Peeter Pauwel Rubens

Z Encyklopedie knihy

Peeter Pauwel Rubens (též R. Peter Paul, 1577-1640) nizozemský malíř a kreslíř, který jako jeden z mála výtvarníků pozitivně zasáhl do umělecké ilustrace 17. století. V mladém věku vystřídal několik učitelů. Roku 1600 odjel na osm let do služeb mantovského vévody Gonzagy. Po návratu byl 1608 jmenován dvorním malířem arcivévody Albrechta a jeho ženy Izabely v Antverpách, kde také zemřel.

Rubensova kreslířská a malířská tvorba zahrnuje náboženské, mytologické, historické a alegorické kompozice, portréty, lovecké a žánrové scény. Knižní ilustraci se věnoval už od roku 1608 a pravidelně pak od 1610. Jeho obrovská kresebná invence i pověstná kritičnost vůči dílenským rytcům dovolily ve spojení s ediční politikou Plantin-Moretovy tiskárny vytvořit z Antverp první poloviny 17. století umělecké centrum evropské knižní kultury. Traduje se, že návrhy kreslil z přátelství jen o nedělích a svátcích, aby honoráře nenavyšovaly tiskárně finanční náklady (umělec si pracovní den cenil na 100 guldenů, přičemž býk na jatkách měl cenu 90 guldenů). Dle Rubensových předloh vzniklo asi osmdesát frontispisů a titulních stran, které mědirytem pro Moretovu antverpskou dílnu reprodukovali Cornelis Galle st. (1576-1650), Paul Pontius (též Pauwel du Pont, 1603-1658), Lucas Vorsterman st. (též Vostermann, 1595-1675) a jiní dílenští rytci.

Frontispisy a tituly obsahují kupříkladu publikace Agostino Mascardi Silvarum libri IV. (Antwerpen 1622) či Hermann Hugo Obsidio Bredana armis Philippi IIII. (Antwerpen 1626). K jiným vytvořil Rubens celé kresebné cykly, realizované různými grafiky nejen technikou mědirytu, ale i dřevořezem a leptem. Na prvním místě stojí rané portréty pro knihu jeho bratra Filipa Rubense Electorum libri II. (Antwerpen 1608), dále lze poukázat na Missale Romanum ex decreto sacrosancti concilii Tridentini restitutum (Antwerpen 1613). Dvoudílné album italské architektury se nazývá Palazzi di Genova (Amsterdam 1622 se 139 rytinami). Posthumně byl vydán slavnostní atlas Gaspara Gevartia Pompa introitus honori Ferdinandi Austriaci Belgarum gubernatoris (Antwerpen 1641-1642). Rubens navrhoval též tiskařské signety. Dle malířových předloh vzniklo v Augsburku také několik grafických ohlášek k pražským univerzitním dizertacím.


Lit.: ARENTS, Pr.: De Bibliotheek van Pieter Pauwel Rubens: een reconstructie. Antwerpen 2001; AVERMATE, R.: Rubens und seine Zeit. Genf 1977; BADOUIN, Fr.: Peter Paul Rubens. London 1989; BERNHARD, M. (ed.): Rubens Handzeichnungen. München 1977; BURCKHARDT, J.: Rubens. Wien-Leipzig 1937; FECHTNEROVÁ, A.: Katalog grafických listů univerzitních tezí uložených ve Státní knihovně ČSR v Praze. Sv. 1-4. Praha 1984; GLANG-SÜBERKRÜB, A.: Peter Paul Rubens Buchtitelentwürfe für die Officina Plantiniana (1613-1640). In: Buchhandelsgeschichte (Beilage zum Börsenblatt. Frankfurter Ausg. 11). Frankfurt/M. 1977, s. B510-B565; HAMANOVÁ, P.: Z Rubensových ilustrací v pražských knihovnách. Hollar 2, 1952, s. 156-167; HELD, J. S.: Rubens and his circle. Princeton 1982; HELD, J. S.: Rubens selected drawings with an introduction and critical catalogue. Vol. 1-2. London 1959; JUDSON, R.-VELDE, C. van de: Book-Illustrations and title-pages. In: Corpus Rubenianum part XXI. Bruxelles 1977; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; MIELKE, H.-WINNER, M.: Peter Paul Rubens. Kritischer Katalog der Zeichnugen. Originale-Umkreis-Kopien. Mit zahlreichen Abbildungen auf Tafeln. Berlin 1977; NAVE, Fr. de: Rondom Rubens: Tekeningen en prenten uit eigen verzameling. Antwerpen 1991; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.

Lex.: NAGLER 15. 289-394 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 29. 137-146 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; WURZBACH (Niederl.) 2. 474-516.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.