Preventivní ochrana

Z Encyklopedie knihy

Verze z 24. 7. 2020, 09:58, kterou vytvořil Jan.novotny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Základem preventivní ochrany (angl. preventive preservation, fr. conservation préventive, něm. präventive Bestandserhaltung) knihovních fondů je komplex opatření, jejichž cílem je výrazně zpomalit nežádoucí degradační procesy a eliminovat řadu faktorů, které ohrožující fyzický stav exemplářů. Historické fondy jsou tvořeny především organickými materiály, které podléhají přirozenému stárnutí, jenž má za následek jejich postupný rozpad. Nevhodné skladovací podmínky mohou rozpad knihovních materiálů urychlit, vhodné podmínky pak snížit rychlost rozpadu až na minimum. Ochrana knihovních fondů při jejich dlouhodobém uložení spočívá především v dodržování standardních klimatických podmínek, které zahrnují teplotu a vlhkost prostředí, čistotu vzduchu z hlediska výskytu prachových částic, plynných polutantů a mikrobiální kontaminace.

Krabice typu "phase box" umožňuje pevné sevření svazku a tím zabraňuje při prudkých klimatických změnách nežádoucímu kroucení a rozevírání desek. Národní knihovna ČR, sign. 15 K 81.

Úkolem preventivní péče (angl. preventive care nebo preventive conservation) je zajistit stabilní klimatické podmínky a monitorovat jejich dodržování. V praxi se prochází knihovní fondy pravidelnou mechanickou očistou, při podezření na výskyt plísní se u kontaminovaných svazků provedou testy na mikrobiologickou aktivitu, v případě pozitivního vyhodnocení se biologicky napadené exempláře dezinfikují. Při manipulaci exemplářů mimo úložné prostory je nutné zabránit prudkým cyklickým výkyvům teploty a relativní vlhkosti a zamezit působení negativních účinků světelné energie, a to zejména při vystavování knihovních exemplářů. Tyto ohrožující faktory lze eliminovat např. používáním ochranných krabic, které zmírňují klimatické výkyvy okolního prostředí, chrání knihu před světlem, prachem a proti mechanickému poškozování při manipulaci a transportu. Při živelních pohromách a haváriích (např. povodních a požárech) krabice oddalují dopady přímého poškození. Skládané krabice z lepenky archivní kvality a kartonové obálky se vyrábí přímo pro daný exemplář. Na krabici by měl být vhodně umístěný a navržený štítek, označující, v jaké poloze má být kniha s pouzdrem skladována, a také jak má být krabice otevírána. Krabice typu "phase box" tím, že umožňují pevné sevření svazku, zabraňují při prudkých klimatických změnách nežádoucímu kroucení a rozevírání desek, podobný efekt vytváří desky s tkanicí. Speciální sestavované krabice se sklápěcím hřbetem se využívají pro uložení fragmentů vyjmutých z knih, fragmenty bývají obvykle vloženy do obálek z polyesterové fólie. Při čtení se uplatňují podpůrné molitanové klíny, které zabraňují nadměrnému namáhání knižní vazby, podobně jako výstavních stojánky.

Zkoumání přímých závislostí mezi poškozením knihovních fondů a negativními vlivy prostředí přispívá k vytváření ochranných opatření, které vedou ke zlepšení prostředí depozitářů. Prachové částice se vyznačují velkou diverzitou velikosti a složení, tato vlastnost determinuje způsob jejich transportu k povrchu materiálů a případné škodlivé účinky. Velké minerální částice působí abrazivně, atmosférické submikronové částice jsou kyselé povahy, a navíc vysoce hygroskopické. Zvýšená vlhkost uvnitř bloku je příčinou aktivace mikrobiologického napadení a působí katalyticky při hydrolýze celulózy. Saze znečišťují povrchy a adsorbují na svém povrchu organické plynné kyseliny a těkavé látky. Výsledky nedestruktivních měření identických starých tisků dokladují, že čistota okolního prostředí významně ovlivňuje chemické i mechanické vlastnosti papíru.

Při dlouhodobém uložení exemplářů se proto obvykle uplatňuje vícestupňový bariérový princip ochrany, který má minimalizovat dopad ohrožujících faktorů, včetně extrémních změn okolního prostředí. Vnější bariéru představuje stabilní a monitorované prostředí uvnitř depozitáře s patřičným rozmístěním skříní, regálů a polic. Knihovní exempláře se podle ČSN ISO 11799:2006 doporučuje skladovat v kontrolovaném prostředí s relativní vlhkostí 40-50 % RV (± 5 % RV) při teplotě 16-18 °C (± 2 ˚C), chráněné před světlem, prachem a znečišťujícími látkami ve vzduchu. Pro ochranu exemplářů před negativními účinky prachových částic a plynných polutantů je vhodné upravit vnitřní prostředí depozitářů tak, aby bylo zajištěno stabilní a pravidelně monitorované klima s jasně definovanou čistotou vzduchu. Částečnou ochranu originálů před prašným znečištěním a průnikem oxidů síry a dusíku zabezpečuje i úložný systém ochranných krabic, do kterých jsou knihovní exempláře vloženy v ochranných obalech nebo obálkách. Ty jsou poslední „nárazníkovou“ zónou proti prachu, nečistotám, škodlivých vlivům plynných polutantů a těkavých organických VOC látek, na jejich kvalitu se kladou nejvyšší nároky, neboť přicházejí do přímého kontaktu s knihovním materiálem. Pro zpomalení hydrolytických procesů uvnitř krabic je důležité používat lepenku archivní kvality s dostatečnou alkalickou rezervou, pro odstranění nežádoucích reaktivních látek z plynů bývá lepenka opatřena adsorbční vrstvou. Nutno však vzít v úvahu, že v ochranném obalu zcela uzavřeném pro průnik plynných látek se vytváří mikroklima. Jak dokládají výsledky experimentů s vakuově zabalenými knihami a novinami s vysokým obsahem dřevoviny, těkavé organické látky uvolňující se z materiálů způsobují autokatalytické urychlení degradačních reakcí.

Lit.: BROKERHOF, A. W. (at al.): Buggy biz: integrated pest management in collections; Fluffy stuff: integrated control of mould in archives. Amsterdam 2007; ĎUROVIČ, M. (a kol.): Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; GRZYVACZ, C. M.: Monitoring for gaseous pollutants in museum environments. Los Angeles (CA) 2006; KOPECKÁ, I. (a kol.): Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. Praha 2002; MAEKAWA, S.: Oxygen-free museum cases. Los Angeles (CA) 1998; MAŠKOVÁ, L. – SMOLÍK, J.: Prach v knihovně. In: Fórum pro konzervátory-restaurátory 2013. Brno 2013, s. 77-79; POLIŠENSKÝ, J.: Ochrana knihovních fondů z hlediska strategických přístupů. In: Knihovny současnosti 2002. Brno 2002, s. 315-328; PORCK, H. J. – TEYGELER, R.: Preservation science survey: an overview of recent developments in research on the conservation of selected analog library and archival materials. Washington (DC) 2000; SCHAEFFER, T. T.: Effects of light on materials in collections: data on photoflash and related sources. Los Angeles (CA) 2001; SKORKOVSKÝ, B. (a kol.): Mikroorganismy jako původci degradace archiválií. Praha 1981; THOMSON, G.: The museum environment. Oxford 2011; VÝZKUM a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci písemných památek (2005-2011). Praha 2011; ZELINGER, J.: Poškození kulturních památek vlivem světla a ochrana proti němu. Zprávy památkové péče 60/7, 2000, s. 61-84; ZPRAVODAJ STOP: časopis společnosti pro technologie ochrany památek. 1998-.

Autor hesla: Jan.novotny