Johann Jakob Haid: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:540.jpg|náhled|314x314pixelů|Portrét Ambrosia Karla Bielera, spoluautora Weinmannova herbáře (Regensburg 1745). Weinmann, Johann Wilhelm: Phytanthoza iconographia sive Conspectus aliquot millium, … plantarum, arborum, fruticum, florum, fructuum, fungorum (Regensburg, Heinrich Georg Neuber 1735–1745). Díl čtvrtý (1745), mezzotintový portrétní frontispis před titulním listem. Dle kresebné předlohy M. C. Hirschmanna ml. ryl Johann Jakob Haid. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH I 14.]]
+
[[Soubor:540.jpg|náhled|314x314pixelů|Portrét Ambrosia Karla Bielera, spoluautora Weinmannova herbáře (Regensburg 1745). Weinmann, Johann Wilhelm: Phytanthoza iconographia sive Conspectus aliquot millium, … plantarum, arborum, fruticum, florum, fructuum, fungorum (Regensburg, Heinrich Georg Neuber 1735–1745). Díl čtvrtý (1745), mezzotintový portrétní frontispis před titulním listem. Dle kresebné předlohy M. C. Hirschmanna ml. ryl Johann Jakob Haid. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH I 14.|vlevo]]
 
[[Soubor:541.jpg|náhled|317x317pixelů|Vyobrazení pivoňky ve Weinmannově herbáři (Regensburg 1745). Weinmann, Johann Wilhelm: Phytanthoza iconographia sive Conspectus aliquot millium, … plantarum, arborum, fruticum, florum, fructuum, fungorum (Regensburg, Heinrich Georg Neuber 1735–1745). Díl čtvrtý (1745), tabule 778 za pag. 4 (na rytecké práci se podíleli Johann Jakob Haid, Johann Elias Ridinger a Bartholomäeus Seutter). Kombinovaná technika barevné mezzotinty a mědirytu s dodatečnými retušemi. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH I 14.]]
 
[[Soubor:541.jpg|náhled|317x317pixelů|Vyobrazení pivoňky ve Weinmannově herbáři (Regensburg 1745). Weinmann, Johann Wilhelm: Phytanthoza iconographia sive Conspectus aliquot millium, … plantarum, arborum, fruticum, florum, fructuum, fungorum (Regensburg, Heinrich Georg Neuber 1735–1745). Díl čtvrtý (1745), tabule 778 za pag. 4 (na rytecké práci se podíleli Johann Jakob Haid, Johann Elias Ridinger a Bartholomäeus Seutter). Kombinovaná technika barevné mezzotinty a mědirytu s dodatečnými retušemi. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH I 14.]]
 
'''Johann Jakob Haid '''(1704-1767) člen rozvětvené rodiny augsburských mědirytců 18. století. Počátky kariéry zasvětil malbě, ale od 1737 u něho převládla náklonnost k rytectví a zejména k [[Mezzotinta|mezzotintě]]. Je znám především jako portrétista. Rozměrnými [[Mědiryt|mědirytovými]] cykly ilustroval např. dvě díla Jakoba Bruckera ''Pinacotheca scriptorum nostra aetate litteris illustrium decades I-X ''(Augsburg 1741-1755) a ''Ehrentempel der teutschen Gelehrsamkeit, in welchem die Bildnisse … aufgestellt werden ''(Augsburg 1747-1749). Vedle [[Portrét|portrétů]] se věnoval i vědecké [[Ilustrace (18. stol.)|ilustraci]], na níž ověřoval reprodukční možnosti barevné mezzotinty. V tom mu byli nápomocni někteří augsburští kolegové, především zlatník, emailér a rytec [[Georg Matthäus Seutter st.|Bartholomäus Seutter]] a neméně proslulý [[Johann Elias Ridinger]]. Všichni tři spolupracovali na mezzotintách čtyřsvazkového monumentu [[Botanika|botanické]] literatury ''Phytanthoza iconographia oder Eigentliche Vorstellung etlicher … Pflantzen, Bäume, Stauden, Kräuter, Blumen, Früchten und Schwämmen ''od Johanna Wilhelma Weinmanna (Regensburg 1735-1745). Veškeré [[Příloha|přílohy]] ([[frontispis|frontispis]], 2 portréty a 1025 obrazů rostlin) pracovali kombinovanou technikou barevné mezzotinty a mědirytu, pouze dodatečné retuše prováděli ručním [[Kolorování|kolorováním]]. Haid se botanice věnoval i později. Spolu se svým synem Johannem Eliasem rytinami doprovodil [[herbář|herbář]] Christophera Jakoba Trewa ''Planctae selectae … vivis coloribus … decas I-X ''(Nürnberg 1750-1775).  
 
'''Johann Jakob Haid '''(1704-1767) člen rozvětvené rodiny augsburských mědirytců 18. století. Počátky kariéry zasvětil malbě, ale od 1737 u něho převládla náklonnost k rytectví a zejména k [[Mezzotinta|mezzotintě]]. Je znám především jako portrétista. Rozměrnými [[Mědiryt|mědirytovými]] cykly ilustroval např. dvě díla Jakoba Bruckera ''Pinacotheca scriptorum nostra aetate litteris illustrium decades I-X ''(Augsburg 1741-1755) a ''Ehrentempel der teutschen Gelehrsamkeit, in welchem die Bildnisse … aufgestellt werden ''(Augsburg 1747-1749). Vedle [[Portrét|portrétů]] se věnoval i vědecké [[Ilustrace (18. stol.)|ilustraci]], na níž ověřoval reprodukční možnosti barevné mezzotinty. V tom mu byli nápomocni někteří augsburští kolegové, především zlatník, emailér a rytec [[Georg Matthäus Seutter st.|Bartholomäus Seutter]] a neméně proslulý [[Johann Elias Ridinger]]. Všichni tři spolupracovali na mezzotintách čtyřsvazkového monumentu [[Botanika|botanické]] literatury ''Phytanthoza iconographia oder Eigentliche Vorstellung etlicher … Pflantzen, Bäume, Stauden, Kräuter, Blumen, Früchten und Schwämmen ''od Johanna Wilhelma Weinmanna (Regensburg 1735-1745). Veškeré [[Příloha|přílohy]] ([[frontispis|frontispis]], 2 portréty a 1025 obrazů rostlin) pracovali kombinovanou technikou barevné mezzotinty a mědirytu, pouze dodatečné retuše prováděli ručním [[Kolorování|kolorováním]]. Haid se botanice věnoval i později. Spolu se svým synem Johannem Eliasem rytinami doprovodil [[herbář|herbář]] Christophera Jakoba Trewa ''Planctae selectae … vivis coloribus … decas I-X ''(Nürnberg 1750-1775).  

Aktuální verze z 15. 8. 2019, 13:35

Portrét Ambrosia Karla Bielera, spoluautora Weinmannova herbáře (Regensburg 1745). Weinmann, Johann Wilhelm: Phytanthoza iconographia sive Conspectus aliquot millium, … plantarum, arborum, fruticum, florum, fructuum, fungorum (Regensburg, Heinrich Georg Neuber 1735–1745). Díl čtvrtý (1745), mezzotintový portrétní frontispis před titulním listem. Dle kresebné předlohy M. C. Hirschmanna ml. ryl Johann Jakob Haid. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH I 14.
Vyobrazení pivoňky ve Weinmannově herbáři (Regensburg 1745). Weinmann, Johann Wilhelm: Phytanthoza iconographia sive Conspectus aliquot millium, … plantarum, arborum, fruticum, florum, fructuum, fungorum (Regensburg, Heinrich Georg Neuber 1735–1745). Díl čtvrtý (1745), tabule 778 za pag. 4 (na rytecké práci se podíleli Johann Jakob Haid, Johann Elias Ridinger a Bartholomäeus Seutter). Kombinovaná technika barevné mezzotinty a mědirytu s dodatečnými retušemi. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AH I 14.

Johann Jakob Haid (1704-1767) člen rozvětvené rodiny augsburských mědirytců 18. století. Počátky kariéry zasvětil malbě, ale od 1737 u něho převládla náklonnost k rytectví a zejména k mezzotintě. Je znám především jako portrétista. Rozměrnými mědirytovými cykly ilustroval např. dvě díla Jakoba Bruckera Pinacotheca scriptorum nostra aetate litteris illustrium decades I-X (Augsburg 1741-1755) a Ehrentempel der teutschen Gelehrsamkeit, in welchem die Bildnisse … aufgestellt werden (Augsburg 1747-1749). Vedle portrétů se věnoval i vědecké ilustraci, na níž ověřoval reprodukční možnosti barevné mezzotinty. V tom mu byli nápomocni někteří augsburští kolegové, především zlatník, emailér a rytec Bartholomäus Seutter a neméně proslulý Johann Elias Ridinger. Všichni tři spolupracovali na mezzotintách čtyřsvazkového monumentu botanické literatury Phytanthoza iconographia oder Eigentliche Vorstellung etlicher … Pflantzen, Bäume, Stauden, Kräuter, Blumen, Früchten und Schwämmen od Johanna Wilhelma Weinmanna (Regensburg 1735-1745). Veškeré přílohy (frontispis, 2 portréty a 1025 obrazů rostlin) pracovali kombinovanou technikou barevné mezzotinty a mědirytu, pouze dodatečné retuše prováděli ručním kolorováním. Haid se botanice věnoval i později. Spolu se svým synem Johannem Eliasem rytinami doprovodil herbář Christophera Jakoba Trewa Planctae selectae … vivis coloribus … decas I-X (Nürnberg 1750-1775).

Haidův mladší bratr Johann Gottfried Haid (1710-1776) pracoval v Augsburku a ve Vídni, kde také zemřel. Během londýnského pobytu se u Johna Boydella zdokonalil v umění mezzotinty. Otevření grafické speciálky na vídeňské Akademii, o níž velmi usiloval, se však již nedožil.

Johann Elias Haid (1739-1809), syn Johanna Jakoba Haida, zastával od roku 1788 funkci ředitele augsburské Akademie. Jako portrétista, užívající mezzotintu, slavil úspěchy i za hranicemi Německa. Z tohoto oboru vyniká zvláště cyklus podobizen rytých dle Füssliho předloh pro knihu Johanna Karla Hedlingera Collection complette de toutes les médailles (Augsburg 1782). Haidovu vědeckou ilustraci reprezentuje rozměrné dílo Thomase Pennanta British zoology (London 1766).


Lit.: LANCKOROŃSKA, M.: Die Augsburger Druckgraphik des 17. und 18. Jhs. In: Augusta 955-1955. Forschungen und Studien zur Kultur- und Wirtschaftsgeschichte Augsburgs (hrsg. von H. Rinn). (Augsburg) 1955, s. 347-362; LEISCHING, J.: Schabkunst. Ihre Technik und Geschichte in ihren Hauptwerken vom XVII. bis zum XX. Jahrhundert. Wien 1913; NISSEN, Cl.: Die botanische Buchillustration. Ihre Geschichte und Bibliographie. Zweite Auflage. Stuttgart 1966.

Lex.: NAGLER 6. 265-270 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 90; THIEME-BECKER 15. 480-482. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.