Plotna (tištěná kniha)

Plotna (z něm. Platte) 1. druh knihařského nářadí, které slouží k otisku zpravidla rozsáhlejšího reliéfu na usňový pokryv vazby slepotiskové (něm. Platteneinband). Plotna se ponejprv objevila během 70. letech 15. století v Nizozemí, pak koncem století v Anglii a na prahu 16. století ve Švýcarsku a Francii (u André Bouleho či Jeana Moulina dokonce se signaturami řemeslníků). Nehledě na výjimky, k nimž patří Johann Hagmayer v Ulmu, němečtí a tím spíše čeští knihvazači plotnu užívali až s nástupem renesance od 20. a 30. let 16. století. Tou dobou už využití po Evropě neobyčejně vzrostlo, neboť jednorázový otisk měděné či mosazné plotny významně ulehčil fyzickou práci s dílčím nářadím a zlevnil výrobu, a to i při dvoufázovém zlacení. Tento aspekt zajistil plotnám využití až do dob industriálních vazeb.

RIVM HIERONYMI. Zlacené zrcadlo rámováno opakovanými kolky rostlinného kandelábru. V nárožních filetových výplních umístěny velké kulovité rolničky. Uprostřed zrcadla je otisk kruhové plotny o průměru 70 mm s králem Davidem, okolo dominanty rozmístěny doplňkové kolky (svlačcový lístek a žalud). Výzdoba zadní desky má pouze rámovou kompozici. Hřbetní mezipole jsou zdobena drobnými čtyřlístky v diagonální linkové síti. Ze dvou háčkových spon zachována jen spodní.. Quincuplex psalterium. Gallicum. Romanum. Hebraicum. Vetus. Conciliatum. (Paris, Henri Estienne st. 1509). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BY V 1.

Přední deska rané české vazby nakladatelské od knihvazače MN (Praha 1536). Hnědá teletina na prkénkových deskách 294 x 202 mm zdobená dnes už otřelým slepotiskem s rámovou kompozicí a dominantou. Vnější rám přední desky je nahoře nastaven vloženým polem s neuměle tištěným a snad původně i zlaceným nápisem PRAVVA MIESTKA [sic!]. Snížený rám je pokryt válečkem se stylizovanou rozetou a dalšími vegetativními motivy. Součástí válečku byl štítek se sovou, mluvícím znamením knihvazače MN (něm. Neidel = sova). Setřelý slepotisk nedovoluje však určit, byly-li součástí štítku též knihvazačovy iniciály. Vnitřní vpadlé pole je vyplněno sporadickými otisky drobného trojlístku. V zrcadle lemovaném nahoře a dole rolničkou byla snad přes zlatou fólii otištěna plotna s bystou Ferdinanda I. v širokém klobouku. Vnější rám zadní desky pokrývá kandelábrový váleček s vegetativními motivy, užší vnitřní vyplňuje rozvilinový úponek. Zrcadlo je pojednáno dekorem z pětilinky (tenká, tenká, tlustá, tenká, tenká). Jsou tu dvě protínající se diagonály, tři horizontální linie a čtyři kosé v rozích. Mezipolí na hřbetu pokryta dezénem rozetek v diagonálním mřížování. Stopy po dvou háčkových sponách. Obě přídeští nevylepena. Brikcí z Licka: Práva městská (Litomyšl, Alexandr Oujezdecký 1536). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AB XII 21.
Přední deska plotnové vazby (Sasko? po polovině 16. století). Pergamen na lepence 127 x 80 mm s plošně rozvinutým ornamentem tištěným na přední i zadní desce z plotny přes zlatou fólii. Ornament vychází z fanfárového vzoru i z tradiční arabesky. Hřbet v 18. století přetřen fermežovou barvou, která byla později částečně oškrábána. Ovidius, Publius Naso: Metamorphoseon (Lyon, Jean Frellon 1555). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. Σ III 7.
Přední deska plotnové vazby knihvazače Lukase Weischnera (Helmstedt ca 1575–1578). Červenohnědá teletina na prkénkových deskách 330 x 200 mm. K výzdobě usně byly užity nejprve dvě takřka čtvercové, částečně zlacené plotny (jedna s kandelábrovým a florálním ornamentem pro přední desku, druhá s širokými průpletkami a% la fanfare a čtyřmi vodními hady pro zadní desku). Každá z ploten byla otištěna nejprve v horní polovině desky a po otočení o 180 ° i v dolní polovině. Součástí plotny přední desky byl segment kosodélníku, připomínajícího vazby pro rýnského falckraběte Ottu Heinricha von Wittelsbach (1502–1559). Plotna uprostřed kosodélníku záměrně postrádala reliéf, aby prázdné místo mohlo být z jiné, tentokráte menší plotny pokryto portrétem Martina Luthera (stejně tak dvoufázově vznikl dotisk portrétu Philippa Melanchthona na zadní desce). Vystupující reliéf obou desek byl omalován až nepřirozeně působícími lakovými barvami (červená, modrá, bílá, zelená, žlutá). Dvě háčkové spony, z nichž zachována jen spodní. Na všechny tři strany zlacené a cizelované ořízky vmalován do červeno-černého ornamentu erb majitele, vévody Julia von Braunschweig-Wolffenbüttel (1568–1589). Hřbet v 18. století přetřen šedou fermežovou barvou. Luther, Martin: Der erste Teil aller Bücher und Schrifften des … Doct. Mart. Lutheri (Jena, Thomas Rebart-Erben 1575). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. Σ I 9.
Ořízka malované plotnové vazby knihvazače Lukase Weischnera (Helmstedt ca 1575–1578). Červenohnědá teletina na prkénkových deskách 330 x 200 mm. K výzdobě usně byly užity nejprve dvě takřka čtvercové, částečně zlacené plotny (jedna s kandelábrovým a florálním ornamentem pro přední desku, druhá s širokými průpletkami a% la fanfare a čtyřmi vodními hady pro zadní desku). Každá z ploten byla otištěna nejprve v horní polovině desky a po otočení o 180 ° i v dolní polovině. Součástí plotny přední desky byl segment kosodélníku, připomínajícího vazby pro rýnského falckraběte Ottu Heinricha von Wittelsbach (1502–1559). Plotna uprostřed kosodélníku záměrně postrádala reliéf, aby prázdné místo mohlo být z jiné, tentokráte menší plotny pokryto portrétem Martina Luthera (stejně tak dvoufázově vznikl dotisk portrétu Philippa Melanchthona na zadní desce). Vystupující reliéf obou desek byl omalován až nepřirozeně působícími lakovými barvami (červená, modrá, bílá, zelená, žlutá). Dvě háčkové spony, z nichž zachována jen spodní. Na všechny tři strany zlacené a cizelované ořízky vmalován do červeno-černého ornamentu erb majitele, vévody Julia von Braunschweig-Wolffenbüttel (1568–1589). Hřbet v 18. století přetřen šedou fermežovou barvou. Luther, Martin: Der erste Teil aller Bücher und Schrifften des … Doct. Mart. Lutheri (Jena, Thomas Rebart-Erben 1575). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. Σ I 9.
Přední s portréty reformátorů (Německo? 1591). Nažloutlá, mírně odřená hovězina na prkénkových deskách 333 x 203 mm, useň se slepotiskem členěným do rámové kompozice s dominantou. Vnější rám pokrývá vegetativní váleček, prostřední rám je s biblickými polopostavami (DAVID-PAVLVS-SALVATOR) a vnitřní s bystami v medailonech mezi rozvilinami. Čtyři vložená pole, z nichž horní nese černé iniciály objednatele MMBAF a spodní letopočet 1591. Zrcadlo vyplněno plotnou s portrétem Martina Luthera. Zadní deska pojednána shodně s výjimkou středové plotny představující Philippa Melanchthona. Obě desky hráněny, hřbet přetřen v 18. století šedou fermežovou barvou. Stopy po dvou sponách. Stucki, Johannes Wilhelm: Antiquitatum convivialium libri III. (Zürich, Christoph Froschauer ml. 1582). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. Σ (bez čísla).
Zadní deska s portréty reformátorů (Německo? 1591). Nažloutlá, mírně odřená hovězina na prkénkových deskách 333 x 203 mm, useň se slepotiskem členěným do rámové kompozice s dominantou. Vnější rám pokrývá vegetativní váleček, prostřední rám je s biblickými polopostavami (DAVID-PAVLVS-SALVATOR) a vnitřní s bystami v medailonech mezi rozvilinami. Čtyři vložená pole, z nichž horní nese černé iniciály objednatele MMBAF a spodní letopočet 1591. Zrcadlo vyplněno plotnou s portrétem Martina Luthera. Zadní deska pojednána shodně s výjimkou středové plotny představující Philippa Melanchthona. Obě desky hráněny, hřbet přetřen v 18. století šedou fermežovou barvou. Stopy po dvou sponách. Stucki, Johannes Wilhelm: Antiquitatum convivialium libri III. (Zürich, Christoph Froschauer ml. 1582). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. Σ (bez čísla).

Plotna s architektonickou, figurální, heraldickou nebo ornamentální výplní tvoří těžiště vazby s dominantovou kompozicí, avšak vedle toho ekonomizovala také výzdobu nárožních polí. Poněvadž rozměr nejstarších ploten příliš nepřesahoval běžnou velikost kolků, otisk se zprvu pořizoval ručně. Teprve s rostoucí plochou bylo nutno využít většího a zároveň i rovnoměrného tlaku v lisu (ražený tisk). Otiskuje-li se ucelený narativní výjev (biblická scéna, portrét, erb a znak), identifikace plotny jakožto typu nářadí je vcelku jednoduchá. V případě, že plotnu vyplňují symetricky členěné arabesky, mauresky či pletence, otisk se na rozdíl od stopy ručního válečku a linkovátka většinou prozradí ostřejšími konturami všech skladebných prvků. Menší plotny bývaly do usně vtiskovány dvakrát, a to jak na horní část zrcadla, tak dospodu, ale s otočením o 180°, takže výzdoba měla zrcadlově obrácenou kompozici (např. vazba se vzorem „cottage“). Často se setkáváme také s párováním ploten, kdy přední desku zdobí portrét objednatele a na zadní je umístěno jeho supralibros (např. u vazeb pro sběratele Ottheinricha). Otisky tematicky příbuzných ploten stávaly též na jedné desce nad sebou.

2. Tisková forma pro nototisk prováděný od 80. let 16. století mědirytem a později ocelorytem. Hlubotiskové plotny tvořící vydavatelskou jednotku se pod spodní notovou osnovou zpravidla opatřovaly pořadovým číslem hudebního opusu (juvenilní bibliografická položka má číslo 1, poslední edice např. 550). Dle tohoto údaje lze alespoň přibližně rekonstruovat dobu vydání nedatovaných hudebnin.

Lit.: BERGMANN, Fr.: O Husově podobě na vazbě z druhé poloviny 16. století. Bibliofil 4, 1926, s. 193-196; FOGELMARK, St.: Flemish and related panel-stamped binding. Evidence and principles. New York 1990; HAEBLER, K.: Rollen- und Plattenstempel des XVI. Jahrhunderts. Bd. 1-2. Leipzig 1928-1929 (repr. 1968); HELWIG, H.: Einführung in die Einbandkunde. Stuttgart 1970; HELWIG, H.: Handbuch der Einbandkunde. Bd. 1-3. Hamburg 1953-1955; HOHL, W.: Ornamentplatten. Gutenberg-Jahrbuch 1989, s. 324-329; JAROSŁAWIECKA-GĄSIOROWSKA, M.: Ikonografia świecka na oprawach XVI i XVII wieku. Rocznik Biblioteki narodowej 6, 1970, s. 315-337; NUSKA, B.: Husova ikonografie ve výzdobě českých knižních vazeb 15. a 16. století. Sborník Národního muzea v Praze C 37/3-4. Praha 1992; NUSKA, B.: Typologie českých renesančních vazeb. Terminologie, slohové určování a datování materiálu. Historická knižní vazba 1964-1965. Liberec 1965, s. 19-145; SCHMIDT, A.: Bildnisse auf deutschen Bucheinbänden des 16. Jahrhunderts. Jahrbuch der Einbandkunst 4, 1937, s. 16-36; SCHUNKE, I.: Beiträge zum Rollen- und Platteneinband im 16. Jahrhundert. Leipzig 1937; ZIMMERMANN, H.: Forschungsbeiträge zu Plattenstempeln des 16. Jahrhunderts. Zeitschrift für Bücherfreunde 21, 1929, s. 66-72; ZIMMERMANN, H.: Holzschnitte und Plattenstempel mit dem Bilde Luthers und ihre Beziehung zur Werkstatt Cranachs. Jahrbuch der Einbandkunst 1, 1927, s. 112-121.