Lipsko

Z Encyklopedie knihy

Lipsko (Leipzig) nejstarší knihtiskařskou dílnu vlastnil v letech 1481-1487 Marcus Brandis, mimo jiné tiskař nejstaršího lékařského spisu českého původu. Touto publikací je regimen pražského arcibiskupa Zikmunda Albíka z Uničova, sepsaný okolo roku 1422 a vytištěný pod ustáleným názvem Regimen hominis sive Vetularius (Leipzig 1484). Mnohonásobně většího ohlasu došlo působení mladšího Brandisova souputníka Konrada Kachelofena, později pak jeho zetě Melchiora Lottera st. či Martina Landsberga.

Během 16. století bylo v Lipsku, oživovaném dodnes pořádanými knižními veletrhy, otevřeno postupně více než 50 tiskáren (do roku 1539 až na výjimky jako u Wolfganga Stöckela pouze s katolickým profilem). O století později se jejich počet, navýšený již samostatně působícími nakladateli (např. Thomas Fritsch, Johann Friedrich Gleditsch), čtyřnásobně zvětšil. Prvním vysoce specializovaným centrem nototisku i hudebního vydavatelství se stala firma rodiny Breitkopfů (Breitkopf-Härtel). Od 18. století bylo Lipsko zvláště díky Philippu Erasmu Reichovi pokládáno za středisko tuzemského i mezinárodního knižního obchodu. Roku 1817 se zde počínají dějiny nakladatelského domu Friedricha Arnolda Brockhause. Na udržení prestižního postavení Lipska se významně podíleli též ilustrátoři, např. Martin Bernigeroth, Johann Gottlieb Boettger, Johann Benjamin Brühl, Friedrich Wilhelm Gubitz, Johann Georg Mentzel, Johann Georg Penzel, Jan Jiří Püschel, Johann Christoph Sysang a Adrian Zingg.

Knižní obchod mezi Lipskem a Českými zeměmi neměl tak silné zázemí jako v Norimberku. Nejstarší latinsko-české a latinsko-česko-německé školní knihy vytiskli mezi léty 1514-1537 Melchior Lotter st., Wolfgang Stöckel a Michael Blum. Čistě český text pro jednotu bratrskou vydal poprvé až Georg Deffner 1581. V 17. století se výrobě českých nekatolických knih věnovali okrajově pouze Michal Kapihorský a Johann Georg, později ještě nakladatel a knihkupec Samuel Benjamin Walther. O to silnější byla zdejší produkce německých bohemikálních právnických publikací, kterou od 17. století obstarávali tiskaři Henning Grosse ml. a Jakob Popperich a nakladatelé Thomas Fritsch, Christian Friedrich Gessner, Georg Joachim Göschen a Friedrich Lanckisch. V 18. století do Lipska směrovali své aktivity také pražští tiskaři a nakladatelé jako František Augustin Höchenberger, Martin Neuräutter st., Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld a Kašpar Widtmann.


Lit.: ALTMANN, U.: Die Anfänge des Buchdrucks in Leipzig. In: 500 Jahre Buchstadt Leipzig. Von den Anfängen des Buchdrucks in Leipzig bis zum Buchschaffen der Gegenwart. Leipzig 1981, s. 14-24; KALHÖFER, K. H. (ed.): Beiträge zur Geschichte des Buchwesens, Bd. 1. Leipzig 1965; KIRCHOFF, A.: Die Leipziger Büchermesse von 1550 bis 1650. Archiv für Geschichte des deutschen Buchhandels 11, 1988, s. 183-203; LÜLFING, H.: Leipziger Frühdrucker. Leipzig 1959; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 13 (Die Drucker in Leipzig und Erfurt). Leipzig 1930; ŠIMÁK, J. V.: Bohemica v Lipsku. Praha 1907.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 275-291; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 113-114; GELDNER 1. 240-251. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.