Litomyšl

Z Encyklopedie knihy

Litomyšl město s bohatou knihtiskařskou tradicí, do roku 1518 jediné v Čechách, v němž se tiskly publikace jednoty bratrské (další bratrská dílna pracovala v Mladé Boleslavi). Zakladatelem litomyšlského knihtisku byl ca 1504/06 Pavel z Meziříčí, který se od 1516 podepisoval jako Pavel Olivetský z Olivetu. Jeho poslední tisky nesou letopočet 1531. Dílnu převzal po tchánově smrti 1534 Alexandr Oujezdecký. Působil v ní přinejmenším do roku 1545, aniž by se v zásadě odchýlil od předchozí vydavatelské linie. Velký požár Litomyšle 1546 i represe dovršující šmalkaldskou válku přiměly Oujezdeckého po neúčinné konverzi ke katolicismu odejít s rodinou 1549 do Polska. Zpět se vrátil nejpozději roku 1563 (doložena je však výroba jen jednoho titulu z roku 1565).

Poněvadž Oujezdecký neměl dědice, tiskárnu po jeho smrti odkoupil 1580 Ondřej Graudens, který do Litomyšle přišel z Polska před rokem 1573. Graudens již dosavadní ideovou orientaci litomyšlského knihtisku opustil a angažoval se ve službách jezuitské polemiky s jednotou bratrskou. Jeho snacha Dorota Graudensová pak díky sňatkové politice tiskárnu udržela až do roku 1653, kdy se provdala počtvrté za Jana st. Arnolta z Dobroslavína, kterého již nepřežila. Arnolt ve vyženěné tiskárně pracoval 1655-1685 a pak ji 1686 prodal Danielu Vojtěchu Kamenickému. Tři generace Kamenických tiskárnu vlastnily až do 1775, kdy celé město včetně tiskárny zachvátil požár. Majitelem spáleniště a zakladatelem nové dílny se stal 1776 Václav Vojtěch Tureček. Členové rodiny Turečků si tiskárnu předávali do 1846. Téhož roku přešla prodejem na Františka Bergera, který ji 1850 zmodernizoval rychlolisem, mimo Prahu v pořadí teprve druhým. Sňatkem dcery Františky Bergerové byla tiskárna 1852 převedena na zetě Antonína Augustu (1832-1866), známého pokusem o vydání sebraných spisů Boženy Němcové. Augusta zemřel v Americe.


Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; BOHATCOVÁ, M.: Počátky publikační činnosti Jednoty bratrské. Acta Comeniana et historica 21, 1962, s. 44-60; DAŇHELKA, J.: Litomyšlská vydání Husových spisů. In: Pocta dr. Emmě Urbánkové. Spolupracovníci a přátelé k 70. narozeninám (red. P. R. Pokorný). Praha 1979, s. 35-52; SEDLÁČEK, A.: Příčinky litomyšlské k dějinám české literatury. I. Tiskárna a impresorové v Litomyšli. Památky archeologické a místopisné 9, 1874, sl. 39-43; VESELÍK, K.: Litomyšlská tiskárna v první polovině 19. století. Zprávy z muzeí od Trstenické stezky 4. Litomyšl-Vysoké Mýto 1968, s. 24-34.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 120; CHYBA 358-359. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.