Joris Hoefnagel

Z Encyklopedie knihy

Hogenbergova veduta Prahy a Chebu (Köln/R.? ca 1572). Hoefnagel, Joris – Hogenberg, Franz: Civitates orbis terrarum (Köln/R.?, Georg Braun ca 1572–1617). Veduta Prahy s nápisem „Praga. Bohemiae metropolis accv ratissime expressa“ a veduta Chebu s nápisem „Egra urbs a fluvio, …“ jsou zařazeny na fol. 29b–30a prvního svazku (ca 1572). Hogenbergova leptaná a následně kolorovaná rytina dle předlohy Jorise Hoefnagela. Antikvariát Meissner (Praha).

Joris Hoefnagel (též H. Georg, Hofnagel, Hufnagel, 1542-1600) literárně činný nizozemský malíř a kreslíř miniatur, rytec a kartograf. Narodil se v Antverpách, které v důsledku vojenských událostí roku 1576 opustil. Cestoval po Itálii a 1578 přešel do Mnichova pracovat pro bavorské vévody Albrechta V. a Wilhelma V. Během 1590-1591 ho angažoval Rudolf II. Hoefnagel se však neusadil v Praze, nýbrž ve Frankfurtu/M., kde sídlila početná kolonie nizozemských emigrantů. Roku 1594 přesídlil do Vídně, kde také zemřel. Podepisoval se mluvícím signetem, který znázorňoval kladivo kovající na kovadlině hřebík (fl. Nagel).

Od dětství rád kreslil. Na cestách Evropou pořídil množství topografických miniatur. Jeho kresebné studie se staly předlohami rytin Franze Hogenberga, které publikoval tiskař a nakladatel Georg Braun v dnes již klasickém šestisvazkovém díle Civitates orbis terrarum (Köln/R.? ca 1572-1617). Hoefnagel virtuózně zachycoval vedle vedut též rostliny a drobné živočichy (brouky, motýly, plazy). Vycházel přitom z naturalistické i emblematické roviny flámské knižní iluminace 15. století. Velmi dobře to dokládají jeho předlohy pro album miniaturních přírodnin Archetypa studiaque patris Georgii Heofnagelii (Frankfurt/M. 1592), které rytecky zpracoval syn Jakob Hoefnagel (1575-1632/35). Také on byl kreslíř a malíř miniaturista. Roku 1604 vstoupil do služeb Rudolfa II. a 1614 vyměnil Vídeň za Prahu. Odtud jako sympatizant stavovského odboje musel však po Bílé hoře před trestem smrti utéci. Zemřel patrně v Amsterodamu.


Lit.: BROEKEMA, C. (ed.): Deutschland vor drei Jahrhunderten. Seine Städte, Flüsse und Wälder. Betrachtet von Willem und Joan Blaeu, Georg Braun, Franz Hogenberg und Joris Hoefnagel. Berlin 1971; DVORSKÝ, J. (red.): Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1-2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha 1989; FUČÍKOVÁ, E. (a kol.): Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Praha-Londýn-Milán 1997; FUČÍKOVÁ, E. (a kol.): Rudolf II and Prague. The court and the city. Praha 1997; KONEČNÝ, L.: Mezi textem a obrazem. Miscellanea z historie emblematiky. Praha 2002; KOZÁK, J.: Civitates Orbis Terrarum. Umění 31, 1983, s. 381-399; KOZÁK, J.: Joris Hoefnagel a počátky ikonografie Prahy. Staletá Praha 8. Praha 1977, s. 274-281; KOZÁK, J.-POLIŠENSKÝ, J.: Španělská a česká města v ikonografickém díle J. Hoefnagela. Umění 24, 1976, s. 523-535; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; PRAG um 1600. Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II. Essen 1988 (Ausstellung Kulturstiftung Ruhr Villa Hügel, Essen 1988); LAZAROVÁ, M.-LUKAS, J.: Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis grafických pohledů. Sv. 1. Praha 2002; SCHEFOLD, M.: Georg Hoefnagel. In: Georg Braun und Franz Hogenberg. Beschreibung und Contrafactur der vornembster Stät der Welt. Textband der Faksimilieausgabe. Plochingen 1965, s. 13-19; WILBERG VIGNAU-SCHUURMAN, Th. A. G.: Die emblematischen Elemente im Werke Joris Hoefnagels. Bd. 1-2. Leiden 1969.

Lex.: DLABAČ 1. 674-676 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; HOROVÁ (red.) 1. 271-272 = HOROVÁ, A. (red.): Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Sv. 1-2. Praha 1995.; NAGLER 7. 19-20 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 2. 1603 = NAGLER, G. K.: Die Monogrammisten und … Künstler …, welche sich zur Bezeichnung ihrer Werke eines figürlichen Zeichens, der Initialen des Namens, der Abbreviatur desselben etc. bedient haben. … Bd. 1-5. München-Leipzig 1858-1879, Index 1920 (repr. München 1919-1920, Nieuwkoop 1966 a potřetí 1991).; THIEME-BECKER 17. 193-196 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 1. 347 = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).; TOOLEY 2. 345 = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.; WURZBACH (Niederl.) 1. 694-696.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.