Knihovna Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze

Z Encyklopedie knihy

Základem sbírky rukopisů pražské Metropolitní kapituly jsou rukopisy pražského metropolitního kostela. V inventáři z roku 1354 je jich zapsáno 186, v i inventáři z roku 1355 celkem 225. Inventář z roku 1387 v několika skupinách (zejména liturgické, ale také biblické texty, církevní právo nebo kázání) celkem 269 knih. Nejvíce rukopisných knih bylo zejména v 15. století získáno odkazy od členů kapituly. Mezi donátory patřili podle Podlahova katalogu: Adam z Nežetic († 1414), Jan Herttemberger z Lokte († 1499, 172 rukopisů), Prokop z Kladrub († 1453, 62 rukopisů), Jan z Bochova (15), Jan z Dubé (13), Hilarius Litoměřický (12), Václav Hajdyš z Telče (9), Václav z Krumlova (8), Blažej z Plané (8), Stanislav z Velvar (7), Václav Křižanovský (6) a další. Vedle toho lze u některých rukopisů získaných zřejmě ještě v 15. století doložit klášterní provenienci. Zatímco v 16. století nebyla sbírka rukopisů rozšiřována, na počátku 17. století bylo získáno 93 kodexů knihovny odkázané Jiřím Bartholdem Pontanem z Breitenberka. O tom, že kapitulní rukopisy byly v barokní době studovány, svědčí přípisky Tomáše Pešiny z Čechorodu. V rámci knihovny rukopisy oddělil roku 1713 Jan Tomáš Vojtěch Berghauer, kaplan kapitulního děkana Pavla Josefa Axlara. Později Emanuel Arnošt z Valdštejna (v letech 1746-1759 členem metropolitní kapituly), rukopisy nově uspořádal do signaturních oddělení podle oborů (signatury jsou dodnes platné) a sestavil katalog. Sbírka středověkých knih pražské Metropolitní kapituly je významná už kvůli zmíněným dobovým odkazům. Obsahuje texty, které se často jinde než v knihovnách tehdejších katolíků nedochovaly.

Katalog prvotisků kapitulní knihovny publikovaný roku 1926 jich zachycuje 1139 tisků v 677 svazcích. Ty byly původně zařazeny mezi rukopisy, ale kanovník Antonín Frind je roku 1874 vyčlenil jako zvláštní oddělení, jež je dále děleno do 10 signaturních oddělení podle oborů. Z provenienčního hlediska jsou mezi inkunábulemi zastoupeny knihy ze sbírek Hanuše z Kolovrat († 1483, 10 knih), Jana Hettembergera z Lokte († 1499, 33 knih s poznámkami majitele) nebo Jiřího Batholda Pontana z Breitenberka († 1614, 149 knih). Na přídeštích některých inkunábulí byly nalezeny nalepené prvotiskové minuce.

Nyní (2020) jsou rukopisy z knihovny pražské Metropolitní kapituly spravovány Archivem Pražského hradu, inkunábule a mladší tisky spravuje sama kapitula.

Lit.: PODLAHA, Antonín ed. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Král. hlavní město Praha: Hradčany. II, Poklad Svatovítský a knihovna kapitulní. Část druhá, Knihovna kapitulní, Praha 1903; PATERA, Adolf a PODLAHA, Antonín. Soupis rukopisů knihovny Metropolitní kapitoly pražské I-II, Praha 1910-1922; PODLAHA, Antonín, ed. Catalogus incunabulorum, quae in Bibliotheca capituli metropolitani Pragensis asservantur, Pragae 1926; Archiv Pražského hradu - Knihovna pražské metropolitní kapituly. Dostupné z: http://www.badatelna.eu/fond/157517/ (cit. 11. 10. 2018); Kancelář prezidenta republiky. Archiv Pražského hradu. Fondy a sbírky. Dostupné z: https://www.prazskyhradarchiv.cz/cs/archivph/studium-v-archivu-ph/fondy-a-sbirky (cit. 11. 10. 2018); Knihovna pražské Metropolitní kapituly. Dostupné z: https://kpmk.eu (cit. 11. 10. 2018)