Provenienční znaky

Z Encyklopedie knihy

Přehledně malované červené signatury na uniformním podkladu a nově vázané povinné výtisky z klementinské knihovny s červeným a černým štítkem na hřbetě, s vyzlaceným titulem, číslem svazku, rokem a místem vydání. Národní knihovna ČR (foto autor).
Sešití proříznutého pergamenu zelenou nití vzniklé při výrobě. Národní knihovna ČR, sign. III B 8.

Při knihovědných a restaurátorských průzkumech historických exemplářů se zaznamenávají důležité provenienční znaky (angl. provenance, fr. provenance, něm. Herkunft) a zvláštnosti, které přímo souvisí s dějinami knižní kultury, se čtenářským zájmem o knihu, se způsobem užívání knižního artefaktu a jeho uložením po řadu staletí. Při určování provenienčních znaků je exemplář chápán jako fyzická knihovní jednotka, která je označena signaturou a tvoří kompaktní celek. Obvykle se jedná o knižní svazek, zlomek, grafický list, listinu, dopis apod. Exemplář může zahrnovat více katalogizačních jednotek v případě konvolutu, kdy je více výtisků svázáno dohromady do jednoho svazku. Identická vydání z jednoho nákladu tak mohou být přívazky různých rukopisů nebo tisků, přičemž umístění výtisků v knižním bloku nemusí být u těchto svazků vždy shodné. Knihvazačem ručně zpracované knižní vazby mají autentickou umělecko-řemeslnou a historickou hodnotu, z hlediska vlastnictví výtisků i účelu jejich užití je samotné uspořádání konvolutu považováno za provenienční znak.

Důležitým zdrojem poznání života knihy a jejích vlastníků jsou různá supralibros, exlibris, razítka, majetnické vpisky, dedikace, podškrty a marginálie, ale i nahodilé kresbičky (tzv. lusus calami) – umístěné jak uvnitř knih, tak na vazbách i na samostatných lístcích. Některé exempláře během staletí mnohokráte změnily majitele. Za povšimnutí stojí rovněž úpravy a převazby knih, přetřené hřbety, nápisy a datace na vazbách nebo na ořízkách. Pro knihovědná bádání bývají důležitá i různá poškození, která vypovídají o frekvenci a způsobu používání knih v minulosti – prasklé desky, odstraněné kování a nefunkční spony, otlučené hrany, přehyby, vyřezané listy nebo naopak nerozřezané listy, otisky po převázání několika svazků motouzem apod. Do života knihy zasahuje také řada vnějších vlivů, mezi které patří cenzura, stěhování, požáry, povodně nebo krádeže. V knižním svazku se již během výroby, listování a čtení ukládá značné množství informací. Pro orientaci v knize se využívala různá čtenářská znaménka (tzv. hledáčky), záložky, stuhy nebo záměrně ohnuté rohy. V bloku knihy lze mezi listy nalézt také zbytky potravy, rostliny, vlasy, chlupy, pylové částice a útržky ošacení. Podrobná analýza těchto nálezů může napomoci při studiu života našich předků. Z knih jsou často snímány fragmenty rukopisných a tištěných zlomků, na nichž jsou často zachovány starší signatury a vlastnické poznámky. Z hlediska zachování historické integrity knihovních exemplářů je důležité zaznamenat nejen údaje o místě nálezu zlomků, ale i ponechat zprávu o jejich sejmutí na původním místě.

Lit.: KAŠPAROVÁ, J. – ŠÍPEK, R.: Projekt PROVENIO, databáze PROVENIO a zpracování proveniencí v Knihovně Národního muzea. Sborník Národního muzea v Praze C 58/3-4, 2013, s. 3-14. MAŠEK, P. – Šípek R.: Vzorová metodika pro využití provenienční databáze k identifikaci odcizených knih pro policii a vyšetřovací orgány. Praha 2015; VNOUČEK, J.: Knihy v ohrožení: lze restaurovat středověké knihy, aniž by došlo ke ztrátám informací? In: VIII. seminář restaurátorů a historiků Železná Ruda-Špičák 1991, referáty. Praha 1992, s. 127-152.

Autor hesla: Jan.novotny