Konrad Stahel

Závěr Ostřihomského misálu (Brno 1491). Missale Strigoniense (Brno, Konrad Stahel – Matthias Preinlein 1491). Červeno-černé fol. 308a s explicitem a signetem nakladatele Theobalda Fegera. Je to kříž s iniciálami C (zrcadlově obráceně) a E (= Capitulum Estergomiense?). Moravská zemská knihovna (Brno), mikrofilm (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).

Konrad Stahel (též Calips, Chalybs, Stachel, nar. po 1450) s největší pravděpodobností zakladatel knihtisku v Brně a na Moravě vůbec. Po předpokládaných studiích na univerzitě v Ingolstadtu se během druhé poloviny 70. let řemeslu vyučil v německém Blaubeurenu u Konrada Mancze. Ten pak po 1477 odešel do Ulmu, kam ho Stahel mohl doprovázet a seznámit se tak s ulmským rodákem a pozdějším společníkem Matthiasem Preinleinem. Jako tiskař se Stahel objevuje 1482 nejprve společně s Benediktem Mayrem v Pasově a o málo později v Benátkách. Tady patřil ke kapitálovému společenství Andrease Corva a Martina Burciensia, které v prvním vydání realizovalo liturgické Breviarium Olomucense (Venezia 1484). V Benátkách se Stahel seznámil s Erhardem Ratdoltem a udržoval s ním kontakty i později. Odtud snad zjara 1486 odešel patrně na pozvání olomouckého biskupství do Brna, kde snad tou dobou žili jeho příbuzní. Z některých formulací nedatované učebnice Dicta puerorum super Donatum minorem (Brno? ca 1488-1495) lze hypoteticky dovodit, že Stahel mohl na přelomu 80. a 90. let působit jako učitel. Kolem roku 1495 se stal brněnským měšťanem a studentem teologie v Augsburku.

Lišta tiskařů Stahela a Preinleina (Brno ca 1495). Johannes XXII., papa: Indulgentiae in concilio Basiliensi editae et confirmatae (Brno, Konrad Stahel – Matthias Preinlein? ca 1495). Červeno-černý jednolist s rohovou lištou. Knihovna Národního muzea (Praha), sign. 61 A 4 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).

Brněnská dílna pracoval dvěma písmovými řezy rotundy italského typu. Prvním známým tiskem je Agenda Olomucensis (Brno 1486). Po dvou vydáních školní příručky Aelia Donata Ars minor (Brno? ca 1486-1488) následoval latinský jednolistový Almanach ad annum 1488 (Brno 1487?). Za pátý tisk je považována výpravná Chronica Hungarorum Johanna Thurócze (Brno 1488). Text do výroby pravděpodobně zadal humanista Jan Filipec (1431-1509), moravský rodák, který se pohyboval v blízkosti krále Matyáše I. Korvína. V časové proluce, kdy v celých Uhrách (Maďarsku) ani ve Vídni knihtisk neexistoval, Brno bylo snadněji dosažitelné. Šlo o nejobjemnější zakázku, jakou dílna do té doby realizovala, a také o první ilustrovanou knihu tištěnou na Moravě. Text provází 42 ilustrací, z nichž 41 připadá na trůnící uherské krále. Portréty jsou otištěny se čtyřmi opakováními z 37 dřevořezových štočků. Ty pocházely možná z Augsburku, ačkoli podle Vladislava Dokoupila kreslíř mohl být ovlivněn Mistry ulmské Zainerovy dílny. Tisk byl za velkého spěchu dokončen 20. března 1488 a zakrátko 3. června téhož roku připravil augsburský Ratdolt druhé, korigované vydání. Jeho Chronica Hungarorum (Augsburg 1488) má 66 místy se opakujících ilustrací, pořízených 32 štočky. Ty byly zhotoveny z jiných německých předloh, možná dle totožného archetypu.

Po Thuróczově díle Stahelova tiskárna vytiskla učebnici práva od Johanna Jakoba Canise De modo studendi in utroque iure (Brno 1488) a německý jednolistový Almanach ad annum 1489 (Brno 1488?). Následovala nejobsáhlejší brněnská publikace, totiž Missale Strigoniense (Brno 1491). Štoček kánonového listu pocházel z Ratdoltových zásob, a poněvadž jím byl použit v souběžně připravovaném misálu pro augsburskou diecézi, lze předpokládat, že brněnská tiskárna potřebný počet otisků Ukřižování od Ratdolta odkoupila. V explicitu Ostřihomského misálu je poprvé uvedeno Stahelovo (a Preinleinovo) jméno.

Po misálu následovaly dva almanachy, jeden latinský (Brno? 1491?) a jeden německý, tištěný pro vídeňské odběratele (Brno? 1494?). Dále přicházejí tři ze zahraničí objednané odpustkové listy, z nichž Dominicus de Runcho Litterae confraternitatis (Brno? ca 1492) vyšel dvakrát a text Johanna XXII. Indulgentiae in concilio Basiliensi editae et confirmatae (Brno ca 1495) jen jednou. Drobný veršovaný popis termálních lázní od Hanse Folze Von den heissen Bädern (Brno 1495) byl publikován s fingovaným autorstvím Klementa von Gracz. I když místo tisku je uvedeno přímo v explicitu, určité pochybnosti budí samotná typografie, odlišující se od vyššího standardu Stahelovy dílny (např. neobyčejně primitivní kopie titulního dřevořezu, neobvyklý způsob organizace zrcadla sazby, neobvyklé signatury zaváděné stejně jako u pasovského Mayra či vimperského Alacrawa jen do první poloviny archu). Vzniklo-li dílko opravdu v Brně, reprezentuje nejstarší balneologickou publikaci tištěnou v Českých zemích. Stahelovým jménem v explicitu je naopak zcela prokázán původ nedatovaného tisku Somnia Danielis (Brno 1495?).

Na obsahově unikátním jednolistu Protestationes morientium (Brno? ca 1498-1499), potvrzujícím vůli nemocného zůstat smířen s Bohem i v eventuální smrti, je otištěn dřevořez Panny Marie Růžencové. Jde o zrcadlovou kopii práce monogramisty HF. Touž dobou jako jednolist vznikla ve dvou vydáních Statuta synodalia ecclesiae Olomucensis (Brno ca 1498-1499) a bylo pořízeno Psalterium Olomucense (Brno 1499), opatřené v explicitu opět Stahelovým jménem. Na počátku žaltáře je otištěn jiný dřevořez monogramisty HF (sv. Václav stojící s korouhví mezi dvěma anděly jako štítonoši). V závěru použil Stahel dřevořez klečícího anděla se znaky Moravy a Brna a letopočtem 1499 na nápisové pásce. Toto vyobrazení, které pracoval snad týž monogramista, bývá všeobecně považováno za Stahelův signet. Rokem 1499 veškeré doklady o Stahelově existenci končí. Část tiskařské výbavy včetně signetu přešla na Matthiase Preinleina a Konrada Baumgartena. Knihtiskařské řemeslo bylo v Brně obnoveno až roku 1601 Bartolomějem Albrechtem Formanem.

Začátek a konec školního donátu (Brno 1491). Donatus, Aelius: Ars minor (Brno, Konrad Stahel? – Matthias Preinlein? 1491). Černý tisk s červenou rubrikací. Na fol. 2a iniciála P(Artesorationis) s papežem Řehořem I. Velikým a posluchači (typ zvaný akcipies). Fol. 30a s explicitem. Vědecká knihovna (Olomouc), sign. 48.785 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).
Začátek a konec školního donátu (Brno 1491). Donatus, Aelius: Ars minor (Brno, Konrad Stahel? – Matthias Preinlein? 1491). Černý tisk s červenou rubrikací. Na fol. 2a iniciála P(Artesorationis) s papežem Řehořem I. Velikým a posluchači (typ zvaný akcipies). Fol. 30a s explicitem. Vědecká knihovna (Olomouc), sign. 48.785 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).
Obsahově unikátní jednolist potvrzující vůli nemocného zůstat smířen s Bohem i v eventuální smrti (Brno? 1498–1499). Protestationes morientium (Brno?, Konrad Stahel? ca 1498–1499). Červeno-černý tisk. Do druhé černé, zcela nezaplněné řádky se tak jako při právním aktu vpisovalo jméno deklarujícího. Na místě iniciály je otištěn dřevořez Panny Marie Růžencové. Jde o zrcadlovou kopii práce monogramisty HF, kterého známe ze spoluúčasti na Olomouckém žaltáři 1499. MZK Brno, knihovna kapucínů v Brně sign. KP 19 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).
Začátek a konec Olomouckého žaltáře (Brno 1499). Psalterium Olomucense (Brno, Konrad Stahel 1499). Fol. 2a celostránkový zběžně kolorovaný dřevořez sv. Václava s korouhví mezi dvěma anděly přidržujícími znak olomoucké kapituly a olomouckého biskupství. Dřevořez je v pravém spodním rohu signován HF (zmenšenou kopii užil Konrad Baumgarten na odpustkovém listu 1501). Závěrečné červeno-černé fol. 84a s neúplným explicitem, který se váže na horní dřevořez, snad Stahelův signet (anděl držící znak Moravy a Brna pod nápisovou páskou s letopočtem 1499). Moravská zemská knihovna (Brno), sign. PT 3-9619 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evr
Začátek a konec Olomouckého žaltáře (Brno 1499). Psalterium Olomucense (Brno, Konrad Stahel 1499). Fol. 2a celostránkový zběžně kolorovaný dřevořez sv. Václava s korouhví mezi dvěma anděly přidržujícími znak olomoucké kapituly a olomouckého biskupství. Dřevořez je v pravém spodním rohu signován HF (zmenšenou kopii užil Konrad Baumgarten na odpustkovém listu 1501). Závěrečné červeno-černé fol. 84a s neúplným explicitem, který se váže na horní dřevořez, snad Stahelův signet (anděl držící znak Moravy a Brna pod nápisovou páskou s letopočtem 1499). Moravská zemská knihovna (Brno), sign. PT 3-9619 (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evr

Lit.: DOKOUPIL, Vl.: Neznámé brněnské prvotisky. Zpráva o nálezu. In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (věd. red. J. Polišenský). Praha 1970, s. 61-81; DOKOUPIL, Vl.: Počátky brněnského knihtisku. Bibliografie města Brna. Sv. 1. Brno 1974; DOKOUPIL, Vl.: První tiskaři a některá příbuzná povolání v Brně v 15. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 15-28; FLODROVÁ, M.: K počátkům knihtisku v Brně. Brno v minulosti a dnes 6. Brno 1964, s. 159-167; HLOBIL, I.: Nejstarší olomoucké knižní dřevořezy. Umění 24, 1976, s. 327-353; HUBAY, I.: Die illustrierte Ungarnchronik des Johannes von Thúrocz. Gutenberg-Jahrbuch 1962, s. 390-399; HYNKOVÁ, A.: Pětisté výročí knihtisku v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 127-142; MARTINČÍK, R.: Doba kočujících knihtiskařů na Moravě (1486 až 1504). Bibliofil 11, 1934, s. 65-67, 129-131; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930; TOBOLKA, Zd. V. (ed.): Psalterium secundum ritum ac consuetudinem chori ecclesiae Olomucensis (Brno 1499). Monumenta Bohemiae typographica 11. Praha 1931 (a k tomu nenadepsaná recenze Jaroslava DŘÍMALA v Časopisu Matice moravské 57, 1933, s. 385-386).

Lex.: BORSA (Itálie) 1. 305 = BORSA, G.: Clavis typographorum librariorumque Italiae 1465-1600. Vol. 1-2. Bibliotheca bibliographica Aureliana, 35. Baden-Baden 1980.; GELDNER 2. 80, 354-356 = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.; CHYBA 257. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.