Průvodce

Z Encyklopedie knihy

Průvodce (angl. a fr. guide, něm. Führer nebo Leitfaden) turistická příručka existující již ve starověku a stýkající se úzce s žánrem cestopisu a s barokními prakticistně zaměřenými topografiemi. V tištěné podobě byla rozšiřována obvykle pod označením itinerarium či Reiseführer. Nejstarší průvodce Mirabilia urbis Romae vznikl už ve středověku a od 70. let 15. století (patrně u příležitosti svatého roku 1475) byl pro poutníky do Říma tištěn jak v podobě blokové knihy, tak knihtiskem. Tištěné verze této příručky, obsahující několik málo ilustrací, byly obnovovány ještě na počátku 16. století a dodnes se zachovaly asi v 90 různých středoevropských vydáních.

Reprezentantem tohoto žánru je také nejstarší dílo zdobené podlouhlými vedutami, totiž hojně vydávaný Breydenbachův popis cesty do Svaté země Peregrinatio in Terram sanctam (Mainz 1486). Český překlad Traktát o Zemi svaté (Plzeň 1498) s jedním nepůvodním titulním dřevořezem vytiskl Mikuláš Bakalář. Mnohem menší čtenářský ohlas nežli obě uvedená díla měl popis cesty do Santiaga di Compostela. Sestavil ho Hermann Künig pod názvem Wallfahrt und Strass nach St. Jakob (Strasbourg? 1495). Humanistické básnictví se žánru přiblížilo oblíbeným propemptikem. Slavnou etapu několikajazyčných novodobých evropských průvodců založilo lipské nakladatelství Karla Baedekera (1801-1859). První „bedekr“ zde vyšel roku 1832.

Nejstarší literární průvodce Prahou se nazývá Descriptio amplissimae atque ornatissimae regiae urbis Pragensis, metropolis totis Boemiae (Praha 1615). Sestavil ho utrakvista a pozdější exulant Bartoloměj Martinovský a vytiskl Daniel Sedlčanský st. První domácí turistické příručky pro cizince byly německé, např. Johann Ferdinand Opitz Beschreibung der königlichen Hauptstadt Prag (Praha? 1774) a Vollständige Beschreibung der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag (Praha-Wien 1787). V téže době vyšlo také Schallerovo čtyřdílné Beschreibung der königlichen Haupt- und Residenzstadt Prag (Praha 1794-1797), jehož kratší verze nesla název Kurzgefaßte Beschreibung der königl. Haupt- und Residenzstadt Prag für die Ausländer (Praha 1798). O spojení obrazu a textu se snažil Karl Lebrecht Bille v albu Zwölf Ansichten von Carlsbad nebst einer Beschreibung dieser Stadt (Praha-Karlovy Vary 1803).

Český jazyk se počal prosazovat až od 20. let 19. století, např. Josef Alexandr Dundr Průvodce po Čechách (Praha 1823), Josef Mirovít Král Průvodce po biskupství Králohradeckém (Hradec Králové 1825), Karel Vladislav Zap Popsání královského hlavního města Prahy pro cizince a domácí (Praha 1835), Zapův Průvodce po Praze (Praha 1848) aj. Těsně před polovinou 19. století vznikl nový typ průvodce soustřeďující se na evidenci dopravních spojů a poštovních spojení. Pod názvem Post- und Eisenbahnhandbuch vycházel buď samostatně, anebo jako součást kalendářů. První česká verze vyšla, pokud víme, v Praze roku 1863.


Bibl.: HINRICHSEN, Al.: Baedeker-Katalog. Verzeichnis aller Baedeker-Reiseführer von 1832-1987. Holzminden 1988.

Lit.: STRAKA, C.: Popis Prahy od Bartoloměje Martinida z r. 1615. Časopis Společnosti přátel starožitností 24, 1916, s. 123-132.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.