Konrad Kachelofen: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:272 a.jpg|vlevo|náhled|306x306pixelů|Šalomoun a Markolt (Leipzig ca 1490, Praha ca 1755–1767). Vlevo Salomon et Marcolphus [též Dialogus Salomonis et Marcolphi] (Leipzig, Konrad Kachelofen ca 1490). Titulní strana se symptomatickým dřevořezem. Antikvariát Meissner (Praha). Vpravo Kronika velmi kratochvilná o rozmlouvání krále Šalomouna nejmoudřejšího s Markoltem, obličeje velmi škaredého (Praha, Karel Josef Jauernich ca 1755–1767). Titulní strana s otiskem vyčerpaného štočku. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FK I 115/2.]]
 
 
'''Konrad Kachelofen''' (též CK, Gallicus, Holtzhusen, ca 1450-1528/29) významný tiskař, nakladatel a knihkupec usazený od roku 1476 v Lipsku. Jeho činnost je doložena ca 1484-1517. Okolo roku 1490 se do rodiny přiženil dosavadní [[Pomocníci|pomocník]] [[Melchior Lotter st.]], který postupně převzal vedení dílny a vypracoval se na nejvýznamnějšího německého proreformačního tiskaře.
 
'''Konrad Kachelofen''' (též CK, Gallicus, Holtzhusen, ca 1450-1528/29) významný tiskař, nakladatel a knihkupec usazený od roku 1476 v Lipsku. Jeho činnost je doložena ca 1484-1517. Okolo roku 1490 se do rodiny přiženil dosavadní [[Pomocníci|pomocník]] [[Melchior Lotter st.]], který postupně převzal vedení dílny a vypracoval se na nejvýznamnějšího německého proreformačního tiskaře.
  
Řádek 5: Řádek 4:
 
<br clear="all">
 
<br clear="all">
 
<gallery>
 
<gallery>
 +
Soubor:272 a.jpg|Dvě verze Rosenmüllerova signetu (Praha 1740–1741). Vlevo Dvořák z Boru, Jan Václav: Apollo olim Admeti regis tutela, … sive Artium liberalium, scientiarumque studium artis typographae beneficio (Praha, Karel František Rosenmüller ml. 1740). Fol. A2a s tiskařským signetem rytým Michaelem Heinrichem Rentzem a s iniciálou S(Iqua) kreslenou monogramistou IBG (Apollo trůnící v oblacích). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BB I 20/2. Vpravo Rosenmüller, Karel František ml. (adr.): Als … Herr Carl Franz Rosenmüller … Anno MDCCXLI. den 25. Martii zum königlichen Hof=Buchdrucker allergnädigst declariret (Praha, Karel František Rosenmüller ml. 1741). Fol. )(2a s tiskařským signetem řezaným J. Selzamem a s iniciálou S(O sucht). Při sazbě této akcidencie byla promíchána písmena švabachová i frakturová. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BC I 55/44.
 
Soubor:272 b.jpg|Šalomoun a Markolt (Leipzig ca 1490, Praha ca 1755–1767). Vlevo Salomon et Marcolphus [též Dialogus Salomonis et Marcolphi] (Leipzig, Konrad Kachelofen ca 1490). Titulní strana se symptomatickým dřevořezem. Antikvariát Meissner (Praha). Vpravo Kronika velmi kratochvilná o rozmlouvání krále Šalomouna nejmoudřejšího s Markoltem, obličeje velmi škaredého (Praha, Karel Josef Jauernich ca 1755–1767). Titulní strana s otiskem vyčerpaného štočku. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FK I 115/2.
 
Soubor:272 b.jpg|Šalomoun a Markolt (Leipzig ca 1490, Praha ca 1755–1767). Vlevo Salomon et Marcolphus [též Dialogus Salomonis et Marcolphi] (Leipzig, Konrad Kachelofen ca 1490). Titulní strana se symptomatickým dřevořezem. Antikvariát Meissner (Praha). Vpravo Kronika velmi kratochvilná o rozmlouvání krále Šalomouna nejmoudřejšího s Markoltem, obličeje velmi škaredého (Praha, Karel Josef Jauernich ca 1755–1767). Titulní strana s otiskem vyčerpaného štočku. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FK I 115/2.
 
Soubor:526.jpg|Textura Konrada Kachelofena (Leipzig ca 1495). Repro: Muzika 1963.
 
Soubor:526.jpg|Textura Konrada Kachelofena (Leipzig ca 1495). Repro: Muzika 1963.

Aktuální verze z 13. 9. 2019, 14:45

Konrad Kachelofen (též CK, Gallicus, Holtzhusen, ca 1450-1528/29) významný tiskař, nakladatel a knihkupec usazený od roku 1476 v Lipsku. Jeho činnost je doložena ca 1484-1517. Okolo roku 1490 se do rodiny přiženil dosavadní pomocník Melchior Lotter st., který postupně převzal vedení dílny a vypracoval se na nejvýznamnějšího německého proreformačního tiskaře.

Za nejstarší Kachelofenovy práce se pokládají mimo jiné bohemikální novinový leták Passio Pragensium (Leipzig? ca 1484) a latinské Psalterium (Leipzig ca 1485). Od roku 1489 pracoval nějaký čas pro příležitostného nakladatele Johanna Schmiedhoffera, jehož monogram „IS“ se nachází kupř. v knihách Manuale parochialium sacerdotum (Leipzig 1489?) nebo Lucius Annaeus Seneca Proverbia (Leipzig 1489?). Příručka Johanna Widmanna, rodáka z Chebu, Rechnung auf allen Kaufmannschaft (Leipzig 1489) přináší velmi rané ukázky matematické sazby. Morová rána na sklonku století donutila Kachelofena na čas opustit i s dílenským zařízením město, jak dokládá typograficky velmi kvalitní Missale Misnense (Freiberg/S. 1495). Tiskárna, jejíž ediční politika se nevyhýbala žádnému žánru, disponovala více než 15 druhy tiskového písma. K nejlépe vypraveným zakázkám patří liturgické tisky Missale Pragense (Leipzig 1497 a 1498), Missale Misnense (Leipzig 1500) a několik ilutrovaných vydání německé verze Ars moriendi (Leipzig ca 1495 a později ještě nejméně pětkrát). Oba Pražské misály obsahují úvodní dřevořez čtyř českých patronů (sv. Vojtěcha, Zikmunda, Víta a Václava). Práce se hlásí do dílny Michaela Wolgemuta. Štoček poté přešel na Georga Stuchse. Kachelofenův ediční program na počátku 16. století žádných podstatných změn nedoznal, neboť se přidržel titulů vyzkoušených už dříve, např. Hortulus animae (Leipzig 1501, 1513, 1516 a 1517).



Lit.: BODENHEIMER, W.: Konrad Kachelofen zu Leipzig. Ein Druckverleger in einer Zeit des Umbruchs. Aus dem Antiquariat 1991, s. A73-A84; BOLDAN, K.: Passio Pragensium-tištěná relace o pražském povstání 1483. Documenta Pragensia 19, 2001, s. 173-180; KLEMPERER, V. von: Konrad Kachelofen, Johannes Kachelofen. Gutenberg-Jahrbuch 1929, s. 134-151; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; SIEGERT, El.: Frühdrucker in Leipzig: Konrad Kachelofen. Papier und Druck 29, 1980, s. 125-128; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930; VOLZ, H.: K. Kachelofen und M. Lotter d. Ä. als Drucker liturgischer Werke. Gutenberg-Jahrbuch 1956, s. 100-110; VRCHOTKA, J.: Diurnale Misnense. Unikát ze sbírek Knihovny Národního muzea v Praze, signatura St 68 F 3. Sborník Národního muzea v Praze C 22/4. Praha 1977, s. 81-87.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 276; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 382; GELDNER 1. 240-244 a 286. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.