Johann Wolfgang Wieland: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Johann Wolfgang Wieland''' (zemř. 1757) ženijní poručík rakouské armády, pokračovatel v kartografické práci [[Johann Christoph Müller|Johanna Christopha Müllera]]. Pod názvem ''Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano'' ''… redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc'' ''in formam reducta à Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 ''(Augsburg 1726) zjednodušil takřečenou „Velkou“ Müllerovu [[Mapa|mapu]] Čech, dotištěnou 1722/23. Zjednodušená verze se označuje jako „Střední“. I tuto „Střední“ pětadvacetilistovou Wielandovu verzi (list à ca 285 x 337) doprovázejí [[Václav Vavřinec Reiner|Reinerem]] kreslená [[Parergon|parerga]] v ryteckém provedení [[Hieronymus Sperling|Hieronyma Sperlinga]]. Kartografickou část ryl [[Michael Kauffer]]. Roku 1727 Wieland navázal na Müllerem započaté mapování Slezska, ale z úkolu byl odvolán. Jeho práci dokončil okolo poloviny 18. století [[Matthias Schubart]].
+
[[Soubor:392.jpg|náhled|224x224bod|Parergon dle Reinerova návrhu (Augsburg 1726). Müller, Johann Christoph – Wieland, Johann Wolfgang: Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano … redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc in formam reducta a% Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 (Augsburg 1726). Levé horní čtyři sekce tzv. „Střední“ Müllerovy mapy s pohledem na Hradčany a Karlův most, v oblacích zemský patron sv. Václav. Reinerovu kresebnou předlohu reprodukoval mědirytem Hieronymus Sperling. Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd ČR (Praha), sign. A-2589. ]]'''Johann Wolfgang Wieland''' (zemř. 1757) ženijní poručík rakouské armády, pokračovatel v kartografické práci [[Johann Christoph Müller|Johanna Christopha Müllera]]. Pod názvem ''Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano'' ''… redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc'' ''in formam reducta à Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 ''(Augsburg 1726) zjednodušil takřečenou „Velkou“ Müllerovu [[Mapa|mapu]] Čech, dotištěnou 1722/23. Zjednodušená verze se označuje jako „Střední“. I tuto „Střední“ pětadvacetilistovou Wielandovu verzi (list à ca 285 x 337) doprovázejí [[Václav Vavřinec Reiner|Reinerem]] kreslená [[Parergon|parerga]] v ryteckém provedení [[Hieronymus Sperling|Hieronyma Sperlinga]]. Kartografickou část ryl [[Michael Kauffer]]. Roku 1727 Wieland navázal na Müllerem započaté mapování Slezska, ale z úkolu byl odvolán. Jeho práci dokončil okolo poloviny 18. století [[Matthias Schubart]].
[[Soubor:392.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Parergon dle Reinerova návrhu (Augsburg 1726). Müller, Johann Christoph – Wieland, Johann Wolfgang: Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano … redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc in formam reducta a% Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 (Augsburg 1726). Levé horní čtyři sekce tzv. „Střední“ Müllerovy mapy s pohledem na Hradčany a Karlův most, v oblacích zemský patron sv. Václav. Reinerovu kresebnou předlohu reprodukoval mědirytem Hieronymus Sperling. Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd ČR (Praha), sign. A-2589. ]]
 
 
Není běžně známo, že Wielandova „Střední“ mapa se dočkala dalšího přepracování, které lze z neznalosti lehce zaměnit s otiskem 1726, a to tím spíše, že listy obou verzí jsou v kompletech často promíchány. Popudem k revizy mapy bylo nové uspořádání českých krajů, které vstoupilo v platnost během panování Marie Terezie roku 1751. Poněvadž nová vydavatelská verze mapy z doby krátce po tomto datu vznikla otiskem původních, jen místy aktualizovaných desek, označujeme ji jako [[vydání|vydání]] variantní. Nese opět název ''Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano'' ''… redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc'' ''in formam reducta à Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 ''(Augsburg 1726, správně Augsburg? po 1751). Snad nejvíce patrným distinktivním rysem mladší varianty je čtvercová síť, která na deskách z roku 1726 ještě chybí. Sítí byla dodatečně pokryta většina listů vydavatelské varianty (č. 1, 6, 7, 9-19, 22, 23). Tři krajní listy (č. 1, 6 a 11) mají navíc postranní písmenné indexy A-L. Další, zběžným pohledem však takřka nepostřehnutelné jsou změny kartografické náplně. Předně byla aktualizována latinská pojmenování čtyř největších českých krajů. Zatímco mapa 1726 zavádí tehdy platný název Plzeňský kraj, verze po 1751 užívá nově Plzeňský a Klatovský kraj (další změny: Žatecký kraj je rozdělen na Žatecký a Loketský, Hradecký na Hradecký a Bydžovský a Bechyňský na Táborský a Budějovický). Dílčí odchylky lze objevit také v rytecky nápadnějším zachycení některých řek anebo komunikací. Největší odchylku vykazuje ovšem levý horní list (sekce č. 1), jehož [[tisková forma]] jako jediná z celé mapy vznikla nově. Spodní okraj draperie pod vyobrazením Hradčan byl přitom zmenšen a zjednodušen a [[Signatura|signatury]] kreslíře Reinera a rytce Sperlinga odpadly.
 
Není běžně známo, že Wielandova „Střední“ mapa se dočkala dalšího přepracování, které lze z neznalosti lehce zaměnit s otiskem 1726, a to tím spíše, že listy obou verzí jsou v kompletech často promíchány. Popudem k revizy mapy bylo nové uspořádání českých krajů, které vstoupilo v platnost během panování Marie Terezie roku 1751. Poněvadž nová vydavatelská verze mapy z doby krátce po tomto datu vznikla otiskem původních, jen místy aktualizovaných desek, označujeme ji jako [[vydání|vydání]] variantní. Nese opět název ''Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano'' ''… redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc'' ''in formam reducta à Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 ''(Augsburg 1726, správně Augsburg? po 1751). Snad nejvíce patrným distinktivním rysem mladší varianty je čtvercová síť, která na deskách z roku 1726 ještě chybí. Sítí byla dodatečně pokryta většina listů vydavatelské varianty (č. 1, 6, 7, 9-19, 22, 23). Tři krajní listy (č. 1, 6 a 11) mají navíc postranní písmenné indexy A-L. Další, zběžným pohledem však takřka nepostřehnutelné jsou změny kartografické náplně. Předně byla aktualizována latinská pojmenování čtyř největších českých krajů. Zatímco mapa 1726 zavádí tehdy platný název Plzeňský kraj, verze po 1751 užívá nově Plzeňský a Klatovský kraj (další změny: Žatecký kraj je rozdělen na Žatecký a Loketský, Hradecký na Hradecký a Bydžovský a Bechyňský na Táborský a Budějovický). Dílčí odchylky lze objevit také v rytecky nápadnějším zachycení některých řek anebo komunikací. Největší odchylku vykazuje ovšem levý horní list (sekce č. 1), jehož [[tisková forma]] jako jediná z celé mapy vznikla nově. Spodní okraj draperie pod vyobrazením Hradčan byl přitom zmenšen a zjednodušen a [[Signatura|signatury]] kreslíře Reinera a rytce Sperlinga odpadly.
  

Verze z 13. 6. 2019, 12:13

Parergon dle Reinerova návrhu (Augsburg 1726). Müller, Johann Christoph – Wieland, Johann Wolfgang: Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano … redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc in formam reducta a% Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 (Augsburg 1726). Levé horní čtyři sekce tzv. „Střední“ Müllerovy mapy s pohledem na Hradčany a Karlův most, v oblacích zemský patron sv. Václav. Reinerovu kresebnou předlohu reprodukoval mědirytem Hieronymus Sperling. Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd ČR (Praha), sign. A-2589.
Johann Wolfgang Wieland (zemř. 1757) ženijní poručík rakouské armády, pokračovatel v kartografické práci Johanna Christopha Müllera. Pod názvem Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano … redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc in formam reducta à Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 (Augsburg 1726) zjednodušil takřečenou „Velkou“ Müllerovu mapu Čech, dotištěnou 1722/23. Zjednodušená verze se označuje jako „Střední“. I tuto „Střední“ pětadvacetilistovou Wielandovu verzi (list à ca 285 x 337) doprovázejí Reinerem kreslená parerga v ryteckém provedení Hieronyma Sperlinga. Kartografickou část ryl Michael Kauffer. Roku 1727 Wieland navázal na Müllerem započaté mapování Slezska, ale z úkolu byl odvolán. Jeho práci dokončil okolo poloviny 18. století Matthias Schubart.

Není běžně známo, že Wielandova „Střední“ mapa se dočkala dalšího přepracování, které lze z neznalosti lehce zaměnit s otiskem 1726, a to tím spíše, že listy obou verzí jsou v kompletech často promíchány. Popudem k revizy mapy bylo nové uspořádání českých krajů, které vstoupilo v platnost během panování Marie Terezie roku 1751. Poněvadž nová vydavatelská verze mapy z doby krátce po tomto datu vznikla otiskem původních, jen místy aktualizovaných desek, označujeme ji jako vydání variantní. Nese opět název Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano … redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc in formam reducta à Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 (Augsburg 1726, správně Augsburg? po 1751). Snad nejvíce patrným distinktivním rysem mladší varianty je čtvercová síť, která na deskách z roku 1726 ještě chybí. Sítí byla dodatečně pokryta většina listů vydavatelské varianty (č. 1, 6, 7, 9-19, 22, 23). Tři krajní listy (č. 1, 6 a 11) mají navíc postranní písmenné indexy A-L. Další, zběžným pohledem však takřka nepostřehnutelné jsou změny kartografické náplně. Předně byla aktualizována latinská pojmenování čtyř největších českých krajů. Zatímco mapa 1726 zavádí tehdy platný název Plzeňský kraj, verze po 1751 užívá nově Plzeňský a Klatovský kraj (další změny: Žatecký kraj je rozdělen na Žatecký a Loketský, Hradecký na Hradecký a Bydžovský a Bechyňský na Táborský a Budějovický). Dílčí odchylky lze objevit také v rytecky nápadnějším zachycení některých řek anebo komunikací. Největší odchylku vykazuje ovšem levý horní list (sekce č. 1), jehož tisková forma jako jediná z celé mapy vznikla nově. Spodní okraj draperie pod vyobrazením Hradčan byl přitom zmenšen a zjednodušen a signatury kreslíře Reinera a rytce Sperlinga odpadly.


Lit.: HŮRSKÝ, J.: Dvojí podoba menší Müllerovy mapy Čech. Kartografický přehled 10, 1956, s. 88-89; KUCHAŘ, K.: Early maps of Bohemia, Moravia and Silesia. Praha 1961; KUCHAŘ, K.: Naše mapy odedávna do dneška. Praha 1958; NOVÁK, Vl. J.: Wielandovy mapy Slezska. In: Slezský sborník 49. Opava 1951, s. 289-299 a 484-503; RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995; ROUBÍK, Fr.: Soupis map českých zemí. Sv. 1-2. Praha 1951-1955.

Lex.: TOOLEY 4. 385. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.