Ražený tisk: Porovnání verzí

Z Encyklopedie knihy

m (Nahrazení textu „== Literatura ==“ textem „“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Ražený tisk '''(angl. goffering nebo relief printing, fr. gaufrage, něm. Prägedruck) tisk vytvářející záměrný reliéf. Tisknoucí elementy [[Tisková forma|tiskové formy]] jsou buď vyvýšené, anebo vyhloubené. Vyvýšený reliéf vzniká [[Sazba|sazbou]] (u starých [[Těstový tisk|těstových tisků]] [[Dřevořez|dřevořezem]] či [[Kovoryt, kovořez|kovorytem]]). Pro vyhloubení se užívá mechanických a chemických postupů jako u [[Tisk z hloubky|tisku z hloubky]] ([[mědiryt|mědiryt]], [[oceloryt|oceloryt]], [[lept|lept]]). Nahřátá forma, jejíž tisknoucí elementy jsou opatřeny [[Tiskařská barva|tiskařskou barvou]], barevným pudrem anebo barevnou fólií (patentována až 1892), se razí (gofruje) na [[Knihtiskový papír|papír]], [[Lepenka|lepenku]], [[useň|useň]] či [[Knihařské plátno|plátno]]. Extrémně vysoký tlak přitom vytvoří dle povahy tiskové formy negativní, nebo pozitivní reliéf.  
 
'''Ražený tisk '''(angl. goffering nebo relief printing, fr. gaufrage, něm. Prägedruck) tisk vytvářející záměrný reliéf. Tisknoucí elementy [[Tisková forma|tiskové formy]] jsou buď vyvýšené, anebo vyhloubené. Vyvýšený reliéf vzniká [[Sazba|sazbou]] (u starých [[Těstový tisk|těstových tisků]] [[Dřevořez|dřevořezem]] či [[Kovoryt, kovořez|kovorytem]]). Pro vyhloubení se užívá mechanických a chemických postupů jako u [[Tisk z hloubky|tisku z hloubky]] ([[mědiryt|mědiryt]], [[oceloryt|oceloryt]], [[lept|lept]]). Nahřátá forma, jejíž tisknoucí elementy jsou opatřeny [[Tiskařská barva|tiskařskou barvou]], barevným pudrem anebo barevnou fólií (patentována až 1892), se razí (gofruje) na [[Knihtiskový papír|papír]], [[Lepenka|lepenku]], [[useň|useň]] či [[Knihařské plátno|plátno]]. Extrémně vysoký tlak přitom vytvoří dle povahy tiskové formy negativní, nebo pozitivní reliéf.  
  
Ražený čili reliéfní tisk od 19. století umělecky doplňoval sazbu [[Akcidenční tisky|akcidenčních tiskovin]] (pozvánek, vizitek). Sloužil též k výzdobě plátěných [[Vazba|knižních vazeb]]. Není-li při ražbě užito barvy, tiskne se takzvaně naslepo. [[Slepotisk|Slepotisk]] je znám především jako knihařská technika při tvorbě [[Slepotisková vazba|vazby slepotiskové]]. Benátští [[Knihvazač|knihvazači]] 16. století však slepou raznicí vyráželi [[ornament|ornament]] i do holých, jinak nekrytých [[Knižní desky|desek]] z lepenky (tento způsob výzdoby se udržel prakticky dodnes). Okrasně ražený papír se od 17. století přivazoval ke knižnímu [[Knižní blok|bloku]] jako [[předsádka|předsádka]].
+
Ražený čili reliéfní tisk od 19. století umělecky doplňoval sazbu [[Akcidenční tisky|akcidenčních tiskovin]] (pozvánek, vizitek). Sloužil též k výzdobě plátěných [[Vazba|knižních vazeb]]. Není-li při ražbě užito barvy, tiskne se takzvaně naslepo. [[Slepotisk|Slepotisk]] je znám především jako knihařská technika při tvorbě [[Slepotisková vazba|vazby slepotiskové]]. Benátští [[Knihvazač|knihvazači]] 16. století však slepou raznicí vyráželi [[ornament|ornament]] i do holých, jinak nekrytých [[Knižní desky|desek]] z lepenky (tento způsob výzdoby se udržel prakticky dodnes). Okrasně ražený papír se od 17. století přivazoval ke [[Knižní blok|knižnímu bloku]] jako [[předsádka|předsádka]].
  
  

Aktuální verze z 12. 9. 2019, 15:32

Ražený tisk (angl. goffering nebo relief printing, fr. gaufrage, něm. Prägedruck) tisk vytvářející záměrný reliéf. Tisknoucí elementy tiskové formy jsou buď vyvýšené, anebo vyhloubené. Vyvýšený reliéf vzniká sazbou (u starých těstových tisků dřevořezem či kovorytem). Pro vyhloubení se užívá mechanických a chemických postupů jako u tisku z hloubky (mědiryt, oceloryt, lept). Nahřátá forma, jejíž tisknoucí elementy jsou opatřeny tiskařskou barvou, barevným pudrem anebo barevnou fólií (patentována až 1892), se razí (gofruje) na papír, lepenku, useň či plátno. Extrémně vysoký tlak přitom vytvoří dle povahy tiskové formy negativní, nebo pozitivní reliéf.

Ražený čili reliéfní tisk od 19. století umělecky doplňoval sazbu akcidenčních tiskovin (pozvánek, vizitek). Sloužil též k výzdobě plátěných knižních vazeb. Není-li při ražbě užito barvy, tiskne se takzvaně naslepo. Slepotisk je znám především jako knihařská technika při tvorbě vazby slepotiskové. Benátští knihvazači 16. století však slepou raznicí vyráželi ornament i do holých, jinak nekrytých desek z lepenky (tento způsob výzdoby se udržel prakticky dodnes). Okrasně ražený papír se od 17. století přivazoval ke knižnímu bloku jako předsádka.


Lit.: GERHARDT, Cl. W.: Handbuch für die Verwendung von Prägeetiketten. Heusenstamm 1966; GERHARDT, Cl. W.: Prägedruck und Prägekunst. Zur Erinnerung an die Gründung der Graphischen Werkstätten Gerhardt & Teltow vor 100 Jahren. Ausstellungskatalog. Leipzig 1994; GERHARDT, Cl. W.: Prägedruck und Siebdruck. In: Geschichte der Druckverfahren (hrsg. von R. W. Fuchs), Teil 1. Stuttgart 1974; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.