Krakov

Z Encyklopedie knihy

Krakov (Kraków) město, v němž roku 1473 založil Němec Kaspar Straube snad nejstarší knihtiskařskou dílnu v Polsku (o prvenství se může případně dělit s takřečeným Tiskařem Sermones papeže Lva I., jehož činnost je spojována s Chelmnem). Okolo roku 1486 zřídil Sebald Feiel (Szwajpolt Fiol) druhou krakovskou tiskárnu, která je však dnes známými cyrilskými publikacemi doložena pouze 1491. Následujícího roku knihtisk ve městě zanikl a obnoven byl až 1503 Němcem Kasparem Hochfederem. Ten sídlil v domě krajana Johanna Hallera. Tiskl rotundou, která byla v Polsku na rozdíl od Čech zdomácnělá již po tři desetiletí. Počínaje Hochfederovým vystoupením krakovské řemeslo existuje bez přerušení.

Město s 33 stálými dílnami (7 z nich se zabývalo hebrejským knihtiskem) si i v průběhu 16. století podrželo charakter centra polského katolického knihtisku. Bylo zde vyprodukováno více knižního zboží nežli v celé zemi a do roku 1550 sedmkrát více nežli v Praze. K nejvýznamnějším tiskařům epochy renesance patřili Florian Ungler, Hieronim Wietor, Łazarz Andrysowic a jeho syn Jan Januszowski. Protestantsky orientované dílny počaly fungovat až koncem 50. let 16. století (např. Maciej Wirzbięta ca 1557). V druhé polovině století se vedle dynastie Scharffenbergových uplatnili též s nimi spříznění Siebeneicherové. Marcin Siebeneicher (zemř. 1543) přišel do Krakova z Jelení Hory před rokem 1515 a živil se knihkupectvím. Syn Mateusz (zemř. 1582) vyženil jednu z Scharffenbergových tiskáren a podnikal v ní 1557-1582. Vnuk Jakub Siebeneicher (zemř. 1604) je doložen 1584-1604. Po krátké etapě provozované jeho vdovou Annou a dědici byla tiskárna 1627 prodána do cizích rukou.

Kontakty českého a polského knihtisku jsou doložitelné již před polovinou 16. století, kdy snad u Macieje Scharffenberga vyšla Pranostika krakovská … k roku Páně 1532 (Kraków 1531?). Dědicové jeho příbuzného Marka Scharffenberga vytiskli první úplnou bibli v polštině nazvanou Biblia, to jest kśięgi Starego i Nowego zakonu na polski język z pilnością vedług łacińskiej Bibliej od kościoła katolickiego powszechnie przyjętej nowo wyłożona (Kraków 1561). Text doprovázejí ilustrace převzaté od Jiřího Melantricha z Aventinu. Łazarz Andrysowic je znám mimo jiné jako tiskař populární hry Thragedya żebrácza (Kraków 1552), jejíž překlad vydal Ondřej Graudens i v Čechách.

Monopol krakovského knihtisku zanikl přenesením zemských úřadů do Varšavy roku 1609. O několik desetiletí později zahájila svou činnost Tiskárna akademická (založena 1674 a 1841 přejmenována na Tiskárnu Jagelonské univerzity, existující dodnes). Mezi 1796-1809 vlastnil v Krakově výkonnou filiálku brněnský tiskař Josef Jiří Trassler.


Bibl.: PUMPRLA, V.: Soupis starých tisků ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci. Řada II. Sv. 1 (Krakovské tisky vydané v letech 1501-1800). Olomouc 1979.

Lit.: DUŻYK, J.: Z dziejów cenzury w Krakowie w wieku XV-XVII. Rocznik Biblioteki PAN w Krakowie 2, 1956, s. 375-411; CHOJECKA, E.: Strasburskie drzeworyty inkunabułowe w Krakowie XV w. Biuletyn historii sztuki 28, 1966, s. 32-36; KAWECKA-GRYCZOWA, A.: Ariańskie oficyny wydawnicze Rodeckiego i Sternackiego. Dzieje i bibliografia. Wrocław 1974; KAWECKA-GRYCZOWA, A.: Maciej Wirzbięta. In: Polonia typographica saeculi sedecimi (red. A. Kawecka-Gryczowa), vol. 9-11. Wrocław 1974-1981; LAMBRECHT, K.: Buchdruck und Kommunikation. Prag und Krakau an der Schwelle zur Neuzeit (bis 1550). Documenta Pragensia 19, 2001, s. 195-210; LAMBRECHT, K.: Kulturtransfer und Kommunikation. Die Anfänge des Buchdrucks in Prag und Krakau im Vergleich. In: Metropolen und Kulturtransfer im 15./16. Jahrhundert (hrsg. von A. Langer und G. Michels). Stuttgart 2001, s. 85-232; PACHOŃSKI, J.: Drukarze, księgarze i bibliofile krakowscy 1750-1815. Kraków 1962; PIROŻYŃSKI, J.: Die Bedeutung Krakaus für den polnischen Buchdruck und Buchhandel des 18. Jahrhunderts. In: Buch- und Verlagswesen im 18. und 19. Jahrhundert (ed. H. G. Göpfert). Berlin 1977, s. 155-173; PIROŻYŃSKI, J.: Winkelzüge und Fälschungen in der Praxis der Krakauer Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts. In: Studien und Essays zur Druckgeschichte. Festschrift für Claus W. Gerhardt zum siebzigsten Geburtstag (hrsg. von R. Münch). Wiesbaden 1997, s. 89-97; PIROŻYŃSKI, J.-BAĎUROVÁ, A.: Krakau und Prag als Zentren des Buchdrucks im 15. und 16. Jahrhundert. Versuch eines Vergleichs. In: Krakau, Prag und Wien. Funktionen von Metropolen im frühmodernen Staat (hrsg. von M. Dmitrieva und K. Lambrecht). Stuttgart 2000, s. 223-235 (paralelně též polsky v Roczniki biblioteczne 44, 2000, s. 1-25); PIROŻYŃSKI, J.-PTAK-KORBEL, W.: A historical outline of Cracow printing in the 16th to the 18th century. Gutenberg-Jahrbuch 1976, s. 392-412; PTAŚNIK, J.: Cracovia impressorum XV et XVI saeculorum. Monumenta Poloniae typographica XV et XVI saeculorum, vol. 1. Lemberg 1922; PTAŚNIK, J.: Drukarze i księgarze krakowscy XV i XVI w. Kraków 1922; ROLA krakowskich drukarzy w kulturze węgierskiej. Die Rolle des krakauer Druckwesens in der ungarischen Kultur. A Krakkói nyomdászat szerepe a magyar művelődésben. Budapest 2000; TOMKOWICZ, St.: Przyczynki do historyi kultury Krakowa w pierwszej połowie XVII wieku. Lvov 1912; ULEWICZ, T.: Wśród impresorów krakowskich doby renesansu. Kraków 1977; VEKENE, E. van der: Kaspar Hochfeder. Baden-Baden 1974; ZIMMER, S. K.: The beginning of Cyrillic printing: Cracow, 1491. New York 1973; ŻURKOWA, R.: Księgarstwo krakowskie w pierwszej połowie XVII wieku. Kraków 1992.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 108; KAWECKA-GRYCZOWA (et al.) 1/1. 105-115 a 1/2/1. 344-352.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.