Prostějov

Z Encyklopedie knihy

Prostějov během 16. století největší město na Moravě s jazykově českým obyvatelstvem a centrum jednoty bratrské, luteránů, novokřtěnců i sídlo početné židovské komunity. Jako poměrně krátkodobé středisko nekatolického knihtisku byl Prostějov několik předbělohorských desetiletí středem pozornosti pražských i moravských cenzurních úřadů.

Starší literatura uvádí nepodloženou zprávu, že první tiskárnu zde založil moravský vladyka Jan Dubčanský ze Zdenína a na Habrovanech (zemř. 1543). Měl přitom použít vybavení Hubmaierovy soukromé tiskárny (Privatdruckerei) z Mikulova, v níž po rok 1527 našel uplatnění Simprecht Froschauer. Právě toho roku měl totiž v Prostějově do té doby neznámý Kašpar Aorg, jehož činnost je fakticky doložena až 1533 v Náměšti/O., vytisknout Dubčanského Listové … bratřím boleslavským poslaní i také jich odpovědi zase psané (Prostějov? 1527). Šlo o sbírku polemických dopisů, které si vyměnila sekta habrovanských s čelným představitelem jednoty bratrské Lukášem Pražským. Sbírka se nedochovala. Povědomí čerpáme ze Šturmovy bibliografie připojené k jeho Krátkému ozvání … proti kratičkému ohlášení jednoty valdenské neb boleslavské (Praha 1584). I bez dalších důkazů je však zřejmé, že Listové reprezentují zhruba s půlstoletým opožděním proti Čechám první jazykově český tisk na Moravě.

Dřívější badatelé se rádi obírali myšlenkou, že během 1543-1544 působil v Prostějově Jan st. Olivetský z Olivetu. Název města je však uveden pouze v explicitu polemického spisu bratrského exponenta Benedikta Bavorynského z Bavoryně a Vlčího Pole Kníha tato jest o pravém náboženství křesťanském (Prostějov 1543). Starší literaturou též několikrát prošel údaj o tajné tiskárně pracující roku 1551 a 1558 v blíže neurčeném mlýně u Prostějova. Její existence je dle archivních pramenů nepochybná (tzv. Plumlovský kopiář Albrechta z Konice), ovšem dohady badatelů o tom, kdo byl majitelem, reálné jádro postrádají: Jan Olivetský st. skončil popravou už 1547, Kašpara Aorga vylučuje přímo kopiář a poslední z adeptů Alexandr Oujezdecký tou dobou dlel v polském Královci a v Šamotulech.

Věrohodný počátek knihtisku je proto spjat až se jménem Jana Günthera, který přišel na konfesijně svobodnější Moravu z Norimberku a v Prostějově tiskl neklamně během 1544-1553. Pak se odstěhoval do Olomouce a v prostějovské dílně pokračoval 1554-1561 jako samostatný tiskař jeho bývalý korektor Aorg. Krátkodobá činnost Alexandra Oujezdeckého, který měl mezi 1557 a 1558 před svým šamotulským pobytem v Prostějově dle starší odborné literatury vytisknout spis Matěje Červenky Osvědčení a očištění se jednoty bratrské (Szamotuły 1558), je dnes již nade vší pochybnost vyvrácena. Obdobného kritického posouzení si vyžádá osoba Václava Kompozitora (zemř. 1567/68), o jehož produkci nemáme prakticky žádných zpráv. Dosud panoval názor, že Kompozitorova krátkodobě aktivní tiskárna byla buď v souvislosti s jeho úmrtím, anebo s cenzurními zákroky císaře Maxmiliána II. roku 1567 násilně uzavřena. Jeho společník Pavel Hájek se měl poté na čas stáhnout do ústranní. Miroslava Hejnová však ve Vilniusu objevila unikátně zachovaný Canisiův Malej catechismus, navedení nebo krátká summa pravé křesťanské všeobecné katolické víry (Prostějov 1568), v jehož impresu čteme „vytištěno v Prostějově ode mne Pavla Hájka, léta Páně 1568“. Roku 1602 přišel z Krakova do Prostějova tisknout hebrejské knihy Jicchak ben Aharon Prostitz. O tři, či nanejvýše čtyři léta později však tiskárna zanikla. Po následující staletí až do roku 1862 město žádnou další dílnu nemělo.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Tři poznámky k dějinám českého knihtisku. Sborník Národního muzea v Praze C 16/2. Praha 1971, s. 89-96; BRAUNOVÁ, A.: Počátky hebrejského knihtisku na Moravě. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 57-61; HANÁK, J.: Bratří a starší Hory lilecké. Časopis Matice moravské 52, 1928, s. 39-124 a 277-348; HEJNOVÁ, M.: Sbírky starých tisků ve Vilniusu. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 16. Praha 1999-2000, s. 275-281; CHALOUPKA, J.: Knihtisk na Moravě v 16. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 29-34; KOKOJANOVÁ, M.: Prostějovský knihtisk 16. století. Z knihovnické praxe 113, 1991, s. 8-15; KOŽELUHA, Fr.: Knihtiskařství v Prostějově v době XVI. a XVII. století. Prostějov 1900; KÜHNDEL, J.: Prostějovský knihtisk za doby předbělohorské. Grafický obzor 4, 1924, s. 97-101; KÜHNDEL, J.: První česká kniha na Moravě. Bibliofil 17, 1940, s. 60-63; ODLOŽILÍK, O.: Jednota bratří Habrovanských. Český časopis historický 29, 1923, s. 1-70 a 301-357; PETRŮ, E.: Tematika olomouckých a prostějovských tisků první poloviny 16. století. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. Sv. 3 Olomoucko (ed. I. Hlobil-M. Perůtka). Olomouc 1999, s. 502-512; PUMPRLA, V.: Moravský a prostějovský knihtisk v 16. století. In: Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy. Výbor příspěvků z vědecké konference uspořádané u příležitosti šestistého výročí udělení městských práv Prostějovu … ve dnech 24. a 25. dubna 1990 (red. M. Kokojanová). Prostějov 1994, s. 158-164; VOIT, P.: Moravské prameny z let 1567-1568 k dějinám bibliografie, cenzury, knihtisku a literární historie. Příspěvky ke Knihopisu 5. Praha 1986; VOIT, P.: Moravský knihtisk první poloviny 16. století a jeho vztahy k českým tiskárnám. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 103-115; VOLF, J.: Tiskaři Václav Kompozitor a Pavel Hájek v Prostějově v letech 1567-68. Bibliofil 8, 1931, s. 127-129; ŽUPKA, F. C.: Prostějovské tisky od roku 1527 do roku 1611. Grafický obzor 4, 1924, s. 105-108.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 208; CHYBA 108 (Hájek evidován jako nesamostatný tiskař), 153 (Kompositor) a 399 (Prostějov).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.