Pulpity v pozdním středověku: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Strahovská knihovna, DG III 14, fol. 1r | Strahovská knihovna, DG III 14, fol. 1r | ||
]] | ]] | ||
− | [[Soubor:Břevnov Ms. 297 f.21a.jpg|střed|náhled|Dvoustupňový pulpit na otočné noze v iluminované modlitební knize francouzské provenience z 15. stol.]] | + | [[Soubor:Břevnov Ms. 297 f.21a.jpg|střed|náhled|Dvoustupňový pulpit na otočné noze v iluminované modlitební knize francouzské provenience z 15. stol. Praha, Benediktinské arciopatství v Břevnově, Ms. 297, fol. 21r (deponováno v Národní knihovně ČR)]] |
K psaní a čtení byly nadále užívány pulpity ([[Psací pult|psací pulty]]) se sešikmenou deskou. Jednak to byly vyšší skříňkové pulpity, u nichž se stálo či sedělo a v jejichž podstavci byly dvířky uzavíratelné úložné prostory na knihy a [[Písař|písařské náčiní]]. Zadní deska pulpitu bývala někdy protažena do výšky, aby k ní bylo možné svisle připásat další text, který sloužil písaři jako předloha nebo který čtenář potřeboval pro srovnávání (jindy z pracovní desky vystupovala jen vyvýšená otočná noha s menším „komparačním“ pultíkem). Stále oblíbenější ale byly v pozdním středověku malé přenosné pultíky, které se pokládaly na rovný stůl, případně přímo na kolena. Tyto stolní pultíky mívaly i skládací podobu s různě nastavitelnou pracovní plochou. Žádný domácí pozdně středověký pulpit se nedochoval a musíme si vystačit s dobovými vyobrazeními. Pro ukládání knih sloužily větší skříně s policemi či otevřené regály. Pro malé soubory postačily nástěnné police, různé niky ve zdech anebo uzamykatelné truhly. | K psaní a čtení byly nadále užívány pulpity ([[Psací pult|psací pulty]]) se sešikmenou deskou. Jednak to byly vyšší skříňkové pulpity, u nichž se stálo či sedělo a v jejichž podstavci byly dvířky uzavíratelné úložné prostory na knihy a [[Písař|písařské náčiní]]. Zadní deska pulpitu bývala někdy protažena do výšky, aby k ní bylo možné svisle připásat další text, který sloužil písaři jako předloha nebo který čtenář potřeboval pro srovnávání (jindy z pracovní desky vystupovala jen vyvýšená otočná noha s menším „komparačním“ pultíkem). Stále oblíbenější ale byly v pozdním středověku malé přenosné pultíky, které se pokládaly na rovný stůl, případně přímo na kolena. Tyto stolní pultíky mívaly i skládací podobu s různě nastavitelnou pracovní plochou. Žádný domácí pozdně středověký pulpit se nedochoval a musíme si vystačit s dobovými vyobrazeními. Pro ukládání knih sloužily větší skříně s policemi či otevřené regály. Pro malé soubory postačily nástěnné police, různé niky ve zdech anebo uzamykatelné truhly. | ||
Aktuální verze z 3. 12. 2020, 07:07
K psaní a čtení byly nadále užívány pulpity (psací pulty) se sešikmenou deskou. Jednak to byly vyšší skříňkové pulpity, u nichž se stálo či sedělo a v jejichž podstavci byly dvířky uzavíratelné úložné prostory na knihy a písařské náčiní. Zadní deska pulpitu bývala někdy protažena do výšky, aby k ní bylo možné svisle připásat další text, který sloužil písaři jako předloha nebo který čtenář potřeboval pro srovnávání (jindy z pracovní desky vystupovala jen vyvýšená otočná noha s menším „komparačním“ pultíkem). Stále oblíbenější ale byly v pozdním středověku malé přenosné pultíky, které se pokládaly na rovný stůl, případně přímo na kolena. Tyto stolní pultíky mívaly i skládací podobu s různě nastavitelnou pracovní plochou. Žádný domácí pozdně středověký pulpit se nedochoval a musíme si vystačit s dobovými vyobrazeními. Pro ukládání knih sloužily větší skříně s policemi či otevřené regály. Pro malé soubory postačily nástěnné police, různé niky ve zdech anebo uzamykatelné truhly.
Lit.: HANEBUTT-BENZ, M.: Die Kunst des Lesens. Lesemöbel und Leseverhalten vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Frankfurt a. M. 1985, zvl. s. 31, 69.
Autor hesla: Kamil.boldan