Johann Sensenschmidt

Z Encyklopedie knihy

Johann Sensenschmidt (1422/32-1491) rodák z Chebu, snad vyučenec bamberské dílny Heinricha Keffera a prokazatelně zakladatel první tiskárny v Norimberku. Zde nejpozději v roce 1469 připravil první tištěné vydání Alberta Magna Compendium theologicae veritatis. Příručka sice neobsahuje obvyklý explicit, ale fakt, že je patrně nejstarší Sensenschmidtovou prací, dokládá datum 1469 vepsané rubrikátorem do jednoho ze zachovaných exemplářů. Další významný text, který Sensenschmidt vytiskl již pod svým jménem, ale bez uvedení místa, reprezentuje první vydání později často obnovované encyklopedie Alberta de Eyb Margarita poetica (Nürnberg? 1472).

Téhož roku se tiskař spojil s Kefferem. Z této spolupráce vznikla jediná publikace, a to Rainerus de Pisis Pantheologia sive Summa universae theologiae (Nürnberg 1473). Dalším Sensenschmidtovým společníkem při výrobě rozsáhlých právnických kompendií se stal v letech 1474-1478 Andreas Frisner. Když v Norimberku obchodní pole ovládl zdatný Anton Koberger st., odstěhoval se Sensenschmidt na přelomu let 1479 a 1480 do Bamberku. Ze zdejší dílny vycházely především mešní příručky, mimo jiné na náklad Petera Dracha ml. 420 exemplářů Missale Olomucense (Bamberg 1488) a týž počet Missale Pragense (Bamberg 1489 společně s Heinrichem Petzensteinerem). Bamberskou dílnu držel Sensenschmidt až do konce života. Byl však typem prvotiskaře, který s mobilním zařízením za svými objednávkami často dojížděl. Některá liturgika tak mají v impresu jako místo tisku Řezno (1485), Freising (1487) či Dillingen (1489).

Po Johannově smrti převzal bamberskou tiskárnu syn Lorenz Sensenschmidt (zemř. 1492?). Vytvořil nové společenství s Johannem Pfeilem a Heinrichem Petzensteinerem, který spolupracoval již s jeho otcem v 80. letech. Na objednávku tiskli opět liturgickou literaturu, kupř. Agenda Bambergensis (Bamberg 1491) či Missale Ratisponense (Bamberg 1492). Poněvadž explicit některých exemplářů tohoto Řezenského misálu Sensenschmidtovo jméno neobsahuje, lze se domnívat, že tiskař během příprav zemřel.


Lit.: BOLDAN, K.: Bamberské vydání Olomouckého a Pražského misálu (1488 a 1489). In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 13-20; GELDNER, F.: Die Buchdruckerkunst im alten Bamberg 1458/59 bis 1519. Bamberg 1964, s. 39-53; GELDNER, F.: Hat H. Keffer aus Mainz die 36zeilige Bibel gedruckt? Gutenberg-Jahrbuch 1950, s. 100-110; SCHOLDERER, B.: Problems of early Nuremberg typography. Gutenberg-Jahrbuch 1951, s. 54-56; SIEGL, K.: Johannes Sensenschmid, ein berühmter Buchdrucker aus Eger, und seine Werke. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 48, 1910, s. 38-53; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930.

Lex.: GELDNER 1. 50, 161 a 276 = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.; CHYBA 234. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.