Kolín nad Rýnem

Z Encyklopedie knihy

Kolín nad Rýnem (Köln/R.) v pořadí čtvrté německé město s nejstarší knihtiskařskou dílnou, kterou roku 1465 založil Ulrich Zell. Do konce století se zde vystřídalo na dvaadvacet řemeslníků, např. Arnold Therhoernen (od 1470), Nikolaus Goetz (od 1474), Konrad Winters von Homborch (1475-1482), Bartholomaeus von Unckel (1475-1486), Ludwig von Renchen (1483-1505), Hermann Bungart (Bomgart, Bumgart, 1494-1521). Největší dílny vlastnila rodina Quentelů a Koelhoffů, přičemž právě Johanna Koelhoffa st. lze označit za velkého inovátora vizualizačního aparátu tištěné knihy (kustod, signatura archu) a prvního Němce, který si obstaral rotundu. Naopak Therhoernenovo prvenství spočívá v zavedení tištěných čísel listů a živých záhlaví.

Kolínští prvotiskaři vesměs vystudovali tamní univerzitu a udržovali s ní obchodní kontakty. Univerzita stála na pozicích středověké scholastiky a bránila pronikání humanistických tendencí. Tato ideová východiska se přirozeně promítla i do edičního programu tiskáren. Němčina jakožto literární jazyk se prosazovala pomaleji nežli v jiných městech a převážnou část výrobních kapacit pokrývala latinská náboženská literatura sepsaná již v minulých stoletích. Poněvadž v Kolíně až do počátečních desetiletí 16. století nepůsobili žádní dřevořezáči, dalším podstatným rysem nejstarší knižní produkce je také nedostatek ilustrací. Situace s uměleckou výzdobou se radikálně změnila až nástupem Antona Woensama von Worms.

V 16. století knihtiskařství živilo již na 130 řemeslníků, např. rodinu Cervicornů a Gymnichů, ba dokonce jednoho z nejstarších specializovaných nakladatelů Gottfrieda Hittorpa. Spolupráce tiskaře a nakladatele Georga Brauna s umělcem Franzem Hogenbergem přinesla velmi kvalitní výsledky v oblasti topografie. Mědirytu se věnoval také tiskař a nakladatel Johann Bussemacher (činný 1580-1613, zemř. před 1627). Z Kolína pocházel Florian Abel, spolutvůrce ilustrací Melantrichovy Bible české (Praha 1570). Od roku 1580 zde s přestávkami pracoval Jan Sadeler ml., v letech 1630-1636 Václav Hollar, dále Gerard Bouttats a v 18. století Simon Thaddäus Sondermayer, jehož ilustrace otiskovali i čeští knihtiskaři.


Lit.: BLUM, H.-CORSTEN, S.-HASENBERG, P. J. (edd.): 500 Jahre Buch und Zeitung in Köln. Ausstellung, vor allem aus den Beständen der Universitäts- und Stadtbibliothek, veranstaltet von der Stadt Köln im Overstolzenhaus, 2.10.-28.11.1965. Köln 1965; CORSTEN, S.: Die Anfänge des Kölner Buchdrucks. Köln/R. 1955; CORSTEN, S.: Studien zum Kölner Frühdruck. Köln 1985; HEITZ, P.: Die Kölner Büchermarken bis Anfang des 17. Jahrhunderts. Strasbourg 1898; MUCKEL, V.: Die Entwicklung der Zensur in Köln. Würzburg 1932; SCHMITZ, W.: Die Kölner Einblattdrucke des 15. Jahrhunderts. Köln 1979; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 8 (Die Kölner Drucker). Leipzig 1924; VOULLIÉME, E.: Der Buchdruck Kölns bis zum Ende des fünfzehnten Jahrhunderts. Bonn 1903.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 232-259; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 103-106; GELDNER 1. 86-108. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.