Plzeň

Z Encyklopedie knihy

Verze z 10. 12. 2018, 23:46, kterou vytvořil Jan Rozehnal (diskuse | příspěvky) (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Plzeň město s nejstarší knihtiskařskou minulostí v Čechách. Zavedení řemesla během poslední třetiny 15. století bylo zřejmě podpořeno dobrým spojením s Německem a výhodnějšími podmínkami, nežli poskytovala Praha. Během sedisvakance pražského arcibiskupství sídlila v katolické Plzni do roku 1478 svatovítská kapitula, která zde zastávala povinnosti biskupského úřadu, a rozmnožování liturgické literatury knihtiskem tak mohla podporovat přinejmenším finančně.

Majitele první české tiskárny, jejíž činnost je doložena od roku 1476, neznáme. Byl-li zároveň výkonným sazečem i tiskařem, rovněž nevíme. Eventualita, že šlo o plzeňského Němce, který k sobě angažoval v Německu vyučeného sazeče českého původu, je s ohledem na ediční program málo pravděpodobná. Dle novodobých zvyklostí Emma Urbánková proto řemeslníka označila pomocným jménem převzatým z názvu nejstaršího doloženého tisku. Dílnu tohoto Tiskaře Arnoštových Statut, který se dle Pravoslava Kneidla vyučil pravděpodobně v Bamberku, opustilo nejméně sedm prvotisků: počáteční tři liturgické knihy byly v letech 1476-1479 tištěny latinsky, čtvrtou dnes známou publikací vzniklou po roce 1476 je nejstarší jazykově český tisk Kroniky trojánské. Někteří badatelé ve sporech o dataci Kroniky hájí časnější letopočet 1468 a dovozují, že Kronika je vůbec nejstarší knihou tištěnou v Čechách. Pravoslav Kneidl za plzeňským Tiskařem spatřuje dokonce osoby dvě. Staršího protagonistu, jímž by mohl být prozatím bezejmenný vyučenec bamberského typografa Albrechta Pfistera, považuje za výrobce Kroniky trojánské z roku 1468. V druhé osobě vidí Kneidl jeho schopnějšího žáka, který se těsně před 1476 osamostatnil a tuto skutečnost zdůraznil v explicitu Statut údajem „de impressione nova“. Bez ohledu na hypotézy je patrné, že první plzeňská knihtiskařská dílna zanikla pravděpodobně na počátku druhé poloviny 80. let 15. století.

Po více než jednom desetiletí se v Plzni usadil uherský rodák Mikuláš Bakalář. Tato nejstarší osobnost českého knihtisku, o níž existují alespoň kusé biografické informace, je doložena 1498-1513. Do roku 1500 vytiskl dle dnešních vědomostí osm publikací (celkový počet plzeňských prvotisků tím vzrostl na patnáct), přičemž pestrou ediční činností výrazně postoupil nad vydavatelský profil svého předchůdce. Bakalářův model vůbec poprvé v dějinách českého knihtisku akceptoval takřka celý žánrový terén soudobé rukopisně šířené četby. Teprve Bakaláře můžeme označit za prvního typografa, který doložitelně pěstoval pracovní kontakty na druhé straně hranice. Jeho nakladatelsko-výrobním partnerem byl Hieronymus Höltzel v Norimberku. Po Bakalářově smrti se v Plzni usadil 1521 Norimberčan Hans Pekk. Ten při vydávání měšťanské literatury spolupracoval s humanistou Janem Mantuánem Fenclem. Když Pekk zemřel, tiskárnu provozoval 1532?-1533 málo známý Tomáš Bakalář, jímž slibný nástup plzeňského knihtisku skončil.

Pokus vzkřísit přerušenou tradici podnikl roku 1712 s marginálním výsledkem Josef Šňupec. Větší štěstí měl teprve Josef Jan Morgensäuler. Jeho tiskárna v Plzni působila od roku 1787 a majetkem rodiny, kdysi rakouské, zůstala díky obratné sňatkové politice až do druhé poloviny 19. století. Morgensäulerův nástupce Leopold Reiner založil 1831 litografickou dílnu, takže Plzeň se po Praze a Brně stala spolu s Litoměřicemi dalším městem s funkční kamenotiskárnou u nás.

Díky Ladislavu Lábkovi máme alespoň základní přehled o hustě zastoupené profesi knihvazačů. Ti jsou překvapivě doloženi již v době, kdy městský knihtisk ještě stagnoval. Až na Jana Šumara st. z první poloviny 16. století, o jehož původu nic nevíme, všichni pocházeli z Bavorska, Saska nebo ze Štýrska: Ulrich, Hans Jakub Stein (Štajn, Štejn, měšťanství získal 1640, v archivních materiálech veden do 1678), Adam Wurzer (Wurcel, Wurtzl, Wurzel, ve městě od 1648) a syn Václav Arnošt Wurzer (živnost převzal 1680), Johann Jakub Träger (měšťanství 1687), Melchior Beerhaldter (Percholter, ve městě od 1694), František Vrbanský z Prahy (ve městě pouze 1713), Franz Barzer (Barcer, zemř. 1721), Johann Haubt (doložen 1728-1731), Johann Benjamin Khün (Kühn, ve městě od 1737), Johann Jakub Lehnert (ve městě od 1737), Johann Lamser (ve městě od 1743) a Christian Gottlieb Köhler (ve městě od 1770). Prvním knihvazačem prokazatelně českého původu byl Jan Oliva, který se 1765 přistěhoval do Plzně z Nového Města pražského.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Unbekannte, in Regensburg entdeckte Pilsner Drucke aus dem 16. Jahrhundert. Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slavische Studien 1 (6), 1994, s. 11-22; HANZLÍČKOVÁ, J.: Plzeňský knihtisk v 19. a 20. století. Praha 1971 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); HEJNIC, J.: K počátkům českého knihtisku. Listy filologické 104, 1981, s. 102-116; HEJNIC, J.: Renesanční Plzeň a kniha. Plzeň 1982; KNEIDL, P.: Kronika trojánská a nejstarší prvotisky vytištěné v Čechách. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 11. Praha 1976, s. 160-188; LÁBEK, L.: Plzeňské knihařství. Plzeň 1933; MAUR, J.: Dějiny československého knihtisku (se zřetelem k Plzni-kolébce českého knihtisku). Plzeň 1968; STRNAD, J.: Knihtiskaři plzeňští v XV. a XVI. století. Památky archeologické a místopisné 14, 1889, sl. 289-294; SUCHÁ, M.: Pět století knižní kultury v Plzni. Několik pohledů do historie knihy a tisku. Plzeň 1968; ŠEDO, I. P.: Tiskárna Josefa Jana Morgensäulera v Plzni. Knihy a dějiny 7/8, 2000-2001, s. 5-27; URBÁNKOVÁ, E.: Nejstarší prvotisky českého původu. In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory. Sborník prací věnovaných k 500. výročí knihtisku (věd. red. J. Polišenský). Praha 1970, s. 17-59.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 204; CHYBA 328 a 370-371. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.