Nikolaus Wolrab

Z Encyklopedie knihy

Nikolaus Wolrab (zemř. 1558/59?) zakladatel německo-polské dynastie významných tiskařů. Roku 1519 se imatrikuloval na lipské univerzitě, okolo 1532 pojal za manželku neteř významného protiluterského teologa Johanna Cochlaea a 1533 získal v Lipsku měšťanství. O tři roky později (1536) tu založil katolicky orientovanou tiskárnu, z níž vycházely mimo jiné programové spisy Johanna Cochlaea, Johanna Fabriho a Georga Witzela st. Poněvadž málem zbankrotoval, přestoupil k protestantismu a od 1538 rozšiřoval i díla Martina Luthera a během 1541-1542 dokonce jeho překlad Bible. Aby zvládl pokračující finanční těžkosti a utekl věřitelům, uchýlil se na čas (1547-1550) do Frankfurtu/O. a následně do Küstrinu (1550). Zde všude tiskl také administrativní literaturu pro saského kurfiřta. Poté se nakrátko vrátil do Lipska, kde je poslední prací doložen roku 1552, aby přes Drážďany (1553) zakotvil v Budyšíně. Tady se stal roku 1555 zakladatelem řemesla.

Živnosti se během 1559-1573 ujal Wolrabův syn Johann st. (zemř. 1591). Po čase (1578-1591) ho zastihujeme jako tiskaře v Poznani, kde také zemřel. Tiskárnu vedla nejprve vdova Barbara (zemř. 1598). Pak se pracovalo do 1602 pro nedospělé dědice. V této etapě byl v poznaňské dílně faktorem Wojciech Gedelius (zemř. 1632?). Dalšími provozovateli byli plnoletí synové Johann ml. a Martin. Johann Wolrab ml. (též Jan W., ca 1583-1629/30) se přestěhoval se zděděným podílem do Kalisza, kde po dobu jeho pobytu (1603-1605) knihtisk ještě neexistoval. Pak přijel zpět do Poznaně (1606?-1629) a svou dílnu spojil s živností staršího bratra Martina Wolraba (též Marcin W., ca 1590-1654?). Ten sice nebyl vyučen, ale jako vlastník podílu na tiskárně se mezi 1603-1609 v impresech podepisoval. Po bratrově smrti se Martin o samostatné provozování řemesla nepokusil. Dílnu proto vedl od 1629 Johann Wolrab nejml. (též Jan W.), který ji 1636 prodal poznaňskému právníkovi a tiskaři Wojciechu Regulusovi (zemř. 1652).

Druhým synem Nikolase Wolraba byl Michael Wolrab. Zůstal v Budyšíně, kde pracoval během 1573-1602. Z jeho dílny vyšla první kniha tištěná částečně v dolnolužičtině, a to Albina Mollera Ein ewigwerender Kirchen-Kalender …, auch ein Wendisches Gesangbuch, … auch der Kleine Catechismus [von Martin Luther] … Wendisch vertiret (Bautzen 1574). Roku 1597 zde byla tištěna také nejstarší kniha v hornolužičtině. Jednalo se Lutherův Katechimus, který přeložil Wjacslaw Warichius. Michael během 1602-1605 tiskl v Poznani. Wolrabovi jako signet užívali obrázek pelikána krmícího mláďata vlastní krví.


Lit.: BENZING, J.: Der Buchdruck in Frankfurt (Oder) von 1530-1550. Gutenberg-Jahrbuch 1937, s. 131-138.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 47; KAWECKA-GRYCZOWA (et al.) 3/1, 269-298.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.