Psací materiál (restaurování)

Z Encyklopedie knihy

Poškození papíru (psacího materiálu) korozí měďnatého pigmentu (psací látky). Národní knihovna ČR, sign. 19 Z 18.
Zviditelnění vybledlého železoduběnkového inkoustu (psací látky) na pergamenu (psacím materiálu) účinkem Giobertiho tinktury. Národní knihovna ČR, sign. XIII F 17.

Termínem psací látka se často označuje v pomocných vědách historických, jak látka, na kterou se psalo, tak i látka kterou se psalo. V knihovědných oborech je nutné při fyzickém popisu exempláře, ať už se jedná o historickou knihu, jednolist či zlomek, tyto dvě instance rozlišit, proto se uplatňuje podrobnější rozdělení na psací materiál a psací látku. V oblasti restaurování se pro psací materiál hojně používá také termínu psací podložka (angl. text support), jenž lépe vystihuje hmotnou podstatu nosiče informace (např. ruční papír, strojní papír, pergamen, papyrus, hedvábí). Psací látka reprezentuje záznamový prostředek, kterým se na psací materiál psalo, kreslilo, malovalo, případně zlatilo (např. inkoust, barvivo, pigment, mušlové zlato), nebo tisklo (např. tiskařská čerň). Psací podložkou však byla dříve označována kancelářská podložka pro psaní, která byla vyhotovena z papírové lepenky a uzpůsobena pro upevnění povrchového sacího papíru.

Lit.: ĎUROVIČ, M. (a kol.): Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha 2002; HLAVÁČEK, I. (a kol.): Vademecum pomocných věd historických. Jinočany 1994; TEI P5: guidelines for electronic text encoding and interchange. Dostupné z: http://www.tei-c.org/release/doc/tei-p5-doc/en/Guidelines.pdf. (cit. 6. 11. 2018).

Autor hesla: Jan.novotny