Konverzační příručka

Z Encyklopedie knihy

Konverzační příručka součást prakticky zaměřené filologické literatury podávající formou beletrizovaných dialogů přehled o základních tématech jazykové komunikace. Takové „dialogi familiares“ byly připojovány k většině zahraničních gramatik 16. století. Názorné, avšak věroučně modifikované rozhovory vycházely v mnoha reedicích též samostatně, např. Erasmus Roterodamský Familiarium colloquiorum formulae (Basel 1518) nebo Martin Luther Tischreden oder Colloquia (Eisleben 1566).

Velkou popularitu a mnoho národních adaptací dosáhlo latinsko-německé dílo Sebalda Heydena. Nazývalo se Formulae puerilium colloquiorum (Strasbourg 1528) a bylo určeno školským potřebám. Ve stejnojmenné trojjazyčné verzi, obohacené o češtinu, se záhy dostalo i k žákům českých škol (Leipzig 1529 nedochováno, Nürnberg 1534). Jiné prakticistně zaměřené dílko Krátké a gruntovní naučení obojí řeči, mluviti a čísti česky i německy (Plzeň 1527) vytiskl u nás poprvé Hans Pekk. Tím a dvěma dalšími založil tak tradici nejméně 17 vydání, která se od editio princeps 1527 (nikoli od 1531, jak se dosud soudilo) nepřetržitě vinula až do druhé poloviny 18. století. Pekkova edice inspirovala vznik objemnějšího díla Ondřeje Klatovského z Dalmanhorstu. Je pojmenováno Knížka v českém a německém jazyku složená, kterak by Čech německy a Němec česky čísti, psáti i mluviti učiti se měl (Praha 1540). Dnes víme o 13 vydáních této příručky pro kupce (naposledy 1641).

Obrozenští spisovatelé se obraceli k širšímu publiku. Konverzaci v novodobé němčině ulehčovaly konstruované rozhovory Karla Heinricha von Seibta Von den Hilfsmitteln einer Schreibart (Praha 1773). Odbornou frazeologii a konverzaci upravoval například Okus česko-německého právnického a jednatelského slovníku Karla Hynka Tháma (Praha 1808). Autorem česko-německého díla Malý Slovan nebo Sbírka nejpotřebnějších slov a způsobů mluvení se snadnými rozprávkami z obecného života je Josef Alexandr Dundr (Leipzig 1833).


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Česko-německá konverzace pro kupce. K počátkům tištěných učebnic (1531, 1540). Sborník Národního muzea v Praze C 21/3. Praha 1976, s. 117-158; BOHATCOVÁ, M.: Hans Pekk aus Schwabach als Drucker der ersten tschechisch-deutschen Konversations-Unterweisung (Pilsen 1531). Gutenberg-Jahrbuch 1977, s. 140-143; BOHATCOVÁ, M.: Unbekannte, in Regensburg entdeckte Pilsner Drucke aus dem 16. Jahrhundert. Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slavische Studien 1 (6), 1994, s. 11-22; BOK, V.: Plzeň a počátek česko-německých konverzačních příruček. In: Kultura, historie a současnost Plzně (ed. V. Viktora). Plzeň 1996, s. 9-21; KLATTE, H.: Fremdsprachen in der Schule. Die Lehrbuchtradition des Sebald Heyden. In: Die Volkssprachen als Lerngegenstand im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. Akten des Bamberger Symposions am 18. und 19. Mai 2001 (hrsg. von H. Glück). Berlin-New York 2002, s. 77-86; OPAVA, Zd.: Bestseller in der frühen Neuzeit. Die verschiedenen Ausgaben des Gesprächsbüchleins von Ondřej Klatovský (1540). In: Die Volkssprachen als Lerngegenstand im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. Akten des Bamberger Symposions am 18. und 19. Mai 2001 (hrsg. von H. Glück). Berlin-New York 2002, s. 58-66; ŠIMEČKOVÁ, A.: Zum Dialog im tschechisch-deutschen Gesprächsbuch von Ondřej Klatovský. In: Die Volkssprachen als Lerngegenstand im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. Akten des Bamberger Symposions am 18. und 19. Mai 2001 (hrsg. von H. Glück). Berlin-New York 2002, s. 67-76.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.