Maureska (tištěná kniha)

Maureska (z fr. mauresque = maurský, angl. Moresque, něm. Mauresque) plošný a velmi rytmicky organizovaný rozvilinový ornament, jehož skladebné prvky vycházejí paprskovitě ze středu a symetricky na sebe navazují. Kompozice tak připomíná půdorys abstraktního květu či rostliny. Na rozdíl od arabesky neobsahuje zoomorfní prvky. Mauresku hojně užívalo antické stavitelství. Do tištěné knihy či na knižní vazbu pronikla před polovinou 16. století. Zasloužily se o to přinejmenším dva zahraniční vzorníky, totiž La fleur de la science de broderie, façon arabique et italique (Paris 1530), který vytvořil štukatér Francesco di Pellegrino, a 40 jednostranně potištěných listů s návrhy sochaře a kreslíře Petera Flötnera (Zürich 1549, bez textu a bez titulního listu). Maureska se nejvíce uplatnila jako manýristická kruhová viněta, např. Biblí české díl šestý totiž Nový zákon (Kralice 1601). Odlišný typ vegetativního ornamentu nazýváme rozeta.

Bratrská maureska (Kralice? 1594). Bible česká zv. Kralická neboli Šestidílná (Kralice?, Tiskárna bratrská? 1579–1594). Díl šestý čili Nový zákon (1594), detail fol. Nnn4b. Maureska ve tvaru viněty ukrývá u středu drobné bílé číslice letopočtu vydání 1594. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BA V 20.
Přední deska vazby z ateliéru Heinricha Peisenberga (München 1588–1589). Vazbu pro bavorského vévodu Wilhelma V. Zbožného zhotovil Heinrich Peisenberg († 1591), jeden z uměleckých souputníků a nástupců Jakoba Krauseho. Hnědý marokén na lepence 335 x 235 mm, useň se zlaceným, kompozičně uměřeným slepotiskem. Výzdoba obou desek je shodná. Naddimenzované zrcadlo vymezuje linková bordura z prázdných vpadlých polí. Nárožní pole zrcadla jsou vyplněna párovými arabeskními plotnami. Uprostřed zrcadla je mauresková dominantní kartuš a% la pařížský Étienne Roffet. Hřbetní dvojvazy zvýrazněny zlatými linkami, v mezipolích fleuron. Zlacená ořízka, stopy po dvou párech zelených tkanic. Bellarmino, Robert Francesco Romolo: Disputationum … de controversiis christianae fidei adversus huius temporis haereticos, tomus secundus (Ingolstadt, David Sartorius 1588). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BCH IV 6.

Lex.: BALEKA, J.: Výtvarné umění. Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). Praha 1997, s. 217.