Malovaná vazba (tištěná kniha)

Z Encyklopedie knihy

Malovaná vazba (angl. painted binding, fr. reliure peinte, něm. bemalter Einband) vedle zlacené vazby slepotiskové a vazby se vzorem „mosaïque“ další způsob výzdoby knižních vazeb, užívající ke zvýšení dekoračního efektu průhledných laků, akvarelových či emailových barev a barevných vosků. Technika barvení se uplatnila již na vazbách orientálních a stálou součástí středoevropského knihvazačství byla od 16. století. Ručně se barvami zdůrazňovaly především dominantové prvky, které tak proti jednobarevnému pozadí lépe vynikly. Tyto prvky (supralibros, portrét, iniciály vlastníka či letopočet) se naslepo vtlačily přímo do pokryvu, anebo na jednobarevný papírový štítek, který byl přilepen doprostřed přední desky. Poté následovalo ruční barvení. Technicky méně náročnější způsob výzdoby spočíval v aplikaci papírových segmentů opatřených ručně kreslenou barevnou dominantou.

Vedle středových supralibros se kontrastní malbou zdůrazňoval od 16. století též symetrický řád ornamentální kompozice. Ojediněle k tomu byly užívány předem nabarvené kolky (Johann Richenbach). Zde však již nejde o slepotisk, nýbrž o ražený tisk. V kombinaci se zlaceným slepotiskem vděčněji posloužil černě tónovaný vosk (fr. reliure à la cire, něm. Wachsmalerei). Ten býval zatírán kupříkladu do pásových pletenců vazeb se vzorem „fanfare“, aby zvýraznil jejich kinetický účin.

V souvislosti s tiskařskou produkcí módních literárních almanachů a kalendářů mezi druhou polovinou 18. a počátkem 19. století vzrůstal zájem o plošně malované vazby. Celoevropský úspěch zaznamenaly například vídeňské kalendáře určené dámskému publiku. Knížečky měly kožený hřbet a plechové desky pokryté milostnými scénami plnými rokokové dvojsmyslnosti. K malbě na plechu sloužily emailové barvy. Naopak výjevy pořízené akvarelem dobře doplňovaly hedvábný pokryv tuhých brožur. Roku 1785 patentoval James Edwards výrobu speciálního pergamenu, jehož průsvitnost dovolila pracovat s barevnou podmalbou. Tato technika se však příliš neujala. Vedle knižních desek se nositelkou malovaných prvků velmi často stávala též ořízka.



Lit.: HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.