Příloha

Z Encyklopedie knihy

Verze z 10. 12. 2018, 23:47, kterou vytvořil Jan Rozehnal (diskuse | příspěvky) (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Příloha (angl. plate, fr. planche, něm. Tafel) domácí označení takzvané tabule neboli ilustračního doprovodu vzniklého nikoli z dřevořezového štočku jakožto součást sazby rozmnožované tiskem z výšky, nýbrž separátně na samostatném listu (dvojlistu) tiskem z hloubky či tiskem z plochy.

Tabule (diagramy, ilustrace, mapy, plány a tabulky) proto nejsou pojmuty do číslování textových stran a mívají vlastní evidenci (např. Tabule I, Tabule II). Jejich rub je zpravidla nepotištěn. Specializované měditiskařské či litografické závody, které zajišťovaly výrobu separátně, pak přílohy neexpedovaly zpět do knihtiskárny, nýbrž přímo ke knihvazači. Správnou kompletaci knižního bloku ulehčoval instruktivní soupis příloh, přitištěný do takzvaných rámcových částí. Dle tohoto návodu byly přílohy vevázány buď na jedno místo, nebo rozmístěny průběžně do textu. K vevázání sloužil papírový (plátěný) proužek zvaný falc. Od 18. století se přílohy volně vkládaly do jednoduchého pouzdra (angl. folder, fr. chemise, něm. Mappe). Později byly vázány do samostatného svazku nebo vkládány pod pásku u zadní desky. Zvláště choulostivé přílohy vzniklé např. mezzotintou chránil vlepený krycí list hedvábného papíru. Za přílohu se však nepovažuje tabule, která byla separátně otištěna do vynechaných míst textu, anebo nalepena na nepotištěném listu regulérní složky (angl. tipped-in plate, fr. planche montée, něm. montierte Tafel).


Lit.: HORÁK, Fr.-WIŽĎÁLKOVÁ, B.-URBÁNKOVÁ, E.: Pravidla jmenné katalogizace starých tisků, prvotisků a rukopisů. Praha 1971.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.