Premonstrátská tiskárna – Louka u Znojma

Z Encyklopedie knihy

Premonstrátská tiskárna – Louka u Znojma institucionální tiskárna doložená od roku 1595 přinejmenším do 1612. Opat premonstrátského konventu Sebastian Fuchs von Baden (1553-1608) jednal o jejím vzniku již roku 1589 s Johannem Mayerem, nájemcem Tiskárny jezuitské v Dillingen (činný 1576-1615). I když z opatovy korespondence 29. října 1594 vyplývá, že v klášteře byl umístěn tiskařský lis již před tímto datem, záměr se podařilo plně realizovat teprve 1594/95, kdy se v Louce ve funkci výkonného tiskaře usadil Mayerův švagr Ulrich Sultzer (byl-li příbuzný s Němcem Salomonem Sultzerem, písmolijcem Gutgeselovy dílny, nevíme). Premonstráti v impresech neuváděli jméno tiskaře, nýbrž jen latinská, nebo německá označení sídla kláštera („typis Lucensibus ad fluvium Dia“, „gedruckt zu Bruck an der Teya“ či „gedruckt im Closter Bruck Praemonstratenser Ordens in Mähren“). Mezi léty 1595-1600 spolupracovali s Janem Willenbergem. Paralelně zde jako faktor 1598-1600 pracoval rovněž nadaný Bartoloměj Albrecht Forman. Tiskárna v obou zaměstnancích získala velkou posilu. S využitím německých matric produkovala tak nejen sazečsky, ale i výtvarně neobyčejně kvalitní tituly, na jejichž typografickou úroveň se kupříkladu pražská Tiskárna jezuitská dostala až po polovině 17. století. Willenbergerovy iniciály, viněty, veduty, portrétní a novozákonní cykly ilustrovaly nejméně pět louckých publikací. Roku 1599 Willenberg vytvořil rozměrnou signovanou vinětu, která mimo jiné posloužila v Schererově Postill … uber die sontäglichen Euangelia durch das gantze Jahr (Louka/Z. 1603). Okolo stojícího sv. Václava a jeho heraldické iniciály jsou vypodobeny všechny důležité typografické profese: zleva doprava sazeč s písmeny BF (Bartoloměj Albrecht Forman?), ballenmeister a tiskař u lisu (PG), písmolijec (GK) a dřevořezáč (zřejmě Willenbergův autoportrét). Z připojených iniciál řemeslníků je více než pravděpodobné, že výjevy, kompozičně těžící z Ammanova Beschreibung aller Stände (1568), mají dokumentární ráz a že se pojí přímo k loucké Tiskárně. Bezesporu jde o nejstarší a dosud neznámé původní obrazové svědectví z dějin domácího knihtisku.

Louckou dílnu opustily více než dvě desítky cizojazyčných náboženských knih katolického zaměření. Jednou z prvních bylo Fuchsovo Geistliche Kriegsrüstung wider den … Türcken (Louka/Z. 1595). Vyšly zde sebrané spisy německého jezuity Georga Scherera Erster (Ander) Theil aller Schrifften, Bücher unnd Tractätlein (Louka/Z. 1599-1600) či protinovokřtěnské polemiky Christopha Andrease Fischera. Patiskům loucké produkce mělo zamezit privilegium Rudolfa II. z roku 1599. Knihy však nešly dobře na odbyt a tiskařská dílna klášter silně zadlužila.

Ačkoli Chybův Slovník ohraničuje činnost Tiskárny léty 1595-1608, o fungování v pozdější době svědčí alespoň jeden doklad, totiž Lambert de Sayve Sacrae symphoniae, quas vulgo Motetas apellant (Louka/Z. 1612). V impresu tohoto nototisku vokální polyfonie čteme „In monasterio Lucensi per Jo. Fidler 1612.“. Johann Fidler je jako tiskař zaznamenán ve vídeňské matrice už k roku 1606. Někdy po tomto datu ho na faktorské práce angažovali loučtí premonstráti, od nichž koncem 1612 odešel samostatně působit do Vídně (1613-1615, kdy zřejmě zemřel). Jeho odchodem se dílna v Louce odmlčela a po několikaleté nečinnosti byla kardinálem Ditrichštejnem přenesena do Mikulova, kde v letech 1630-1639 fungovala jako Tiskárna piaristická.


Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; BORNEMANN, H.: 800 Jahre Stift Klosterbruck 1190-1990. Geislingen/St. 1990; GROLIG, M.: Die Klosterdruckerei im Prämonstratenserstifte Bruck a. d. Thaya (Mähren) 1595-1608. Wien 1908; HRUBÝ, Fr.: Konec knihtiskárny v Louce. Časopis Matice moravské 53, 1929, s. 508-511; JANÍČEK, Fr.: K dějinám knihtiskárenství ve Znojmě. In: Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1991. Znojmo 1992, s. 82-89; PUMPRLA, V.: Moravský a prostějovský knihtisk v 16. století. In: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Výbor příspěvků z vědecké konference uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu … ve dnech 24. a 25. dubna 1990 (red. M. Kokojanová). Prostějov 1994, s. 158-164; ROTHKEGEL, M.: The Hutterian brethren and the printed book. A contribution to anabaptist bibliography. In: The mennonite quarterly review 74, 2000, s. 51-85; ŠTĚPNIČKOVÁ, J.: Doplněk k dějinám knihtisku v Louce a ve Znojmě. In: Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1993. Znojmo 1994, s. 112-114; ŠTĚPNIČKOVÁ, J.: Loucké tisky ve fondu knihovny JMM (Jihomoravského muzea). 1595-1608. Katalog výstavy JMM ve Znojmě. (Znojmo) 1995; VOLF, J.: K dějinám knihtisku v Louce a ve Znojmě. Od Horácka k Podyjí 2, 1924-1925, s. 49-52, 65-67, 100-103, 106-108, 113-119, 145-149; ZAPLETAL, Fl.: Loucké tisky. Časopis Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci 40, 1928, s. 116-118; ZÍBRT, Č.: M. Grolig, Die Klosterdruckerei im Prämonstratenserstifte Bruck a. d. Thaya 1595-1608. Časopis Českého muzea 82, 1908, s. 476-478 (referát).

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 69; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 131; CHYBA 287 (Tiskárna klášterní); LANG, H. W.: Die Buchdrucker des 15. bis 17. Jahrhunderts in Österreich. Baden-Baden 1972 (Bibliotheca bibliographica Aureliana 42), s. 58 (Fidler).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.