Kapitálek (rukopisná kniha): Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

(Značka: editace z VisualEditoru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Kapitálek XIII G 12.jpg|náhled|313x313pixelů|Kapitálkový vaz pergamenového rukopisu z pol. 11. stol. po zastřižení potahu u hlavice opleten koženým řemínkem. Národní knihovna ČR, sign. XIII G 12.]]
+
[[Soubor:Kapitálek XIII G 12.jpg|náhled|313x313pixelů|Kapitálkový vaz pergamenového rukopisu z pol. 11. stol. opleten po volném zaříznutí potahu u hlavice jirchovým řemínkem. Národní knihovna ČR, sign. XIII G 12.]]
 
[[Soubor:Kapitálek XI A 10.jpg|náhled|Gotický kapitálek začišťuje okraj knižního bloku mezi ořízkou a hlavicí, zabraňuje pronikání prachových částic do hřbetu. Po mírném kulacení zaklíženého hřbetu vznikne ve hřbetní části pozvolna prohnutý tvar bloku. Národní knihovna ČR, sign. XI A 10.|vlevo]]
 
[[Soubor:Kapitálek XI A 10.jpg|náhled|Gotický kapitálek začišťuje okraj knižního bloku mezi ořízkou a hlavicí, zabraňuje pronikání prachových částic do hřbetu. Po mírném kulacení zaklíženého hřbetu vznikne ve hřbetní části pozvolna prohnutý tvar bloku. Národní knihovna ČR, sign. XI A 10.|vlevo]]
 
Středověký '''kapitálek''' (angl. endband nebo headband, fr. tranchefile, něm. Kapital) zpevňuje u [[Hlava a pata knihy|hlavy a paty]] hřbet [[Knižní blok (restaurování)|knižního bloku]] a tím významně posiluje [[Struktura šití|strukturu šití]]. Kapitálek představuje až do období baroka důležitý konstrukční prvek, který podporuje pevnější [[uchycení desek]] v [[Drážka|drážce]]. Kapitálek plní zároveň funkci zdobnou, začišťuje okraj hřbetu knižního bloku mezi [[Ořízka (tištěná kniha)|ořízkou]] a [[Hlavice|hlavicí]], a tím že těsně přiléhá k hlavicím, nebo je přímo jejich součástí, zabraňuje pronikání nečistot, prachových částic a plísňových spor do [[Hřbet knihy|hřbetu knihy]].
 
Středověký '''kapitálek''' (angl. endband nebo headband, fr. tranchefile, něm. Kapital) zpevňuje u [[Hlava a pata knihy|hlavy a paty]] hřbet [[Knižní blok (restaurování)|knižního bloku]] a tím významně posiluje [[Struktura šití|strukturu šití]]. Kapitálek představuje až do období baroka důležitý konstrukční prvek, který podporuje pevnější [[uchycení desek]] v [[Drážka|drážce]]. Kapitálek plní zároveň funkci zdobnou, začišťuje okraj hřbetu knižního bloku mezi [[Ořízka (tištěná kniha)|ořízkou]] a [[Hlavice|hlavicí]], a tím že těsně přiléhá k hlavicím, nebo je přímo jejich součástí, zabraňuje pronikání nečistot, prachových částic a plísňových spor do [[Hřbet knihy|hřbetu knihy]].
  
Pergamenový blok [[Románská vazba|románských kodexů]] byl u hlavy a paty zpevněn proužkem kůže přesahujícím přes okraj, přišitá hřbetní výztuha tvořila románské uši a fungovala s kapitálkovým vazem jako pružina, která držela rovný tvar a při otevírání zajišťovala konkávní prohnutí bloku. Podobně jako v románském období byly i v gotice při šití bloku zároveň přišívány i kapitálkové vazy, které se s nástupem knihařského hoblíku začaly prošívat zvlášť až po ořezání bloku nebo se umísťovaly dále od okrajů (tzv. odsazený kapitálkový vaz). Obšití kapitálkových vazů se provádělo samostatnými nitěmi, často barevně odlišenými, které u hlavy a u paty procházejí od [[Řetízkový steh|řetízkového stehu]] každou [[Složka (tištěná kniha)|složkou]]. V pozdní gotice se obšité kapitálkové jádro z motouzu oplétá koženým řemínkem anebo barevnými nitěmi v různých variacích. Jádro renesančního kapitálku vyrobené z pergamenové nebo kožené ruličky se začíná obšívat přímo na bloku až po zhotovení [[Ořízka (tištěná kniha)|ořízek]]. Samostatné jádro se přišívá ke knižnímu bloku při obšívání, avšak častěji je součástí proužku z [[Pergamen (restaurování)|pergamenu]] nebo z hrubé tkaniny, který se obšívá barevnými nitěmi až po nalepení na hřbet. Někdy bývá obšit pouze přesah proužku vyčnívající nad ořízku. Zakolíčkování kapitálkového jádra do desek přetrvává, přesah nosného materiálu se nalepuje na [[Knižní desky (restaurování)|desky]]. V baroku se kromě kapitálku s jednoduchým motouzovým jádrem objevují i dvouvrstvé až třívrstvé kapitálky lepené v šíři hřbetu. Na tyto vícepatrové ručně šité kapitálky přiléhají těsně u hřbetu vypracované [[hlavice]] bránící pronikání prachových částic.
+
Pergamenový blok [[Románská vazba|románských kodexů]] byl u hlavy a paty zpevněn proužkem kůže přesahujícím přes okraj, přišitá hřbetní výztuha tvořila románské uši a fungovala s kapitálkovým vazem jako pružina, která držela rovný tvar a při otevírání zajišťovala konkávní prohnutí bloku. Podobně jako v románském období byly i v gotice při šití bloku zároveň obšívány i kapitálkové vazy, které se s nástupem knihařského hoblíku začaly po ořezání bloku buď obšívat zvlášť, nebo se umísťovaly dále od okrajů tzv. odsazený kapitálkový vaz (něm. eingerückter Kapitalband). Obšití kapitálkových vazů se provádělo samostatnými nitěmi, často barevně odlišenými, které u hlavy a u paty procházejí od [[Řetízkový steh|řetízkového stehu]] každou [[Složka (tištěná kniha)|složkou]]. V pozdní gotice se obšité kapitálkové jádro z motouzu oplétá koženým řemínkem anebo barevnými nitěmi v různých variacích. Jádro renesančního kapitálku vyrobené z pergamenové nebo kožené ruličky se začíná obšívat přímo na bloku až po zhotovení [[Ořízka (tištěná kniha)|ořízek]]. Samostatné jádro se přišívá ke knižnímu bloku při obšívání, avšak častěji je součástí proužku z [[Pergamen (restaurování)|pergamenu]] nebo z hrubé tkaniny, který se obšívá barevnými nitěmi až po nalepení na hřbet. Někdy bývá obšit přesah proužku bez jádra vyčnívající nad ořízku. Zakolíčkování kapitálkového jádra do desek přetrvává, přesah nosného materiálu se nalepuje na [[Knižní desky (restaurování)|desky]]. V baroku se kromě kapitálku s jednoduchým motouzovým jádrem objevují i dvouvrstvé až třívrstvé kapitálky lepené v šíři hřbetu. Na tyto vícepatrové ručně šité kapitálky přiléhají těsně u hřbetu vypracované [[hlavice]] bránící pronikání prachových částic.
  
'''Lit.:''' CERMANOVÁ, T.: Kapitálek: historický vývoj a charakteristika. (diplomová práce UPce) Litomyšl 2015; DOLEŽAL, J.: Vazby knih. Praha 1987; ĎUROVIČ, M. (a kol.) Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; GREENFIELD, J. – HILLE, J.: Headbands: how to work them. New Castle 2014; LANGUAGE OF BINDING. Dostupné z: <nowiki>http://www.ligatus.org.uk/lob/</nowiki> (cit. 6. 11. 2018); LES TRANCHEFILES brodées: Etude historique et technique. Paris 1989; VAKRČKA, A.: Knihařství: technologie ruční vazby. Praha 1979.  
+
'''Lit.:''' CERMANOVÁ, T.: Kapitálek: historický vývoj a charakteristika. (diplomová práce UPce) Litomyšl 2015; DOLEŽAL, J.: Vazby knih. Praha 1987; ĎUROVIČ, M. (a kol.) Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; GNIRREP, W. K. –GUMBERT, J. P. – SZIRMAI, J. A.: Kneep en Binding: een terminologie voor de beschrijving van de constructies van oude boekbanden. Hague 1993; GREENFIELD, J. – HILLE, J.: Headbands: how to work them. New Castle 2014; LANGUAGE OF BINDING. Dostupné z: <nowiki>http://www.ligatus.org.uk/lob/</nowiki> (cit. 6. 11. 2018); LES TRANCHEFILES brodées: Etude historique et technique. Paris 1989; RHEIN, A.: Kapitalbünde. Zu einem Katalog Die Frühdruckeinbände der Stadtbücherei Erfurt. Archiv für Buchbinderei 42, 1942, s. 89–92; SZIRMAI, J. A.: The archaeology of medieval bookbinding. Aldershot 1999; VAKRČKA, A.: Knihařství: technologie ruční vazby. Praha 1979.  
 
[[Kategorie:Rukopisná kniha]]
 
[[Kategorie:Rukopisná kniha]]
 
[[Kategorie:Knižní vazba]]
 
[[Kategorie:Knižní vazba]]
 
[[Kategorie:Materiál a technologie]]
 
[[Kategorie:Materiál a technologie]]

Aktuální verze z 7. 1. 2021, 11:42

Kapitálkový vaz pergamenového rukopisu z pol. 11. stol. opleten po volném zaříznutí potahu u hlavice jirchovým řemínkem. Národní knihovna ČR, sign. XIII G 12.
Gotický kapitálek začišťuje okraj knižního bloku mezi ořízkou a hlavicí, zabraňuje pronikání prachových částic do hřbetu. Po mírném kulacení zaklíženého hřbetu vznikne ve hřbetní části pozvolna prohnutý tvar bloku. Národní knihovna ČR, sign. XI A 10.

Středověký kapitálek (angl. endband nebo headband, fr. tranchefile, něm. Kapital) zpevňuje u hlavy a paty hřbet knižního bloku a tím významně posiluje strukturu šití. Kapitálek představuje až do období baroka důležitý konstrukční prvek, který podporuje pevnější uchycení desekdrážce. Kapitálek plní zároveň funkci zdobnou, začišťuje okraj hřbetu knižního bloku mezi ořízkou a hlavicí, a tím že těsně přiléhá k hlavicím, nebo je přímo jejich součástí, zabraňuje pronikání nečistot, prachových částic a plísňových spor do hřbetu knihy.

Pergamenový blok románských kodexů byl u hlavy a paty zpevněn proužkem kůže přesahujícím přes okraj, přišitá hřbetní výztuha tvořila románské uši a fungovala s kapitálkovým vazem jako pružina, která držela rovný tvar a při otevírání zajišťovala konkávní prohnutí bloku. Podobně jako v románském období byly i v gotice při šití bloku zároveň obšívány i kapitálkové vazy, které se s nástupem knihařského hoblíku začaly po ořezání bloku buď obšívat zvlášť, nebo se umísťovaly dále od okrajů – tzv. odsazený kapitálkový vaz (něm. eingerückter Kapitalband). Obšití kapitálkových vazů se provádělo samostatnými nitěmi, často barevně odlišenými, které u hlavy a u paty procházejí od řetízkového stehu každou složkou. V pozdní gotice se obšité kapitálkové jádro z motouzu oplétá koženým řemínkem anebo barevnými nitěmi v různých variacích. Jádro renesančního kapitálku vyrobené z pergamenové nebo kožené ruličky se začíná obšívat přímo na bloku až po zhotovení ořízek. Samostatné jádro se přišívá ke knižnímu bloku při obšívání, avšak častěji je součástí proužku z pergamenu nebo z hrubé tkaniny, který se obšívá barevnými nitěmi až po nalepení na hřbet. Někdy bývá obšit přesah proužku bez jádra vyčnívající nad ořízku. Zakolíčkování kapitálkového jádra do desek přetrvává, přesah nosného materiálu se nalepuje na desky. V baroku se kromě kapitálku s jednoduchým motouzovým jádrem objevují i dvouvrstvé až třívrstvé kapitálky lepené v šíři hřbetu. Na tyto vícepatrové ručně šité kapitálky přiléhají těsně u hřbetu vypracované hlavice bránící pronikání prachových částic.

Lit.: CERMANOVÁ, T.: Kapitálek: historický vývoj a charakteristika. (diplomová práce UPce) Litomyšl 2015; DOLEŽAL, J.: Vazby knih. Praha 1987; ĎUROVIČ, M. (a kol.) Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; GNIRREP, W. K. –GUMBERT, J. P. – SZIRMAI, J. A.: Kneep en Binding: een terminologie voor de beschrijving van de constructies van oude boekbanden. Hague 1993; GREENFIELD, J. – HILLE, J.: Headbands: how to work them. New Castle 2014; LANGUAGE OF BINDING. Dostupné z: http://www.ligatus.org.uk/lob/ (cit. 6. 11. 2018); LES TRANCHEFILES brodées: Etude historique et technique. Paris 1989; RHEIN, A.: Kapitalbünde. Zu einem Katalog Die Frühdruckeinbände der Stadtbücherei Erfurt. Archiv für Buchbinderei 42, 1942, s. 89–92; SZIRMAI, J. A.: The archaeology of medieval bookbinding. Aldershot 1999; VAKRČKA, A.: Knihařství: technologie ruční vazby. Praha 1979.

Autor hesla: Jan.novotny