Planetář

Z Encyklopedie knihy

Planetář (z řec. planētēs = obíhající, angl. book of planets, fr. les sept planètes, něm. Planetenbuch) astrologická publikace vysvětlující vliv sedmi nebeských planet na zrození, život a smrt člověka. Středověké rukopisné verze byly po polovině 15. století rozšiřovány nejprve jako blokové knihy (nejstarší pochází z Florencie ca 1460) a o málo poději knihtiskem. Vycházely samostatně, ale velmi často se též vkládaly do snářů, ba i knižních minucí. Počínaje 16. stoletím vplynuly do čtenářsky úspěšné sféry knížek lidového čtení. Většinou však byly již v minulosti očteny a zničeny.

Pokud víme, nejstarší česky tištěné planetarium je součástí Konáčova tisku Snář. Sedm planet, kterú hodinu, která panuje. Východ Slunce a poledne, v kolik hodin. Kdy platný a neplatný sen. … Krev púštěti, kdy dobré … tuto najdeš (Praha 1516). V planetářové části kupříkladu čteme: „Mars planéta: horký, suchý, samcovský a noční, panuje nad přirozením pěnohorkým a nachyluje lidi k smělosti, zuořivosti a ku pomstě. A protož bohem bojuo slul. …“. Mladší, samostatně vydávané planetáře se k českému publiku dostaly v překladech z němčiny kolem poloviny 16. století, např. Güntherův tisk nazvaný Planety, pod kterou by se člověk narodil a co mu se budoucího buďto dobrého, anebo zlého skrze planety a dvanácte nebeských znamení vyznamenává (Olomouc 1558). Překlady pak v edičním programu tiskáren setrvaly dalších 350 let. Většinou jde o anonymní produkci bez bližších vydavatelských údajů, např. Planetář aneb Vysvětlení nebeských znamení a přirozenosti jejich. Titulní strany, byly-li zdobené, podobaly se kalendářům (dřevořez hvězdáře či armilární sféry). V textu přicházely astronomické značky, chiromantické obrázky a minuční figura. Jednu z mála autorsky příznakových Planetenbüchlin Petera Creutzera (Frankfurt/M. 1545) ilustroval zřejmě Hans Sebald Beham.


Lit.: KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; MERTENS, S.-SCHNEIDER, C. (edd.): Blockbücher des Mittelalters. Bilderfolgen als Lektüre. Mainz 1991; PRESSER, H. (ed.): Schicksalsbüchlein nach den Schriften der Weisen der hohen Kunst der Astronomie darin zu lesen vom natürlichen Einfluß der Gestirn und Planeten wie der Mensch unter ein bestimmtes Zeichen geboren. Mainz 1952.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.