrart. Berlin 2000; KLEMM, J.: Joachim von Sandrat. Kunst-Werke und Lebenslauf. Mit einem Katalog sämtlicher Werke. Berlin 1986; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; LAZAROVÁ, M.-LUKAS, J.: Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis grafických pohledů. Sv. 1. Praha 2002; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; MORELAND, C.-BANNISTER, D.: Antique maps (Christie’s collectors guides). Oxford 1986; PORTEMAN, K.: De maanden van het jaar. Joachim von Sandrart, Joost van den Vondel, Caspar Barlaeus. Wommelgem 1987; REDENBACHER, Fr.: Sandrarts „Teutsche Akademie“. Kunstgeschichte im Barockzeitalter. Jahrbuch für fränkische Landesforschung 34-35, 1974-1975, s. 309-323; RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001; ZÖGNER, L.: Bibliographie zur Geschichte der deutschen Kartographie. München-New York-London-Paris 1984.

Lex.: BENZING (Verleger) 490 = BENZING, J.: Die deutschen Verleger des 16. und 17. Jahrhunderts. Archiv für Geschichte des Buchwesens 2, 1960, s. 445-509 (a k tomu 18, 1977, sl. 1078-1322).; DLABAČ 3. 20 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 16. 125-128 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 29. 397-398 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 2. 397 = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).; TOOLEY 4. 101. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.