Konrad Baumgarten

Z Encyklopedie knihy

Konrad Baumgarten (též Bomgarthen, CB, ca 1480-po 1514) tiskař a dřevořezáč pocházející z německého Rottenburku/T. Poprvé se o něm dovídáme jako o zakladateli knihtisku v Gdaňsku 1498?-1499. Zde stihl texturou připravit nejméně dvě publikace. Mladší z nich je variantní Agenda sive Exsequiale sacramentorum (Gdańsk 1499) a snad starší, jež však postrádá impresum a Baumgartenovi se přisuzuje na základě typologického rozboru, je Aelius Donatus Ars minor (Gdańsk? ca 1498-1499).

Patrně na pozvání humanisty Augustina Morava (Käsenbroda) přesídlil Baumgarten na podzim 1500 do Olomouce. Vydával tu výhradně latinské a německé tituly (dnes máme povědomost o třinácti), a pomáhal tak prosazovat rekatolizační program tamní kapituly. Ten byl zřejmý hned z první knihy, totiž Augustinova útoku proti jednotě bratrské Tractatus de secta Waldensium (Olomouc 1500), nebo z pozdějšího díla dominikánského inkvizitora Heinricha Institorise Sanctae Romanae ecclesiae fidei defensionis clippeum adversus Valdensium seu Pickardorum heresim (Olomouc 1501 a opakovaně v téže tiskárně 1502). Vedle toho zde vychází odpustkový list papežského legáta Petra Isvaliese Litterae indulgentiarum pro defensione catholicae fidei contra Turcos concessarum (Olomouc 1501). Některé typograficky odlišné exempláře tohoto odpustkového listu mají na rubu natištěnou nejstarší u nás doloženou nakladatelskou a knihkupeckou nabídku. U Baumgartena se tou dobou tiskla i učebnice Grammatices seu Libellus, qui Spica intitulatur od Antonia Mancinelliho (Olomouc 1501). Olomoucký pobyt Konrada Baumgartena je doložen ještě v březnu 1502 druhým vydáním Institorisovy protibratrské polemiky.

Baumgarten neměl na Moravě žádnou konkurenci a ve srovnání s nepočetnými „kamennými“ tiskárnami v Čechách nutno přiznat, že pracoval s početnějším repertoárem tiskového písma (vlastnil dolnoněmeckou texturu, bastardu a rotundu řezanou dle francouzských vzorů). Vedle staršího dřevořezu s klečícím andělem a znaky Moravy a Brna, který se všeobecně považuje za signet jeho předchůdce Konrada Stahela, používal Baumgarten od 1501 vlastní značky. Byly v zásadě dvojího zpracování: menší (s iniciálami CB na nápisové pásce) a větší (s přilbou a klenotem). Oba typy měly shodný ústřední (mluvící) motiv: holý kmen stromu (něm. Baum) s vyrážejícími listy v noční zahradě (něm. Garten). Baumgarten byl dřevořezáčsky činný zřejmě už v Olomouci. Ivo Hlobil mu připsal vyobrazení sv. Václava s korouhví uprostřed dvou andělů jako štítonošů, které provází Augustinův Traktát 1500. Je to upravená verze štočku monogramisty HF pro Stahelovo Psalterium Olomucense (Brno 1499). Baumgartenovi se přisuzuje i poněkud primitivnější adaptace sv. Václava (Isvaliesův odpustkový list 1501) a řezby erbů (Institorisův Clipeus 1502). Všechny ilustrace spojuje konzervativně prostředkovaný styl norimberského ateliéru Michaela Wolgemuta.

Roku 1503 se Baumgarten uchýlil opět do Polska. Ve Vratislavi vydal 1503-1505 nejméně 10 publikací. Umělecky nejvýše stojí jedno z prvních ilustrovaných děl na polském území, totiž německá Grosse Legenda der hailigsten Frawen Sandt Hedwigis (Wrocław 1504). Legendu o sv. Hedvice provází 69 snad Baumgartenových dřevořezů (Alicja Karlowska-Kamzowa).

Z Vratislavi se Baumgarten přesunul do Frankfurtu/O., kde 1506-1509 vytiskl nejméně 20 publikací. Některé z nich opět doprovodil vlastními ilustracemi (Heinrich Grimm). Po Baumgartenově smrti zůstal typografický materiál ve Frankfurtu/O. a přešel na tiskaře Johanna Hanau st. (vlastním jménem Jamer, činný 1508-1543).



Lit.: BURBIANKA, M.: Drukarnia Konrada Baumgarta we Wrocławiu. Roczniki biblioteczne 14/1-2, 1970, s. 52-96; DOKOUPIL, Vl.: Neznámý tisk olomouckého tiskaře Konrada Baumgartena. In: Docentu PhDr. Františku Horákovi k šedesátinám (red. Bl. Kovář). Praha 1971, s. 14-22; GRIMM, H.: Holzschnittillustration in den frühen Drucken aus der Universitätsstadt Frankfurt an der Oder bis zum Jahre 1528. Mainz 1958; HLOBIL, I.: Les gravures sur bois de „Saint Venceslas accompagné de deux anges“ et le combat de l‘Eglise contre la réforme tchèque en Moravie vers l’an 1500. In: L’art gothique tardif en Bohême, Moravie et Silésie 1400-1550 (red. K. Chamonikola). Bruxelles 1999, s. 248-265; HLOBIL, I.: Knižní dřevořezy „Sv. Václav doprovázený dvěma anděly“ a zápas římské církve s českou reformací na Moravě kolem roku 1500. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. Sv. 3 Olomoucko (ed. I. Hlobil-M. Perůtka). Olomouc 1999, s. 531-537; HLOBIL, I.: Nejstarší olomoucké knižní dřevořezy. Umění 24, 1976, s. 327-358; HYNKOVÁ, A.: Pětisté výročí knihtisku v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 127-142; CHALOUPKA, J.: Knihtisk na Moravě v 16. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 29-34; KARLOWSKA-KAMZOWA, A.: Wrocławskie drzeworyty Konrada Baumgartena. Roczniki sztuki śląskiej 9, 1973, s. 7-20; MARTINČÍK, R.: Doba kočujících knihtiskařů na Moravě (1486 až 1504). Bibliofil 11, 1934, s. 65-67, 129-131; NOWAK, Z.: U źródel piętnastowiecznego drukarstwa na Pomorzu. In: Dawna książka i kultura. Materiały międzynarodowej sesji naukowej z okazji pięćsetlecia sztuki drukarskiej w Polsce (red. S. Grzeszczuk a A. Kawecka-Gryczowa). Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk 1975, s. 38-55; PUMPRLA, V.: Stručný přehled olomouckého knihtisku do roku 1600. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 126-132; PUMPRLA, V.: Vývoj olomouckého knihtisku do roku 1800. Střední Morava 1, 1995, s. 59-69; SCHOTTENLOHER, K.: Eine Buchanzeige des Olmützer Buchdruckers Konrad Baumgarten aus dem Jahre 1501. München 1927; TEITGE, H. E.: Der Buchdruck des 16. Jahrhunderts in Frankfurt an der Oder. Berlin 2000; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930; VOBR, J.: Neznámá olomoucká odpustková listina z roku 1501. In: Docentu PhDr. Františku Horákovi k šedesátinám (red. Bl. Kovář). Praha 1971, s. 23-32; VOBR, J.: Příspěvek k činnosti Konráda Baumgartena v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1995 (red. V. Pumprla). Brno 1996, s. 10-16.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 65 a 140; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 308; GELDNER 1. 290 a 2. 356 = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.; CHYBA 53 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; KAWECKA-GRYCZOVA (et al.) 4. 36-41.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.