Laurens Janszoon Coster

Z Encyklopedie knihy

Janszoon Laurens Coster (Nürnberg 1733). Ernesti, Heinrich Gottfried: Die wol-eingerichtete Buchdruckerey mit 118 teutsch- lateinisch- griechisch- und hebräischen Schrifften (Nürnberg, Johann Andreas Endter–Erben 1733). Detail fol. b3b z druhého vydání (poprvé 1721). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AY VIII 39.

Laurens Janszoon Coster (též Koster, ca 1370-1440?) výrobce deskotisků pocházející z nizozemského Haarlemu. Mezi léty 1436 a 1440 údajně objevil princip tisku pohyblivými typy (nejprve dřevěnými, později v pískové formě odlévanými z olova a cínu). Ústní tradice, fixovaná v předmluvě Coornhertova holandského překladu Ciceronových Officií (Haarlem 1561) a v díle historika Adriana Junia Batavia (Leiden 1588), mu proto přiřkla roli vynálezce knihtisku. Vztah mezi Nizozemím a Německem osvětlovala další legenda vyprávějící o Costerově pomocníku Johannu Faustovi, který měl roku 1441 vynález z Haarlemu ukrást a přesídlit do Mohuče. Obě legendy upevnil nejstarší Costerův životopis, který oslavně sepsal Pieter Schrijver pod názvem Laure-Crans voor Laurens Coster van Haerlem, eerste Vinder van de Boeck-Druckery (Haarlem 1628). S ním ostře proněmecky polemizoval traktát Bernharda von Mallinckrodta De ortu ac progressu artis typographicae dissertatio historica (Köln/R. 1639-1640). V barokních Čechách se naopak šířilo smířlivější stanovisko. Zásluhu na tom měly Kořínkovy Staré paměti kutnohorské (Praha 1675), které nestranily ani haarlemským kořenům knihtisku, ani Mohuči, ale z Johanna Gutenberga učinily zato kutnohorského rodáka. Costerovo prvenství před Gutenbergem však obhajoval ještě Gottfried Zedler a město Haarlem se této myšlenky vlastně nevzdalo dodnes. Na rozdíl od archivně dokumentovaného působení Johanna Gutenberga ovšem žádná svědectví Costerova legendárního vynálezu zjištěna nebyla. Nejstarší nizozemské tisky pocházejí až z 60. let 15. století a mají podobu blokových knih. První historicky doloženou dílnu na rozmnožování textů pohyblivými typy vlastnili 1473-1474 Nikolaus Ketelaer a Gerard de Leempt v Utrechtu. Vedle Costera se mezi další evropské pretendenty na objev knihtisku řadí Jean Brito, Pamfilo Castaldi a Prokop Waldvogel.


Lit.: BEYER, Fr.: Nochmals: Gedanken um die Erfindungen Gutenbergs. Gutenberg-Jahrbuch 1941, s. 46-51; HELLINGA, L.-WOLF, Cl. de: Laurens Janszoon Coster was zijn naam. Haarlem 1988; CHAPPELL, W.: A short history of the printed word. New York 1970 (repr. Boston, MA 1989); JUCHHOFF, R.: Was bleibt von den holländischen Ansprüchen auf die Erfindung der Typographie? Gutenberg-Jahrbuch 1950, s. 128-133; KRUITWAGEN, B.: Die Ansprüche Hollands auf die Erfindung der Buchdruckerkunst. In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 353-370; LIMBURG, H. (ed.): Ars impressoria. Entstehung und Entwicklung des Buchdrucks. Eine internationale Festgabe für Severin Corsten zum 65. Geburtstag. München 1986; MUSPER, H. Th.: Die Haarlemer Blockbücher und die Costerfrage. Fest-Vortrag gehalten am 26. Juni 1938 in der General-Versammlung der Gutenberg-Gesellschaft im Kurfürstlichen Schloß zu Mainz. Mainz 1939; MUSPER, H. Th.: De haarlemsche blokboeken en het vraagstuck „Coster“. s’Gravenhage 1938; PORTENAAR, J.: Coster-niet Gutenberg. Naarden 1947; RUPPEL, A.: Wann soll das erste Halbjahrtausend der Buchdruckerkunst gefeiert werden? In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 187-192; RUPPEL, A.: Wer war der wirkliche Erfinder der Buchdruckerkunst? Mainz 1964; ZEDLER, G.: Von Coster zu Gutenberg. Der holländische Frühdruck und die Erfindung des Buchdrucks. Leipzig 1921.

Lex.: WURZBACH (Niederl.) 1. 345. = WURZBACH, Al. von: Niederländisches Künstler-Lexikon. Bd. 1-3. Wien-Leipzig 1906-1911 (repr. Amsterdam 1974).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.