Johann Thomas von Trattner

Tereziánský hrdelní řád (Wien 1769). Maria Theresia: Constitutio criminalis Theresiana, oder … peinliche Gerichtsordnung (Wien, Johann Thomas von Trattner 1769). Anonymně rytá tabule 23 s návodem jak natahovat vyšetřovaného na žebřík. Antikvariát Meissner (Praha).

Johann Thomas von Trattner (1717-1798) tiskař, nakladatel, písmolijec a knihkupec ve Vídni. Pocházel z Uher a roku 1732 byl dán do učení ve Vídeňském Novém Městě. Po sedmi letech přišel do Vídně a dále se zdokonaloval u Johanna Petera van Ghelena. Roku 1748 koupil od dědičky po Johannu Jakobu Jahnovi bývalý tiskařský podnik rodiny Cosmeroviových a pracoval v něm až do konce života. Následujícího roku (1749) byl jmenován univerzitním tiskařem. S pomocí Gerarda van Swietena (1700-1772), lékaře a rádce Marie Terezie, se stal 1752 dvorním knihkupcem. V březnu 1753 získal od císařovny privilegium na tisk breviářů a misálů. Když zemřel Trattnerův učitel Ghelen, převzal po něm 1754 i funkci dvorního tiskaře. Titul zemského typografa obdržel roku 1759, do rytířského stavu byl za své zásluhy povýšen 1764. Trattnerovy signety, na nichž monogramista FF předváděl vedle sazečské kasy a ručního knihtiskařského lisu sedící zosobněnou Typografii, doplňovala příznačná devíza „Labore et favore“.

V průběhu jednoho desetiletí tak vyrostl v bezkonkurenčně nejproduktivnějšího a nejvlivnějšího typografa a knihkupce, který ovládl většinu trhu habsburské monarchie. Jen ve vídeňském závodě pracovalo u 32 knihtiskařských lisů na 100 zaměstnanců. Další filiálky byly v Agramu, Budapešti, Terstu, Innsbrucku a Linci. Tiskárna vydávala řadu nakladatelských katalogů i nabídkových vzorníků vlastní písmolijny založené roku 1752, např. Abdruck von denjenigen Röslein und Zierrathen, welche sich in der k. k. Hofschriftgießerei des Johann Thomas Trattnern dermalen befinden (Wien 1760). Písmolijna vyráběla antikvu (64 písmových řezů včetně polokurzivy), frakturu (31), švabach (11), kurrentschrift a kanzleischrift (5), kurzivu (2), řecké písmo (11), cyrilici (4), turecké (4) a noty dle Breitkopfovy inovace. Písmolijnu, která exportovala zboží i do českých tiskáren, proslavila zejména Trattnerova fraktura. Její majuskule byly přetíženy zdobnými „sloními choboty“ a minuskulní písmena charakterizovalo nápadné protažení s výjimkou některých smyček (,g‘ ,y‘) a dříků (,b‘ ,f‘ ,h‘ ,k‘ ,l‘ ,ß‘).

Trattnerův vzorník (Wien 1760). Trattner, Johann Thomas von: Abdruck von denjenigen Röslein und Zierrathen, welche sich in der k. k. Hofschriftgießerei des Johann Thomas Trattnern dermalen befinden (Wien, Johann Thomas von Trattner 1760). Titulní strana v rámu z typografických ozdůbek a s tiskařovým signetem (personifikovaná Typografie v tiskárně). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AZ XIV 12.
Fraktura Johanna Thomase von Trattnera (Wien 1787). Repro: Muzika 1963.

Trattnerovo impérium bylo zcela soběstačné. Měl k dispozici značný počet privilegií, vlastní papír (1767 a 1786 založil v dolnorakouském Ebergassingu dvě papírny), knihvazačské dílny i promyšlenou knihkupeckou síť. Obchodní pobočka v Praze je doložena zcela jistě v letech 1753-1759 a 1771-1800? (v 80. letech měl být vedením pověřen Kašpar Widtmann). O brněnské knihkupecké filiálce, kterou 1798 koupil Leopold František Haller (zemř. 1842), jsou zmínky pouze ve starší odborné literatuře, a to pro léta 1778-1792. Prodejní sklady knih se nacházely v Kroměříži, Olomouci, Opavě, Těšíně a dále na více než dvaceti jiných místech střední Evropy (např. od 1775 v Záhřebu). Poněvadž si Trattner uvědomoval, že i tak zůstává velká část moravského regionu neobsazena, navrhl 1785 brněnskému hejtmanovi vytvořit s pomocí krajských úředníků síť pro sběr subskripcí. Plán byl však zamítnut.

Trattner se z titulu svých funkcí musel specializovat na výrobu administrativní a právnické literatury, např. Josef II. Allgemeines Gesetz über Verbrechen und derselben Bestrafung (Wien 1787), Josef II. Všeobecný řád soudní hrdelní (Wien 1788). Sběratelsky ještě přitažlivější jsou obě jazykové verze zákoníku císařovny Marie Teresie Constitutio criminalis Theresiana, oder … peinliche Gerichtsordnung (Wien 1769) a Constitutio criminalis Theresiana, aneb … Hrdelní právní řád (Wien 1769). Málokdo však ví, že alespoň od české verze vzniklo roku 1771 obálkové vydání s ortograficky odlišným titulním listem. Poněvadž Trattner měl pracovní svazky i s vídeňskou univerzitou, tiskl také vědecké publikace, např. Michael Denis Einleitung in die Bücherkunde (Wien 1777-1796), Michael Denis Nachtrag zu Wiens Buchdrucker-Geschichte (Wien 1793). Podstatnou složku Trattnerova edičního modelu však tvořily bezostyšné, ale státem tolerované patisky beletrie a učebnic, např. Josef Liesganig Tabulae memoriales praecipua arithmeticae tum numericae tum literalis, geometriae, … atque utriusque architecturae elementa complexae (Wien 1755), Friedrich Gottlieb Klopstock Der Messias (Wien 1771-1773), Christoph Traugott Delius Anleitung zu der Bergbaukunst nach ihrer Theorie und Ausübung (Wien 1773), Johann Gottlieb Tielke Unterricht für die Offiziers die sich zu Feldingenieurs bilden (Wien 1785), Johann Christoph Adelung Kleines Wörterbuch für die Aussprache, Ortographie, Biegung und Ableitung (Wien 1791). Množství titulů bylo vyrobeno paralelně v několika jazycích monarchie, např. Rafael Johann Steidele Lehrbuch von der Hebammenkunst (Wien 1775) a česky Kniha o babském umění (Wien 1778), nebo Jan Amos Komenský Orbis pictus. Svět v obrázkách (Wien 1778) a Orbis pictus. Die Welt in Bildern (Wien 1792). Některé tisky, které Trattner zajišťoval též nakladatelsky, uváděly dvě i více míst vydání, např. Gerhard von Swieten Kurze Beschreibung und Heilungsart der Krankheiten (Wien-Praha-Trieste 1758).

Trattnerův ekonomický vzestup se poněkud zastavil po roce 1782, kdy Josef II. značně zliberalizoval podmínky knihtiskařské a knihkupecké živnosti a uvolnil tak prostor konkurenci. Tiskař zemřel dva měsíce po oslavách 50. výročí založení své firmy. Z jednadvaceti dětí, které se narodily ve dvou manželstvích, přežily pouze dvě, totiž dcera Francisca Xaverina (1783-1856) a syn Johann Thomas ml. (1776-1805), který tiskl během 1798-1805. Jeho předčasně zemřelý syn Matthias Trattner (zemř. 1828) působil krátce jako tiskař v Budapešti (Budě).

Trattnerův patisk Klopstockových zpěvů (Wien 1771–1773). Klopstock, Friedrich Gottlieb: Der Messias (Wien, Johann Thomas von Trattner 1771–1773). Patisk vydání 1748 doplněný zde ve čtvrtém svazku (1773) o nový autorův text. Fronstipis a titulní strana prvního svazku (1771). Na titulní straně Trattnerův signet s personifikovanou Typografií. Antikvariát Meissner (Praha).
Viněta ilustrační (Wien 1773). Delius, Christoph Traugott: Anleitung zu der Bergbaukunst nach ihrer Theorie und Ausübung (Wien, Johann Thomas von Trattner 1773). Titulní strana s mědirytovou vinětou vztahující se k obsahu díla. Vlevo dole je signatura kreslíře Franze Xavera Würtha, vpravo rytce J. E. (Jana Arnošta) Mansfelda. Antikvariát Meissner (Praha).

Lit.: BACHLEITNER, N.-EYBL, F. M.-FISCHER, E.: Geschichte des Buchhandels in Österreich. Wiesbaden 2000 (a k tomu recenze Zd. Šimečka v Knihy a dějiny 7/8, 2000-2001, s. 89-91); BERÁNEK, K.: Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 12-13. Praha 1977-1978, s. 69-104; CLOETER, H.: Johann Thomas Trattner. Ein Großunternehmer im theresianischen Wien. Wien-Graz-Köln 1952; FRITZ, G.: Geschichte der Wiener Schriftgießereien seit der Einführung der Buchdruckerkunst im Jahre 1482 bis zur Gegenwart. Wien 1924; GIESE, U.: Johann Thomas Edler von Trattner. Seine Bedeutung als Buchdrucker, Buchhändler und Herausgeber. Archiv für Geschichte des Buchwesens 23, 1960, sl. 1013-1454; KÖLLNER, A.: Buchwesen in Prag. Von Václav Matěj Kramerius bis Jan Otto. Wien 2000; LEHMSTEDT, M.: „Ein Strohm, der alles überschwemmet“. Dokumente zum Verhältnis von Philipp Erasmus Reich und Johann Thomas von Trattner. Bibliothek und Wissenschaft 25, 1991, s. 176-267; ŠIMEČEK, Zd.: Geschichte des Buchhandels in Tschechien und in der Slowakei. Wiesbaden 2002; VIDMANOVÁ, St.: Pražští knihkupci a nakladatelé v druhé polovině 18. století. Vědecké informace ZK ČSAV 3, 1975, s. 43-53; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992.

Lex.: CHYBA 295 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; LANG, H. W.: Die Buchdrucker des 15. bis 17. Jahrhunderts in Österreich. Baden-Baden 1972 (Bibliotheca bibliographica Aureliana 42), s. 66-67; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 265; TOOLEY 4. 287 = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.; WURZBACH 46. 285-291. = WURZBACH, C. von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich, enthaltend die Lebenskizzen der denkwürdigen Personen, welche 1750 bis 1850 im Kaiserstaate und in seinen Kronländern gelebt haben. Bd. 1-60. Wien 1856-1891.