Kašpar Aorg

Z Encyklopedie knihy

Antikva u Kašpara Aorga (Náměšť/O. 1533). Optát, Beneš – Gzel, Petr – Filomates, Václav: Gramatika česká v dvojí stránce, ortographia předkem … etymologia potom (Náměšť/O., Kašpar Aorg 1533). Typografická titulní strana bez dekoru a ilustrací. Jediným aktivním prvkem je písmo organizované do ztrácející se sazby: První řádek je sázen texturou (vyznačovací písmo), třetí a sedmý řádek antikvou benátského typu (vyznačovací písmo) a zbytek švabachem (totožným s písmem textovým). Repro: Muzika 1963.
Kašpar Aorg (řec. podoba vlastního jména Mečíř, jinak též Prostějovský, ca 1500-1562) moravský tiskař, překladatel a nakladatel. Dle svědectví Václava Šturma v knize Krátké ozvání … proti kratičkému ohlášení jednoty valdenské neb boleslavské (Praha 1584) mu je dodnes přičítáno vytištění díla Jana Dubčanského Listové … bratřím boleslavským poslaní i také jich odpovědi zase psané (Prostějov? 1527). Tento soubor, který se nám ovšem nezachoval, by měl být od dob uvedení knihtisku na Moravu (1486) první česky tištěnou publikací. Prokazatelně však Aorg vystupuje až 1530-1536 nejprve jako nájemný tiskař v Lulči a 1533 v Náměšti/O. Náměšťská dílna, v níž byl taktéž angažován jinak neznámý samouk Matěj Pytlík z Dvořiště, disponovala od roku 1533 vůbec poprvé v Českých zemích antikvou benátského typu.

Starší literatura uvádí, že poté na počátku 40. let Aorg pokračoval jako korektor norimberské a později prostějovské dílny Jana Günthera. Roku 1550 se v Prostějově oženil s Annou Strakovou, dcerou místního ševce. Dle dnešního povědomí zde samostatně tiskl mezi léty 1554-1562. Započal s minimálně zařízenou dílnou, kterou mu po odchodu do Olomouce přenechal Günther. Na počátku roku 1559 byl Aorg pro podezření z pikartství zatčen a po propuštění se na nějaký čas uchýlil do ústraní. Prostějovská tiskárna však fungovala ještě tři roky, i když anonymně, anebo pod krytím Jana Günthera, např. Johann Spangenberg-Cyriac Spangenberg Kázání pohřebné třidcatero a čtvero z evangelisty sv. Lukáše (Prostějov? 1559). Poslední tisk Aorgovy dílny, o němž dnes víme, je neúplně dochovaný Žaltář svatýho Davida (Prostějov 1562). Další osudy typografického materiálu jsou neznámé.

Zatímco v Náměšti/O. a Lulči pracoval Aorg výhradně pro konfesijní zájmy nepočetné skupiny, prostějovská dílna se otevřela mravněvýchovné, praktické i zábavné literatuře směřující k širším čtenářským vrstvám. Dnes je ze všech tří Aorgových tiskáren evidováno 33 jazykově českých publikací (o cizojazyčných povědomost není). Polovinu z nich tvoří právě knížky lidového čtení, které se sice fyzicky nedochovaly, ale roku 1567 byly zaznamenány v cenzurním povolení biskupa Viléma Prusinovského pro Bedřicha Milichthalera.

Aorgův tisk tzv. Prostějovského sborníku (Prostějov 1556–1557). Aesopus: Ezopa mudrce život s fabulemi anebo s básněmi jeho [ed. Jan Albín z Bělé-Vrchbělský] (Prostějov, Kašpar Aorg 1556–1557). Titulní strana s typickým vyobrazením Ezopa. Repro: Truhlář 1901.

K raným Aorgovým publikacím patří Písničky křesťanské ku cti a chvále Boží z mnohých jiných sebrané (Luleč 1530), nejstarší česká tištěná mluvnice Gramatika česká v dvojí stránce, ortographia předkem … etymologia potom Beneše Optáta, Petra Gzela a Václava Filomata (Náměšť/O. 1533), Ukázání v dvojí stránce, najprv pořádku služebného … druhé o původu jednoty (Luleč 1533), Písničky pobožné a právě křesťanské (Luleč 1534-1535), druhé nejstarší Zřízení Markrabství moravského (Luleč 1535) nebo habrovanská Apologia, totiž Zjevné dosti učinění aneb všem vóbec vydání počtu z víry (Luleč 1536). Tyto a další Aorgovy lulečské publikace jsou v impresech značeny „in Monte liliorum“, případně „z Hory lilecké“. Snad prvním dílem v novém působišti byly Knížky velmi užitečné o ctnostech a dobrých mravích (Prostějov 1554). Žádaným zbožím se stal jistě i lékařský sborník překladů z němčiny Knížka o některých lékařstvích proti nemocem a neduhóm lidským (Prostějov 1556). Jan Günther zůstával pro Aorga vzorem i ve formování edičního modelu. Svědčí o tom několik reedicí, např. Johann Spangenberg Postila česká, to jest Vejklad na epištoly (Prostějov 1557), nebo evidentních inspirací, např. Erasmus Roterdamský Kázání … o nesmírném milosrdenství božském (Prostějov 1558). Nákladem Jana Günthera vytiskl Aorg také nový český překlad bajek, pořízený v Praze Janem Albínem z Bělé (též Jan Akron Albín Vrchbělský). Edice nesla název Ezopa mudrce život s fabulemi anebo s básněmi jeho (Prostějov 1556-1557, odtud označení Prostějovský sborník). Do sborníku bylo zařazeno 127 anonymních ilustrací, které poměrně věrně napodobují dřevořezy Steinhöwelova-Brantova vydání Esopus Leben und Fabeln (poprvé Freiburg/B. 1531, přetištěno tamtéž 1535 a 1545). Titulní dřevořez těchto tří německých edicí čerpá z pojetí Ulmského Ezopa ca 1476-1477 a nese spojitý monogram „B+K 1531“, který byl Naglerem I. 1915 připsán basilejskému kreslíři a malíři Benediktu Knupovi (též Kumpt). Od téhož umělce má pocházet i 333 textových ilustrací. Jak svědčí vřezané letopočty 1555 a 1556 na jejich moravských kopiích, nové štočky vznikly zřejmě přímo pro Aorgův sborník. Dost možná, že jejich řezáčem byl Wolfgang Strauch z Norimberku (zemř. 1572). Některé štočky pak přecházely i do mladších olomouckých vydání (1584, ca 1600, 1609, 1613 a 1639) a je obdivuhodné, že ještě během 19. století s původními vřezanými letopočty posloužily Škarniclově edici Život, skutky a řeči netvorného Ezopa (Skalica 1879).


Lit.: BODEMANN, U. (ed.): Fabula docet. Illustrierte Fabelbücher aus sechs Jahrhunderten. Wolfenbüttel 1983 (Ausstellungskataloge der Herzog August Bibliothek, 41); CHALOUPKA, J.: Knihtisk na Moravě v 16. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 29-34; KRÁLOVÁ [BRTOVÁ], B.: Moravský knihtiskař Jan Günther. Praha 1950 (dizertační práce uložená na Katedře pomocných věd historických a archivnictví FF UK v Praze); KYAS, Vl.: První česká mluvnice a její místo ve vývoji spisovné češtiny. Slovo a slovesnost 13, 1951-1952, s. 141-149; PUMPRLA, V.: Moravský a prostějovský knihtisk v 16. století. In: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Výbor příspěvků z vědecké konference uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu … ve dnech 24. a 25. dubna 1990 (red. M. Kokojanová). Prostějov 1994, s. 158-164; ŠEFČÁKOVÁ, E.: Dřevořezy prostějovské a olomoucké tiskárny Jana Günthera. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. Sv. 3 Olomoucko (ed. I. Hlobil-M. Perůtka). Olomouc 1999, s. 538-541; VOIT, P.: Moravské prameny z let 1567-1568 k dějinám bibliografie, cenzury, knihtisku a literární historie. Příspěvky ke Knihopisu 5. Praha 1986; VOIT, P.: Moravský knihtisk první poloviny 16. století a jeho vztahy k českým tiskárnám. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 103-115.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 301; CHYBA 48 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 18 = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.; LEXIKON 1. 70-71 = LEXIKON české literatury. Osobnosti, díla, instituce (věd. red. Vladimír Forst). Sv. 1-4/I-II. Praha 1985-2008.; VOŠAHLÍKOVÁ (red.) 1. 110. = VOŠAHLÍKOVÁ, P. (red.): Biografický slovník českých zemí. Sv. 1-. Praha 2004-.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.