Kolorování

Kolorování (z lat. colorare = barvit, angl. colouring, fr. coloriage, něm. Kolorierung) ruční nanášení barev na knižní či jednolistovou černo-bílou grafiku. Ilustrace, erby, iniciály a jiný dekor se za použití poměrně omezené škály akvarelových barev a někdy i zlata kolorovaly buď volně z ruky, anebo sériově pomocí papírových či plechových šablon (patron). Od kolorování prováděného krátce po vzniku tištěného díla (něm. přiléhavě „altkoloriert“) je nutné rozlišovat mladší, často esteticky pochybné a velmi amatérské barevné doplňky, které jsou dokladem fungování knihy v konkrétním čtenářském prostředí a času.

Sweynheymův a Pannartzův tisk s malovanými a zlacenými doplňky (Roma 1469). Caesar, Gaius Iulius: Commentarii de bello Gallico. Commentarii de bello civili, ed. Johannes Andreae, episcopus Aleriensis (Roma, In domo Petri de Maximis [= Konrad Sweynheym et Arnold Pannartz] 1469). Fol. 66b s dílensky pracovanými iniciálami C(Oactus) a O(Mni). Zlatá písmena vystupují z bílého pásového pletence s červenou a žlutou podkresbou (srov. tutéž výzdobu na strahovské sign. DM II 19). Orientalizující pletenec je doplněn vegetabilními motivy. Barevné plochy i černé pozadí pletence jsou dekorovány drobnými bílými trojbody. Z levé části obou iniciál vybíhají krátké tupé rozviliny. U každé iniciály je na margu drobná reprezentanta jakožto vodítko pro kaligrafa. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DM III 28.
Jensonův tisk s malovanými a zlacenými doplňky (Venezia 1472). Plinius Secundus, Gaius senior: Historia naturalis, ed. Johannes Andreae, episcopus Aleriensis (Venezia, Nicolas Jenson 1472). Fol. 21a s dílensky pracovanou vícebarevnou, perspektivně orámovanou iniciálou M(VNDVM) ve výšce 12 řádků (70 x 70 mm). Korpus písmene je akantový, pozadí částečně zlacené a částečně jednobarevné se zlaceným ornamentem. Iniciála je doplněna bohatou, zčásti zlacenou vegetativní drolerií. Další iniciály doplněny červeně a modře, v textu červené podtrhávání a červená rubrikace. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DM I 5.
Profese podílející se na výrobě knihy (Frankfurt/M. 1574). Sachs, Hans – Amman, Jost: Eigentliche Beschreibung aller Stände auf Erden (Frankfurt/M., Sigmund Feyerabend 1568). Fol. F4a briefmaler se šablonou. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AE IX 119.

Ruční kolorování (angl. handcolouring, fr. coloriage à la main, něm. Handkolorierung) potlačovalo konturový charakter dřevořezu. Proto nejstarší projevy takřečených briefmalerů přicházejí ještě před polovinou 15. století v souvislosti s deskotiskovou devoční grafikou a blokovými knihami. S rozšířením knihtisku se sféra rozšířila o knižní produkci a jednolisty (zejména textově-obrazový Bilderbogen). V kolorování lze vypozorovat jistý řád založený na principu účelnosti a profesionality. Atraktivní deskotisky, hrací karty a jednolisty vykazují ještě dnes výrazné až křiklavé barvy, zatímco tóny knižní ilustrace jsou tlumenější a komornější. Briefmaleři jakož i další profesionální koloristé dokázali hromadně rozmnožované prvotisky významně přiblížit tvářnosti středověkých iluminovaných rukopisných kodexů. Barevné zásahy někdy přerostly původní ambice grafiky a v knize vytvořily paralelní uměleckou složku. Dobře to vidíme na kánonových obrazech a iniciále T(e igitur, clementissime Pater) v misálech 15. století. Zde často nejde ani tak o sériové a barevně výrazné kolorování dřevořezových štočků jako o kvalifikované intimní přemalby iluminátorů odvolávajících se ke stále živé středověké knižní miniatuře (z lat. miniare = malovat miniem čili suříkovou červení, zkříženo s lat. minimus = nejmenší). V mnoha prvotiscích byly rukou zdobeny též okraje iniciál, přerůstající do vertikálně členěných drolerií.

Poté, co linii na ilustračních štočcích zdokonalila šrafura, tendence k imitování ručně psané knihy postupně slábly a dělba práce mezi tiskárnou a profesionálním malířem či koloristou ztrácela smysl. Výjimku si podržely zpravodajské vývěsní jednolisty (Bilderbogen) a některé bibliofilie z počátku 16. století (kupř. na objednávku císaře Maxmiliána I. barevný marginální dekor tvořili mimo jiné Hans Holbein ml. a Albrecht Dürer). Také mladší vědecká a topografická ilustrace se neobešla bez dílenské polychromie. Akvatinty, lepty, litografie a mědiryty byly kolorovány buď plošně, anebo jen v obrysových liniích (např. alba všeho typu, mapy, botanické a portrétní publikace, veduty). Znatelný ústup kolorování nastal zavedením barevně tištěné ilustrace počátkem 18. století. Přesto se ruční doplňky i nadále uplatnily u tříbarvotisku či čtyřbarvotisku jako prostředek dodatečných retuší.

Lit.: KARSTEDT, P.: Gedruckte Titelumrahmungen mit eingeschriebenem Titel. Gutenberg-Jahrbuch 1935, s. 223-225; KÖNIG, E.: New perspectives on the history of Mainz printing: a fresh look at illuminated imprints. In: Printing the written word. The social history of books, ca 1450-1520 (ed. S. L. Hindmann). Ithaca 1991, s. 143-173; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband+Bildband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; OLSCHKI, L. S.: Incunables illustrés imitant les manuscrits. Le passage du manuscrit au livre imprimé. Florence 1914; ROSENFELD, H.: Der Gebrauch der Schablone für Schrift und Kunst seit Antike und das schablonierte Buch des 18. Jahrhunderts. Gutenberg-Jahrbuch 1973, s. 71-84; SCHOTTENLOHER, K.: Der Farbenschmuck der Wiegendrucke. Buch und Schrift 4, 1930, s. 81-96; STEINMANN, M.: Von der Handschrift zur Druckschrift der Renaissance. In: Die Buchkultur im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1 (hrsg. von B. Tiemann). Hamburg 1995, s. 203-264; ŠTEFAN, J. T.: Grafická výzdoba rukopisů, konvolutů a též původně neilustrovaných knih konce 18. a začátku 19. století. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999. Počátky v dějinách knihtisku. Sborník z 8. odborné konference Olomouc, 20.-21. října 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 121-125; TRAPP, J. B. (ed.): Manuscripts in the fifty years after the invention of printing. London 1983.