Maďarsko

Z Encyklopedie knihy

Maďarsko jako historická součást Uherského království přijalo knihtisk roku 1473 zásluhou Němce Andrease Hesse. Jeho tiskárna se nacházela v Budapešti (respektive v tehdy samostatné Budě) a jako první ve východní Evropě pracovala ranou rozměrnou antikvou benátského typu. Lokalizace druhé dílny, v níž mezi 1477-1480 pracoval na třech dnes zjištěných publikacích neznámý řemeslník označovaný jako Tiskař Confessionale Antonina Florentina, je nejasná. Někteří badatelé usuzují, že díla Antoninus Florentinus Confessionale (Maďarsko? 1477), Laudivius Zacchia Vita beati Hieronymi (Maďarsko ca 1478-1479) a dnes nezvěstný protiturecký odpustkový list Johanna Hana Indulgentia (Maďarsko? 1480) vznikla na teritoriu dnešního Maďarska. Jiní jejich výrobu kladou přímo do Bratislavy, ba vyskytly se i názory o neapolském původu v dílně Matthiase Morava.

Příznivý nástup knihtisku v době vlády Matyáše I. Korvína byl po bitvě u Moháče zastaven osmánskou expanzí. Knihtisk provozovaný německými protestanty se soustředil do sedmihradských měst, ležících dnes v Rumunsku: Sibini (Lucas Trapoldner činný 1529-1530), Brašov (Johannes Honter-Honterus 1539-1594) či Kluž (Georg Hoffgreff 1550-1558 a paralelně Kaspar Helth st. řečený Heltai 1550-1574). Za hranicemi četné zakázky realizovala např. rodina Singrienerů ve Vídni nebo Hieronim Wietor v Krakově. Ten ve vícejazyčné učebnici Christopha Hegendorffa Rudimenta grammatices (Kraków 1533) vytiskl vůbec první jazykově maďarský text.

Nejstarší dílna po Hessově prokazatelném působení v Budě byla na domácím území založena až roku 1539. Velmož Tomasz Nádasdy tehdy pozval do Sárváru dva tiskaře, Johanna Strutia a Benedeka Abádiho (oba činní 1539-1541). Za jednu z jejich posledních publikací se považuje první kniha v maďarštině tištěná na domácím území Us Testamentum magyar nyelven (Sárvár 1541). Po dlouhé odmlce se v Sárváru usadil krátce 1600-1602 až putující Johann Manlius. Jiný protestant, Gál Huszár, otevřel tiskárny v Óváru neboli Mosonmagyaróváru (1558-1559) a v Debrecenu (1561-1562), kde se posléze usadili otec a syn Hoffhalterovi (Rafael 1565 a Rudolf 1576-1585/86).

V 17. století se knihtiskařská aktivita víceméně přenesla do nově zakládaných dílen na dnešním Slovensku. V Budapešti (Budě) se knihtisk rozvinul až po porážce Turků u Vídně péčí Quirina Heila (Haill, Heyll). Jeho tiskárna počala fungovat 1688 a po mnoha peripetiích přešla 1724 do vlastnictví Johanna Sebastiana Landerera (zemř. 1727). Od poloviny 18. století byla v činnosti též pešťská filiálka Johanna Thomase st. von Trattnera. Po zrušení jezuitského řádu a reorganizaci vysokého školství mezi Trnavou a Budapeští vznikla roku 1777 budínská Tiskárna univerzitní jakožto pokračovatelka trnavské Tiskárny jezuitské. Teprve tato doba přála v Budapešti také masové publikaci jazykově českých knih. Tradici založily dva nejstarší známé tituly, a to Pravidlo neomylné arcibraterstva svatého Otce Františka Serafinského (Budapest 1738) a přetisk pětijazyčné humanistické učebnice Formulae puerilium colloquiorum Sebalda Heydena (Budapest 1767). Dnes je ze závěrečných tří desetiletí 18. století doloženo na 60 převážně učebnicových a náboženských jazykově českých publikací, které vyšly v budínské Tiskárně univerzitní (15 titulů), u Matthiase Trattnera (10), Kateřiny Landererové (7) apod.


Bibl.: APPÓNYI, A.: Hungarica. Ungarn betreffende im Auslande gedruckte Bücher und Flugschriften. Bd. 1-4. München 1903-1927; BORSA, G. (ed.): Alte siebenbürgische Drucke (16. Jahrhundert). Köln 1996; BORSA, G.-HERVAY, Fr.-HOLL, B.-KÄFER, I.-KELECSÉNYI, A.: Res litteraria Hungariae vetus operum impressorum 1473-1600. Cura Commissionis academicae … Budapest 1971; PETRIK, G.: Magyarország bibliográfiája. Bibliographia Hungariae. 1712-1860. Seu Catalogus librorum in Hungaria, et de rebus patriam nostram attingentibus extra Hungariam, editorum. Vol. 1-. Budapest 1888-; SAJÓ, G.-SOLTÉSZ, El.: Catalogus incunabulorum quae in bibliothecis publicis Hungariae asservantur. Vol. 1-2. Budapest 1970; SHORT-TITLE catalogue of Hungarian books printed before 1851 in the British Library. London 1995; SOLTÉSZ, E.-VELENCZEI, K.-SALGÓ, A. W.: Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum, qui in Bibliotheca nationali Hungariae Széchényiana asservantur. Editiones non Hungarice et extra Hungariam impressae. Vol. 1-3. Budapest 1990; SZABÓ, K.: Régi magyar könyvtár. Az 1531-1711. Vol. 1-4. Budapest 1879-1898; SZTRIPSZKY, H.: Adalékok Szabó Károly Régi magyar könyvtár cimü munkájának. Bibliographia hungarica vetus. Additiones et emendationes, 1472-1711. Budapest 1912.

Lit.: BÁLENT, B.: Slovenská knižná produkcia a Budínska univerzitná tlačiareň. Budapest (1983); BORSA, G.: Die Buchdrucker des 15. und 16. Jahrhunderts in Ungarn. Bibliothek und Wissenschaft 2, 1965, s. 1-33; BORSA, G.: Geschichte des ungarischen Buches. Im Zeitalter des gedruckten Buches bis 1800. Biblos 19, 1970, s. 270-275; BORSA, G.: Könyvtörténeti írások. Vol. 1 (A hazai nyomdászat 15-17. század), vol. 2 (A külföldi nyomdászat 15-16. század), vol. 3 (Az OSZK évkönyveiben megjelent tanulmányok), vol. 4 (Módszertani cikkek és kutatási eredmények). Budapest 1996-2000; BORSA, G.: Michael de Hungaria. A mediaeval author in Britain. His person and a bibliography of the printed editions of his work between 1480 and 1621. Budapest 1998; BORSA, G.: Problematische Druckorte des 16. Jhdts. in Ungarn. Gutenberg-Jahrbuch 1967, s. 96-98; BORSA, G.: Weitere problematische Druckorte des 16. Jhdts. in Ungarn. Gutenberg-Jahrbuch 1969, s. 103-106; CSAPODI, C.: Wo war die zweite ungarische Inkunabeldruckerei tätig? (Buda oder Poszony/Preßburg?). Gutenberg-Jahrbuch 1983, s. 163-165; CZAKÓ, E. von: Die Lebensgeschite der Schrift in Ungarn. Gutenberg-Jahrbuch 1941, s. 9-18; ECSEDY, J. V.: A regi magyarorszagi nyomdak betui es diszei 1473-1600. Budapest 2004; FITZ, J.: A. Hess, der Erstdrucker Ungarns. Budapest 1937; FITZ, J.: Wien als Druckort ungarländischer Schriften des 17. Jhdts. Gutenberg-Jahrbuch 1962, s. 308-313; GARDONYI, Al.: Buchdruck und Buchhandel Ungars am Ausgange des Mittelalters. Gutenberg-Jahrbuch 1940, s. 157-162; GYULA von SEBESTYÉN: Die erste Buchdruckerei in Ungarn 1473. In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 29-32; KÓKAY, G.: Geschichte des Buchhandels in Ungarn. Wiesbaden 1990; ROLA krakowskich drukarzy w kulturze węgierskiej. Die Rolle des krakauer Druckwesens in der ungarischen Kultur. A Krakkói nyomdászat szerepe a magyar művelődésben. Budapest 2000; SOLTÉSZ, E.: Über die gesellschaftliche Funktion des Buches in Ungarn. Festschrift für Hans Widmann zum 65. Geburtstag (hrsg. von Alfred Świerk). Stuttgart 1974, s. 269-279; SOLTÉSZ, E.: Eine Unikum-Inkunabel der Budapester Universitätsbibliothek. Ein neues Dokument für das Wirken einer unbekannten ungarländischen Druckerei im XV. Jahrhundert. Gutenberg-Jahrbuch 1958, s. 59-68; SOLTÉSZ, E.: Vydanie Confesionale od Antonína Florentina z roku 1477. In: Kniha ’74. Martin 1976, s. 66-69; VARJAS, B.: Początki węgierskiego drukarstwa i krakowskie druki w języku węgierskim. In: Studia z dziejów polsko-węgierskich stosunków literackich i kulturalnych. Wrocław 1960, s. 66-94.

Lex.: BÁNFI, Sz.: Clavis typographorum regionis Carpathicae 1473-1948. Budapest 2000.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.