Retrospektivní bibliografie

Z Encyklopedie knihy

Retrospektivní bibliografie (angl. retrospective bibliography, fr. bibliographie rétrospective, něm. retrospektive Bibliographie) specifický druh bibliografie (řec. biblion = kniha, grafō = píši) čili nauky o způsobech popisování rukopisných, tištěných, případně jinak rozšiřovaných děl a způsobech sestavování jejich soupisů. Specifičnost spočívá v tom, že je zpracovávána dodatečně (lat. retro = zpět, specere = hledět), a to jak z děl fyzicky dochovaných, tak i s ohledem na bohaté spektrum většinou skrytých sekundárních pramenů. Náročnost vlastního studia a paralelní heuristiky spolu s četností typologicky rozmanitých prvotisků a starých tisků prozatím nedovoluje sestavovat retrospektivní bibliografii bez výběrových kritérií (jazykových, teritoriálních, věcných, typologických či chronologických). Jednotlivá kritéria je možno úspěšně křížit. Podchycení, vědecké zpracování a zpřístupnění starší tiskařské produkce souviselo vždy s rozvojem lidského vědomí. Bylo a bude závislé na stupni společenské naléhavosti, na finančních a zpracovatelských kapacitách a nově i na automatizaci pracovních postupů a digitalizaci.

Nejstarší tiskem zpřístupněné náběhy na retrospektivní bibliografii přinášejí dva literárněhistorické spisy benediktinského opata ve Sponheimu a Würzburgu Johanna Tritheima (1462-1516), totiž De scriptoribus ecclesiasticis (Basel 1494) a Catalogus illustrium virorum (Mainz? 1495). První z nich je koncipován bio-bibliograficky a ve více než 900 životopisech svatých Otců přináší asi 7.000 citací. Tritheimův Katalog učenců obsahuje na 300 hesel. S osamostatňováním a rozvojem věd vznikají během 16. století další speciální bibliografie, např. z oboru lékařství (1506), práva (1522), botaniky (1530), teologie (1566), zemědělství (1577) nebo filozofie (1592). Do téže doby lze klást také nejstarší snahy o vytvoření národní retrospektivní bibliografie, např. Anglie ca 1545 (tiskem 1709), Itálie (1550), Německo (1582), Francie (1584). Nejvýznamnějším bibliografem 16. století byl bezesporu švýcarský polyhistor Konrad Gesner (1516-1565), autor čtyřsvazkového díla citovaného dle prvního svazku jako Bibliotheca universalis sive Catalogus omnium scriptorum locupletissimus in tribus linguis … exstantium (Zürich 1545-1555). Tento svazek přináší na 12.000 abecedně autorsky řazených záznamů o vědecké literatuře tištěné latinsky, řecky a hebrejsky. Druhý svazek (Pandectarum 1548) zpřístupňuje tutéž látku z věcného hlediska, ovšem s výjimkou medicíny a teologie, jimž je věnován samostatný třetí díl (Partitiones 1549), rozšířený nakonec ještě o dodatky (Appendix Bibliothecae 1555). Z hlediska české retrospektivní bibliografie představuje toto dílo první systematický pokus o soupis cizojazyčné bohemikální odborné literatury. Ačkoli Gessner vědomě pomíjel literární tvorbu v národních jazycích, metoda jeho bibliografické práce nebyla ještě na počátku 19. století ani zdaleka překonána.

Rostoucí produkce tiskáren si v 17. století vynutila vznik mnoha specializovaných katalogů, z nichž většina poskytovala obraz jen toho, co aktuálně přinášel knižní trh. Mezi bibliografy vynikl zvláště nizozemský knihkupec Cornelius van Beughem, který tak zpracoval přehled souběžné produkce lékařské (1681), dějepisné (1685) nebo matematické (1688). Počátky polské bibliografie formoval polyhistor Szymon Starowolski (1588-1656), jehož díla vycházela tiskem od 20. let 17. století většinou v zahraničí. Před polovinou 17. století se do popředí zájmu bibliografů dostaly také prvotisky. O málo později vznikla nejstarší bibliografie bibliografií, kterou pod názvem Bibliotheca bibliothecarum (Paris 1664) zpracoval pařížský jezuita Philippe Labbé (1607-1667). Velkým zjevem následujícího století byl německý filozof a knihovník Christian Gottlieb Jöcher (1694-1758). Jím zpracovaná čtyřsvazková obecná bio-bibliografie Allgemeines Gelehrten-Lexicon (Leipzig 1750-1752) obsahovala na 70.000 záznamů. Do roku 1819 se dočkala ještě několika dodatků: v letech 1784-1787 vyšly dva svazky uspořádané Johannem Christophem Adelungem (1732-1806) a v letech 1810-1819 čtyři svazky od Wilhelma Rotermunda (1761-1848). Jöcherovo dílo i práce pokračovatelů jsou živé dodnes. Obdobně v knihovnické praxi přežívají dva mladší soupisy vzniklé jako příručky pro knihkupce a sběratele. Autorem první, nazvané Manuel de libraire et de l’amateur de livres (Paris 1810), byl francouzský bibliograf a bibliofil Jacques Charles Brunet (1780-1867). Tři počáteční svazky, zahrnující 47.500 záznamů především francouzské literatury, se v průběhu dalších let rozrostly na devět. Vhodný doplněk Brunetova díla tvoří osmidílný Trésor livres rares et précieux ou nouveau Dictionaire bibliographique (Dresden 1859-1869) vyšlý z pera německého knihovníka a bibliografa Johanna Georga Theodora Graesseho (1814-1885). Jeho soupis obsahuje asi 100.000 záznamů.

Projekty národních retrospektivních bibliografií vycházející z jazykového a územního principu byly zakládány vesměs v 19. a na počátku 20. století (Německo 1812, Rusko 1813, Čechy 1825, Francie 1827, Polsko 1870, Bulharsko 1872, Dánsko 1877, Finsko 1878, Maďarsko 1879, Belgie 1880, Amerika Severní 1903, Rumunsko 1903, Rakousko 1913, Itálie 1922, Anglie 1926 a Švédsko 1927). Horní časová hranice národních retrospektiv není normativně vymezena, poněvadž souvisí s proměnlivým rozhraním starých tisků a tisků moderních. Jakkoli by 31. prosinec 1800 skýtal řadu praktických důvodů, průmyslová revoluce vstupovala do ručního knihtiskařského řemesla až v 19. století a tento proces neproběhl v žádné zemi naráz, ale postupně.

Takřka všechny národní bibliografie si proto při periodizaci vypomohly externími hledisky historickými, literárněvědnými nebo jazykovými, popřípadě zohlednily vývojové mezníky fondů národních knihoven. K chronologickému členění starých tisků přistoupilo kupříkladu Německo (zvoleny dva periodizační uzly: 1600 a 1700), Nizozemí (1700), Švédsko (1700) a Maďarsko (1711). Naopak bez vnitřních periodizačních uzlů je koncipována národní retrospektiva 15.-19. století v Anglii, Norsku, Portugalsku a Španělsku. Období mezi počátkem knihtisku a rokem 1800 jakožto horní hranicí pro zpracování starých tisků zvolily mimo jiné Amerika Severní, Belgie, Čechy, Francie, Nizozemí, Rusko, Skotsko (dříve 1820) nebo Slovensko. Následující etapa 1801-1900 je pak zpracovávána samostatně. Některé státy hranici starých tisků posunuly až do 19. století, např. Finsko 1827, Švédsko 1829, Dánsko 1840, Maďarsko 1860 či Německo 1870 (dříve 1850). Ruská bibliografie nadto počítá ještě s pomocným mezníkem 1825. I v těchto státech jsou pak navazující časové úseky zpracovávány samostatně jakožto předstupeň bibliografie souběžné. Kupříkladu v Německu je období mezi počátkem knihtisku a současností rozděleno na šest časových úseků, jejichž retrospektivní bibliografii zpracovávají specializované knihovny (ty jsou ve své působnosti též garanty akviziční politiky). Projekt se nazývá Sammlung Deutscher Drucke (SDD). O soupis prvotisků (INKA) pečuje Universitätsbibliothek Tübingen. Produkce 16. století (VD16) je zpracovávána v Bayerische Staatsbibliothek München. Období 1601-1700 pod zkráceným označením VD17 zpracovává Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel. Na projektu se dále podílejí Niedersächsische Staats- und Universitätsbibliothek Göttingen (období 1701-1800), Stadt- und Universitätsbibliothek Frankfurt (1801-1870), Staatsbibliothek zu Berlin-Preussischer Kulturbesitz (1871-1912) a Deutsche Bücherei Leipzig (moderní literatura od roku 1913 do současnosti). V době nejnovější se všechna úskalí retrospektivní bibliografie snaží překonat Konsorcium evropských vědeckých knihoven založené 1992 a zkráceně nazývané CERL (Consortium of European Resaerch Libraries). Jeho péčí se formuje evropská databáze knih ručně tištěných od poloviny 15. století do roku 1830 (The Hand Press Book Database).

Základy novodobé retrospektivní bibliografie bohemik vzniklých do roku 1526 položil všestranně orientovaný Josef Dobrovský (1753-1829) přepracovaným spisem Geschichte der böhmischen Sprache und ältern Literatur (Praha 1818). Na jeho pracovní metodu i pojetí dějin navázal jazykovědec, literární historik a překladatel Josef Jungmann (1773-1847) se spolupracovníky. Výsledkem nezdolné kolektivní píle byla Historie literatury české. Aneb Soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národu, osvícení a jazyka (Praha 1825). Toto první domácí souhrnné bibliografické dílo rozčleňuje písemnictví 9.-19. století do sedmi period, strukturovaných ještě věcně. Každému časovému oddílu je předeslán souhrnný literárněhistorický exkurz. V chronologicko-systematickém uspořádání je zachyceno 5.434 záznamů o jazykově české tvorbě. Ke křížení bibliografického a dějepisného principu Jungmann přistoupil z praktických důvodů a jazykový záměr vyplýval z programu celé jeho družiny. Politicky a buditelsky živená koncepce měla ovšem svůj rub, ba tím, že po následujících sto let nebyla modifikována, i dlouhodobé negativní důsledky. Oficiálně totiž potlačila jazykovou pluralitu písemnictví a neorganicky rozpojila literární odkaz autorů píšících jak v národní řeči, tak cizojazyčně. Poněvadž počátkem 40. let Historie zmizela z knihkupeckých pultů, už nemocný Jungmann za spolupráce Václava Vladivoje Tomka (1818-1905) připravil druhé, opravené a aktualizované vydání (Praha 1849-1851). To obsahuje 7.466 bibliografických položek. Terén, rozšířený v nové Historii až k roku 1846, byl dále doplňován a zpřesňován: 1865 navázal překladatel, básník a bibliograf František Doucha (1810-1884), v letech 1869 a 1871 slavista Ignác Jan Hanuš (1812-1869) a další.

Dnes jsou v českých a moravských knihovnách rozpracovány tři hlavní projekty retrospektivní národní bibliografie. Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století založil knihovník a pedagog Zdeněk Václav Tobolka (1874-1951) roku 1923 u příležitosti 150. Jungmannových narozenin. Tvorby Knihopisu se účastnil také Tobolkův žák František Horák (1911-1983). Od 1935 pracoval jako sekretář a od 1949 až do konce života vykonával funkci jediného redaktora. Na průzkumech historických fondů dobrovolně spolupracovaly desítky knihovníků, literárních historiků a sběratelů. Tobolka vtiskl Knihopisu od počátku ráz vědecko-kritické bibliografie. Stanovil zásadu pracovat de visu čili jen s exemplářem v ruce (lat. visus = zrak). Východiskem celého projektu se stala typologicko-typografická metoda, postihující individuální znaky vydání (nikoli dochovaných exemplářů, které jsou registrovány pouze lokačními značkami institucí a jmény soukromých sběratelů). Tento unikátní přístup však zpracovatelské možnosti bibliografů vyčerpával natolik, že soustavná evidence bohemikální cizojazyčné tvorby byla opět odsunuta z dohledu. První díl Knihopisu (1925) zahrnuje jazykově českou produkci vyšlou do 31. prosince 1500 čili prvotisky. Druhý díl (1939-1967 v devíti svazcích) obsahuje záznamy o tiscích, které byly vyrobeny mezi 1501-1800 na území prvorepublikového Československa i za hranicemi v obou národních jazycích, anebo s jejich převažujícím podílem. Oproti původní optimistické Tobolkově představě jednosvazkového Knihopisu o 4.000 záznamech se poslední svazek uzavřel pozičním číslem 17.631, a to zejména díky četnosti kramářských písní, avšak bez administrativních tisků. Ty byly do projektu zařazovány jen výjimečně. Počínaje 40. léty redakce nadto shromažďovala nový materiál, který obohacoval či opravoval dříve vydané svazky. Část tohoto rukopisu je od přelomu 80. a 90. let péčí Národní knihovny nově redigována a vychází v podobě Dodatků výstižně označovaných jako „číselné“ (tiskem od 1994, kdy také vyšla zcela přepracovaná bibliografie prvotisků). Zbylá část rukopisu se pracovně nazývá „abecední“ dodatky, poněvadž soustřeďuje pouze záznamy dosud nepublikované: nové autory, nová díla a nová vydání. Tato kartotéka leží prozatím nevyužita (čítá více než 6.000 záznamů včetně deziderat). Dosud chybějící rejstříky ke Knihopisu nahrazuje alespoň částečně trojsvazkový komplet publikovaný roku 1985.

„Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800“ vzniká péčí Knihovny Akademie věd ČR. Založena byla Františkem Horákem roku 1954 jako pandán k jazykově českému Knihopisu. Bez teritoriálního omezení zachycuje jazykově nečeské publikace, jejichž původci pocházeli z dnešního území České republiky, dále jazykově nečeské publikace vyrobené na dnešním území republiky bez ohledu na autorství, národnost tiskaře a obsah a konečně jazykově nečeské tisky, které se bez ohledu na národnost autora a místo vydání obsahově váží k historickým, geografickým, kulturním, společenským, politickým a jiným okolnostem dnešního území České republiky. Strukturou se Bibliografie od Knihopisu neliší, ale postupem let došlo k oprávněnému zjednodušení pravidel popisu. Bibliografie má lístkovou (strojopisnou) podobu. Od roku 1992 proběhla retrokonverze a nové popisy jsou vytvářeny již v automatizované databázi. V roce 2002 Bibliografie obsahovala asi 46.000 záznamů včetně deziderat. Tiskem vyšel soupis děl Bohuslava Balbína (Praha 1989) a Jana Amose Komenského (Praha 1991). Kompletní kartotéka počala vycházet na CD-ROM (roku 2003 část podchycující 16. a 17. století).

„Národní retrospektivní bibliografie 19. století“ byla založena Františkem Horákem v pražské Národní knihovně roku 1950. Bez teritoriálního omezení zachycuje jazykově česká díla vzniklá v letech 1801-1900 jak knihtiskem, tak litograficky, včetně almanachů, kalendářů i drobných a příležitostných tisků. S ohledem na formální specifika se pomíjejí administrativní tisky, kramářské písně (ty od roku 1969 zpracovává Knihovna Národního muzea v Praze, jejíž speciální kartotéka čítá na 40.000 záznamů) i časopisy a noviny (takzvané Retrospektivní kooperativní zpracování periodik z let 1800-1945 převzala roku 2000 Moravská zemská knihovna v Brně). Strukturou se Bibliografie 19. století od Knihopisu neliší, ale postupem let došlo i zde k oprávněnému zjednodušení pravidel popisu (zejména u tisků vyráběných industriálně po roce 1860). V 80. letech 20. století byla dokončena práce s fondy pražských knihoven a zároveň započala revize soupisu jakožto předpoklad budoucího průzkumu mimopražských institucí. Od roku 1997 jsou rukopisné záznamy Národní knihovnou publikovány v naskenované podobě. Bibliografie v roce 2002 obsahovala zhruba 97.000 záznamů.

Roztříštěnosti české retrospektivní bibliografie se snaží čelit projekt Clavis monumentorum litterarum (CML). Vznikl v Ústavu pro klasická studia AV roku 1995. Je to otevřený databázový systém, který má za účasti příslušných knihoven, archivů a jiných institucí postupně zahrnout bibliografické i obrazové informace o písemnictví v historických zemích České koruny až do roku 1800. Jedním z výstupů je elektronická databáze „Knihopis Digital“.

Bibl. národní (souhrnně): CZERNY, R.: Einführung in die tschechoslowakische Bibliographie bis 1918. Baden-Baden 1971; ČERNÁ, M. L.: Národné bibliografie. Martin 1956; DOMAY, Fr.: Bibliographie der nationalen Bibliographien. Stuttgart 1987.

Bibl. národní (výběr): Amerika Severní EVANS, Ch.: American bibliography 1639-1799. Vol. 1-14. Chicago 1903-1959; HAIGHT, W. R.: Canadian catalogue of books (1767-1895). Toronto 1896-1904; POOLE, W. F.-FLETCHER, W. J.: An index to periodical literature 1802-1881. Vol. 1-5. Boston 1888-1907; SHAW, R. R.-SHOEMAKER, R. H.: American bibliography. A preliminary checklist for 1801-1819. Vol. 1-22. New York 1958-1966; STATON, F.: Books and pamphlets publicated in Canada up to the year 1837 (Toronto 1916); Anglie JOLLIFFE, J.W.: Nineteenth-century short title catalogue. Series 1, phase 1, 1801-1815. Newcastle-upon-Tyne 1984; SHORT-TITLE catalogue of books printed in England, Scotland and Ireland and of English books printed abroad 1475-1640 (edd. A. W. Pollard-G. R. Redgrave). Vol. 1-2. London 1926 (repr. 1976); SHORT-TITLE catalogue of books printed in England, Scotland, Ireland, Wales and British America and of English books printed in other countries, 1641-1700 (ed. D. Wing). Vol. 1-3. New York 1945-1951 (repr. 1994); Belgie BIBLIOTHECA Belgica ou Bibliographie génerale des Pays-Bas. Série I (Vol. 1-27) a II. (Vol. 1-27). La Haye 1880-1923; COCKX-INDESTEGE, E.-GLORIEUX, G.: Belgica typographica 1541-1600. Catalogus librorum impressorum ab anno MDXLI ad annum MDC in regionibus quae nunc Regni Belgarum partes sunt. I. Bibliotheca Regia Bruxellensis. Niewkoop 1968; Bulharsko BAJAN, A. T.: Balgarski knigopis za sto godini 1806-1905. Sofija 1909; JIREČEK, J. K.: Bibliographie de la littérature Bulgare moderne 1806-1870. Bieha 1872; STOJANOV, M.: Balgarska vozrożdenska kniżnina. Analiticzen repertoar na balgarskite knigi i periodiczni izdanija 1806-1878. Vol. 1-2. Sofija 1957-1959; Čechy a Morava BIBLIOGRAFIE cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. I. Produkce tiskáren na dnešním území České republiky v 16. a 17. století (red. Anežka Baďurová). Praha 2003 (CD-ROM vydaný Knihovnou Akademie věd České republiky); DOUCHA, Fr.: Knihopisný slovník česko-slovenský aneb Seznam kněh, drobných spisův, map a hudebních věcí, vyšlých v jazyku národa česko-slovenského od roku 1774 až do nejnovější doby. Praha 1865; HANSGIRG, Ant.: Katalog českých knih od l. 1774 až do konce roku 1839. Praha 1840; JUNGMANN, J.: Historie literatury české. Aneb Soustavný přehled spisů českých s krátkou historií národu, osvícení a jazyka. Praha 1849-1851 (k tomu dále HANUŠ, I. J.: Dodavky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české. První a druhé oddělení. Praha 1869 a HANUŠ, I. J.: Dodavky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české. Třetí oddělení. Praha 1871); KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Redigoval dr. Zdeněk Tobolka [od 5. svazku dr. František Horák]. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). Text + tabule. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Svazek 1-9 (písm. A-Z). Praha 1925-1967; KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Dodatky. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). [Sestavila] dr. Emma Urbánková. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Založil doc. dr. Zdeněk V. Tobolka, pokračovali doc. dr. František Horák a dr. Bedřiška Wižďálková. Část I. písm. A-. Praha 1994- (k tomu dále VOIT, P.: Rejstřík autorů, překladatelů a editorů. Příspěvky ke Knihopisu 1. Praha 1985; VOIT, P.: Rejstřík anonymních záhlaví. Příspěvky ke Knihopisu 2. Praha 1985; VOIT, P.: Rejstřík názvový. Příspěvky ke Knihopisu 3. Praha 1985 a WIŽĎÁLKOVÁ, B.: Konkordance Koniášových Klíčů, Indexu, Jungmanna a Knihopisu. Příspěvky ke Knihopisu 6-10. Praha 1987-1988); MICHL, J. V. J.: Ouplný literaturní létopis, čili Obraz slovesnosti Slovanův nářečí českého v Čechách, na Moravě, v Uhřích atd., od léta 1825 až do léta 1837. Praha 1839; RUKOVĚŤ humanistického básnictví v Čechách a na Moravě. Založili A. Truhlář a K. Hrdina. Pokračovali J. Hejnic a J. Martínek. Sv. 1-5. Praha 1966-1982 (vše, co zatím vyšlo); ZÍBRT, Č.: Bibliografie české historie. Sv. 1-5. Praha 1900-1912; Dánsko BRUUN, Ch.: Bibliotheca Danica. Vol. 1-5. København 1877-1902 (repr. 1961-1963); NIELSEN, L.: Dansk bibliografi 1482-1600. Vol. 1-3. København 1919-1935; ROSENKILDE, V.: Thesaurus librorum danicorum 15th and 16th century. København 1987; Finsko VASCENIUS, V.: Suomalainen Kirjallisuus. Vol. 1-5. Helsinki 1878; Francie CIORANESCU, A.: Bibliographie de la littérature française du XVIe siècle. Paris 1959; CIORANESCU, A.: Bibliographie de la littérature française du XVIIe siècle. Vol. 1-3. Paris 1965-1966; QUÉRARD, J. M.: La France littéraire ou Dictionnaire bibliographique. Vol. 1-12. Paris 1827-1864; RÉPERTOIRE bibliographique des livres imprimés en France au XVIIe siècle. Vol. 1-. Baden-Baden 1978-; RÉPERTOIRE bibliographique des livres imprimés en France au XVIIIe siècle. Vol. 1-. Baden-Baden-Bouxwiller 1988-; Itálie Le EDIZIONI italiane del XVI secolo. Censimento nazionale. Vol. 1-. Roma 1985-; Maďarsko APPÓNYI, A.: Hungarica. Ungarn betreffende im Auslande gedruckte Bücher und Flugschriften. Bd. 1-4. München 1903-1927; BORSA, G.-HERVAY, Fr.-HOLL, B.-KÄFER, I.-KELECSÉNYI, A.: Res litteraria Hungariae vetus operum impressorum 1473-1600. Cura Commissionis academicae … Budapest 1971; PETRIK, G.: Magyarország bibliográfiája. Bibliographia Hungariae. 1712-1860. Seu Catalogus librorum in Hungaria, et de rebus patriam nostram attingentibus extra Hungariam, editorum. Vol. 1-. Budapest 1888-; SZABÓ, K.: Régi magyar könyvtár. Az 1531-1711. Vol. 1-4. Budapest 1879-1898; SZTRIPSZKY, H.: Adalékok Szabó Károly Régi magyar könyvtár cimü munkájának. Bibliographia hungarica vetus. Additiones et emendationes, 1472-1711. Budapest 1912; Německo GESAMTVERZEICHNIS des deutschsprachigen Schrifttums (GV) 1700-1910. Bearbeitet unter der Leitung von Peter Geils und Willi Gorzny … Bd. 1-160 (+ Nachträge). München-New York-London-Paris 1979-1987; HEINSIUS, W.: Allgemeines Bücher-Lexicon oder Vollständiges alphabetisches Verzeichniss aller von 1700 … erschienenen Bücher. Bd. 1-29. Leipzig 1812-1894; KAYSER, Chr. G.: Index locupletissimus librorum … Vollständiges Bücher-Lexicon enthaltend von 1750 … in Deutschland … gedruckten Bücher Bd. 1-36. Leipzig 1833-1911; VERZEICHNIS der im deutschen Sprachbereich erschienenen Drucke des XVI. Jahrhunderts (VD 16). Herausgegeben von der Bayerischen Staatsbibliothek in München in Verbindung mit der Herzog August Bibliothek in Wolfenbüttel. I. Abteilung. Verfasser-Körperschaften-Anonyma. Bd. 1-22. Stuttgart 1983-1995. II. Abteilung. Register der Herausgeber, Kommentatoren, Übersetzer und literarischen Beiträger. Bd. 23-24. Stuttgart 1997. III. Abteilung. Register der Druckorte, Verleger und Erscheinungsjahre. Bd. 25-. Stuttgart 2000-; Nizozemí NIJHOFF, W.-KRONENBERG, M. E.: Nederlandsche bibliographie van 1500 tot 1540. Vol. 1-4. La Haye 1919-1951 (repr. ’S-Gravenhage 1923-1971); Polsko ESTREICHER, K.: Bibliografia Polska. … Stólecie XV-XVIII.-Polnische Bibliographie … Jahrhundert XV. bis XVIII alphabetisch geordnet … Bd. 1-35. Kraków 1891-1939; ESTREICHER, K.: Bibliografia polska XIX stulecia. Vol. 1-4. Kraków 1906-1916; WIERZBOWSKY, T.: Bibliographia polonica XV ac XVI ss. Vol. 1-3. Warzsawa 1889-1894 (repr. Nieuwkoop 1961); Portugalsko ANSELMO, A. J.: Bibliografia das obras impressas em Portugal no século XVI. Lisboa 1926; DOMÍNGOS, M. D.-CAMPOS, F. M. G. de: Bibliografia das obras impressas em Portugal no século XVII. Vol. 1-. Lisboa 2001-; Rakousko FRANK, P. R.-LANG, H. W.: Augenlust & Zeitspiegel. Katalog und Handbuch von Büchern, Musikalien, Landkarten, Veduten, Zeitungen und Zeitschriften von österreichischen Verlagen des 18. und 19. Jahrhunderts, meist in seltenen Erstausgaben. Wien 1995; LANGER, E.-DOLCH, W. (edd.): Bibliographie der österreichischen Drucke des XV. und XVI. Jahrhunderts. Bd. I/1 (Trient-Wien-Schrattenthal). Wien 1913 (repr. New Castle DE 2001); Rumunsko BIANU, I.-HODOS, N.-SIMONESCU, D.: Bibliografia românésca veche, 1508-1830. T. 1-4. Bucuresti 1903-1944; Rusko SOPIKOV, V.: Opyt rossijskoj bibliografii. Vol. 1-5. Moskva 1813-1821 (další vyd. 1904-1906); Slovensko KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Redigoval dr. Zdeněk Tobolka [od 5. svazku dr. František Horák]. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). Text + tabule. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Svazek 1-9 (písm. A-Z). Praha 1925-1967; KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Dodatky. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). [Sestavila] dr. Emma Urbánková. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Založil doc. dr. Zdeněk V. Tobolka, pokračovali doc. dr. František Horák a dr. Bedřiška Wižďálková. Část I. písm. A-. Praha 1994- (k tomu dále VOIT, P.: Rejstřík autorů, překladatelů a editorů. Příspěvky ke Knihopisu 1. Praha 1985; VOIT, P.: Rejstřík anonymních záhlaví. Příspěvky ke Knihopisu 2. Praha 1985; VOIT, P.: Rejstřík názvový. Příspěvky ke Knihopisu 3. Praha 1985; WIŽĎÁLKOVÁ, B.: Konkordance Koniášových Klíčů, Indexu, Jungmanna a Knihopisu. Příspěvky ke Knihopisu 6-10. Praha 1987-1988). ČAPLOVIČ, J: Bibliografia tlačí vydaných na Slovensku do roku 1700. Sv. 1-2 (dokončil Jozef Telgársky). Martin 1972-1984; MIŠIANIK, J.: Bibliografia slovenského písomnictva do konce XIX. stor. (Doplnky k Riznerovej Bibliografii). Bratislava 1946; RIZNER, L.: Bibliografie písomnictva slovenského na sposob slovníka od najstarších čias do konca r. 1900. Sv. 1-4. Turčanský sv. Martin 1929-1934; Švédsko COLLIJN, I.: Sveriges bibliografi intill år 1600. Vol. 1-3. Uppsala 1927-1938; COLLIJN, I.: Sveriges bibliografi 1600-talet. Vol. 1-2. Uppsala 1942-1946.

Lit. obecná: ARNIM, M. von: Internationale Personalbibliographie. Leipzig 1944; BAĎUROVÁ, A.: Chronologické mezníky v evropských retrospektivních bibliografiích. In: Tiskárny a tisky 19. století. Sborník příspěvků z celostátní konference pořádané při příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny (red. Š. Běhalová). Jindřichův Hradec 1998, s. 12-18; BEAUDIQUEZ, M.: Guide de bibliographie générale. Méthodologie et pratique. München 1989; BOHATCOVÁ, M.: Bibliografie a dějiny knihtisku. Sborník Národního muzea v Praze C 16/4. Praha 1971, s. 205-242; BOHATCOVÁ, M.: Der gegenwärtige Bearbeitungsstand der Druckproduktion vom 15. bis 18. Jahrhundert in den böhmischen Ländern. Gutenberg-Jahrbuch 1987, s. 265-278; BOHATCOVÁ, M.: Verzeichnisse gedruckter Bohemica von 1501 bis 1800. Gutenberg-Jahrbuch 1968, s. 136-138; DRTINA, J. (red.): Základy bibliografie. Praha 1966; FABIAN, Cl.: Altbestandskatalogisierung als Gemeinschaftsausgabe Europas. Zeitschrift für Bibliothekswesen und Bibliographie 38/3, 1991, s. 227-235; GASKELL, Ph.: A new introduction to bibliography. Oxford 1972 (repr. New Castle, DE 2000); HORÁK, Fr.: Česká národní retrospektivní bibliografie. In: 2. národní konference o bibliografii v ČSR. Sborník materiálů. Praha-Brno 1981, s. 107-108; HORÁK, Fr.: Heuristické problémy retrospektivní bibliografie a souborného katalogu. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského. Informatika 1, 1973, s. 177-187; HORÁK, Fr.: Možnosti mezinárodní spolupráce při vyhledávání historických dokumentů pro retrospektivní bibliografii. In: Pocta dr. Emmě Urbánkové. Spolupracovníci a přátelé k 70. narozeninám (red. P. R. Pokorný). Praha 1979, s. 85-95; HORÁK, Fr.: Společné problémy souborného katalogu a retrospektivní bibliografie. Bibliografický časopis 2-3, 1970, s. 53-74; HORÁK, Fr.: Vývoj a úkoly české retrospektivní bibliografie. In: Z teorie knihovnictví. Vědeckotechnický sborník věnovaný památce doc. dr. Jaroslava Drtiny, Csc. Praha 1970, s. 131-160; KÁBRT, J.: Česká bibliografie v době temna. Od r. 1620 až do sedmdesátých let osmnáctého století. Praha 1964; KÁBRT, J.: Počátky české bibliografie. Od nejstarších zpráv o knihách až do r. 1620. Praha 1961; KÁBRT, J.: Základy české obrozenské bibliografie. Od sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století. Praha 1967; KALTWASER, Fr. G.-SMETHURST, J. M. (edd.): Retrospective cataloguing in Europe: 15th to 19th century printed materials. Proceedings of the international conference, Munich 28th-30th November 1990. München-London-New York-Paris 1992; KOPPITZ, H.-J.: Grundzüge der Bibliographie. München 1977; PALIVEC, V.: O české retrospektivní bibliografii. In: 1. československá bibliografická konference 1966. Praha 1967, s. 252-254; SIMANDLOVÁ, L.: Konsorcium evropských vědeckých knihoven-CERL a Hand Press Book (HPB) databáze. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1996 (red. V. Pumprla). Brno 1997, s. 118-124; ŠIMÁČEK, O.: Dějiny bibliografie (problematika). Česká bibliografie 10, 1973, s. 145-206; ŠOUSTKOVÁ, R.: Čeští historiografové českého knihtisku. Praha 1991 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); ŠTĚPÁNOVÁ, D.: Poznámky na okraj vzniku a vývoje staré knihovnické literatury. Sborník Národního muzea v Praze C 31/3-4. Praha 1986, s. 197-204; TOTOK, W.-WEITZEL, R.: Handbuch der bibliographischen Nachschlagewerke. Bd. 1-2. Frankfurt/M. 1972; VOBR, J.: Poznámky k tématu hranice pojmu „starý tisk“ a vztah k produkci 19. století. In: Tiskárny a tisky 19. století. Sborník příspěvků z celostátní konference pořádané při příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny (red. Š. Běhalová). Jindřichův Hradec 1998, s. 19-21; ŻBIKOWSKA-MIGOŃ, A.: Historia książki w XVIII wieku. Początki bibliologii. Warszawa 1989.


Lit. speciální.: BAĎUROVÁ, A.: Historické knižní fondy v České republice a současný stav jejich knihovnického zpracování. Sborník archivních prací 53, 2003, s. 641-684; BAĎUROVÁ, A.: Der Prager tschechische und fremdsprachige Buchdruck und seine analytische Bibliographie. In: Später Humanismus in der Krone Böhmen 1570-1620. Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern, Teil IV (hrsg. von H.-B. Harder und H. Rothe). Dresden 1998, s. 211-216; FISCHER, H. (et al.): Conrad Gessner 1516-1565. Universalgelehrter, Naturforscher, Arzt. Zürich 1967; HEJNIC, J.: Bibliograf Konrád Gesner, jeho švýcarští pokračovatelé v 16. století a Morava. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 116-125; HEJNIC, J.-BAĎUROVÁ, A.-BOHATCOVÁ, M.: Bohemikale Drucke des 16.-18. Jahrhunderts. Vorträge und Abhandlungen zur Slavistik 17 (hrsg. von P. Thiergen). München 1990; HEJNIC, J.-BAĎUROVÁ, A.-BOHATCOVÁ, M.: Cizojazyčná bohemikální literatura 16.-18. století. Dosavadní studium a cíle výzkumu. Listy filologické 112, 1989, s. 220-228; HEJNIC, J.-BAĎUROVÁ, A.-BOHATCOVÁ, M.: Fragen der bibliographischen Beschreibung und Bearbeitung der tschechischen und fremdsprachigen bohemikalen Drucke des 16.-18. Jahrhunderts. Vorträge und Abhandlungen zur Slavistik 17, 1990; HORÁK, Fr.: Josef Jungmann, tvůrce novodobé české bibliografie. Acta Universitatis Carolinae, Philologica 3-4, Slavica Pragensia 17. Praha 1974, s. 235-240; KÜHNE, A.: Bibliographie zum Schrifttum des 16. Jahrhunderts. Mit einem Verzeichnis der wesentlichen Buchbestände des 16. Jahrhunderts in deutschen Bibliotheken und Archiven. München 1995; MARTÍNEK, J.: Prameny zpráv o nedochovaných tiscích 16. a 17. století. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 12-13. Praha 1977-1978, s. 57-68; MAŠEK, P.: Zahájení soupisu tisků 16. století v zámeckých knihovnách v Čechách a na Moravě. Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků Státní knihovny ČSR 5. Praha 1988, s. 165-178; RIEDL, M.: Josefa Václava Justina Michla „Auplný literaturnj létopis“. Slovanská knihověda 6, 1947, s. 15-29; SCHOLDERER, V.: Fifty essays in fifteenth- and sixteenth-century bibliography (ed. by D. E. Rhodes). Amsterdam 1966; ŠIMÁČEK, O.: Co nemůžeme pomíjet v bibliografii devatenáctého století. Česká bibliografie 1, 1959, s. 48-60; ŠIMÁČEK, O.: František Doucha, pokračovatel v Jungmannově Historii. Česká bibliografie 12, 1976, s. 147-154; ŠIMÁČEK, O.: Vrchní státní zastupitelství v letech 1899-1900 a knižní bibliografie XIX. století. Česká bibliografie 10, 1973, s. 209-252; ŠIMEČEK, Zd.: Bibliografie období 1801-1848 a cenzura (k problematice přípravy národní retrospektivní bibliografie 19. století). Česká bibliografie 3, 1963, s. 7-41; ŠIMEČEK, Zd.: Bibliografie období 1801-1848 a církevní cenzura (k problematice přípravy národní retrospektivní bibliografie 19. století). Česká bibliografie 5, 1966, s. 146-164; ŠIMEČEK, Zd.: Česká bibliografie a úřední tiskový dohled v letech 1848-1918 (k problematice přípravy retrospektivní bibliografie). Česká bibliografie 6, 1967, s. 101-119; ŠIMEČEK, Zd.: K pokusům o slovanskou bibliografii před r. 1918. Vědecké informace ZK ČSAV 2, 1977, s. 42-66; ŠIMEČEK, Zd.: Soupis cizojazyčných bohemik a bibliografický odkaz J. P. Cerroniho. Vědecké informace ZK ČSAV 3, 1975, s. 24-42; ŠIMEČEK, Zd.: Soupis cizojazyčných bohemik a noviny (k problematice zpracování). Vědecké informace ZK ČSAV, Suplement 3, 1973, s. 27-39; ŠPÉT, J.: Jungmannova Historie literatury české a její místo ve vývoji české bibliografie. Česká bibliografie 13, 1976, s. 161-192 a 14, 1977, s. 191-214; ŽALOUDKOVÁ, J.: Problematika bibliografie tiskové produkce 19. století. Praha 1960 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze).

Lit. (Knihopis): BOHATCOVÁ, M.: Na okraj další části Knihopisu. (S exkurzem o nově nalezeném tisku u Pavla Olivetského-traktátu Martina Hánka [?] z roku 1524). Listy filologické 87, 1964, s. 399-404; BOHATCOVÁ, M.: Začaly vycházet Dodatky ke Knihopisu. Příspěvky ke Knihopisu 11. Dr. Bedřišce Wiždálkové přátelé a spolupracovníci k významnému životnímu jubileu. Praha 1996, s. 8-16; BRTOVÁ, B.: Dodatky ke Knihopisu českých a slovenských tisků … z fondu Základní knihovny-Ústředí vědeckých informací ČSAV. Vědecké informace ČSAV. Bibliografie 3. Praha 1990; DOSTÁL, J.-KOLÁŘOVÁ-CÍSAŘOVÁ, A.: Nový Jungmann. Slovanská knihověda 3, 1924, s. 12; HORÁK, Fr.: Knihopis českých a slovenských tisků v recenzích a ve skutečnosti. Česká bibliografie 10, 1973, s. 343-359; HORÁK, Fr.: Tobolkův Knihopis českých a slovenských tisků. Český časopis historický 1940, s. 358-361; HRABÁK, J.: Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Listy filologické 91, 1968, s. 346-347; POKORNÁ, J.-VOIT, P.: Současný stav národní retrospektivní bibliografie: Knihopis českých a slovenských tisků, Národní retrospektivní bibliografie 19. století. In: 3. národní konference o bibliografii v ČSR. Sborník materiálů, sv. 2. Praha-Brno 1987, s. 329-331; PUMPRLA, V.: Knihopis-jeho počítačová podoba, současnost a budoucnost. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2002 (red. K. Handlová). Brno 2002, s. 99-104; PUMPRLA, V.: Místo Knihopisu v dějinách české a slovenské literatury. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2003 (red. K. Handlová). Brno 2004, s. 15-24; ŠIMEČEK, Zd.: Knihopis českých a slovenských tisků (poznámky in margine). Česká bibliografie 10, 1973, s. 335-342 (a k tomu ŠIMEČEK, Zd.: K odpovědi doc. Františka Horáka. Česká bibliografie 10, 1973, s. 361-366); TOBOLKA, Zd. V.: Nový Jungmann. Časopis československých knihovníků 2, 1923, s. 211-219; VOIT, P.: Na okraj dalšího pokračování Knihopisu českých a slovenských tisků. Česká bibliografie 22, 1986, s. 102-117; WIŽĎÁLKOVÁ, B.: Knihopis českých a slovenských tisků (nad ukončením základní řady soupisu). Česká bibliografie 10, 1973, s. 307-333 (a k tomu WIŽĎÁLKOVÁ, B.: Odpověď k odpovědi. Česká bibliografie 10, 1973, s. 367-369).

Lit. (Bibliografie cizojazyčných bohemik): BAĎUROVÁ, A.: Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800 zpracovávaná v Základní knihovně-Ústředí vědeckých informací ČSAV. In: III. národní konference o bibliografii v ČSR. Sborník materiálů, sv. 2. Praha 1987, s. 332-335; BAĎUROVÁ, A.: Práce s historickými knižními fondy a bibliografická činnost v Základní knihovně-Ústředí vědeckých informací. Z knihovnické praxe 112, 1991, s. 11-15; BIBLIOGRAFIE cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. I. Produkce tiskáren na dnešním území České republiky v 16. a 17. století (red. Anežka Baďurová). Praha 2003 (CD-ROM vydaný Knihovnou Akademie věd České republiky); BRTOVÁ, B.: Soupis cizojazyčných bohemik z let 1501-1800 (Zpráva o práci). Vědecké informace ZK ČSAV, Suplement 3, 1973, s. 54-61; BRTOVÁ, B.: Zpráva o práci na Soupisu cizojazyčných bohemik. Vědecké informace ZK ČSAV, Suplement 1, 1970, s. 113-114; RYBA, B.: K chystanému Soupisu cizojazyčných bohemik. Vědecké informace ZK ČSAV, Suplement 2, 1968, s. 1-2.

Lit. (Bibliografie 19. století): NĚMCOVÁ, Zd.: Teoretické a metodologické problémy české retrospektivní bibliografie 19. století. Praha 1985 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); POKORNÁ, J.: Národní retrospektivní bibliografie XIX. století. Česká bibliografie 22, 1986, s. 118-136; POKORNÁ, J.: Národní retrospektivní bibliografie 19. století včera, dnes a zítra. In: Tiskárny a tisky 19. století. Sborník příspěvků z celostátní konference pořádané při příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny (red. Š. Běhalová). Jindřichův Hradec 1998, s. 22-24; POKORNÁ, J.-VOIT, P.: Současný stav národní retrospektivní bibliografie: Knihopis českých a slovenských tisků, Národní retrospektivní bibliografie 19. století. In: 3. národní konference o bibliografii v ČSR. Sborník materiálů, sv. 2. Praha-Brno 1987, s. 329-331; SVATOŇOVÁ, I.-POKORNÁ, J.: Národní retrospektivní bibliografie 19. století. Návrh redakční metodiky. Praha 1988 (rozmn.); SVOBODOVÁ, J.: Informace o zpracování fondů 19. století v NK ČR. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2002 (red. K. Handlová). Brno 2002, s. 63-65.

Lit. (Bibliografie kramářských písní): BEZDĚK, K.-RYŠAVÁ, E.: České kramářské písňové tisky, jejich bibliografické zpracování a ukázka bibliografie 19. století. Sborník Národního muzea v Praze C 28/4. Praha 1983, s. 173-201; RYŠAVÁ, E.: Národní retrospektivní bibliografie kramářských písňových tisků 19. století. In: Tiskárny a tisky 19. století. Sborník příspěvků z celostátní konference pořádané při příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny (red. Š. Běhalová). Jindřichův Hradec 1998, s. 25-28.

Lit. (Clavis): KROUPA, J. K.: Digitalizace písemných památek v rámci projektu Clavis monumentorum litterarum. In: Knihovny současnosti ’95. Sborník z 3. konference … v Seči u Chrudimi. Praha 1995, s. 225-231; KROUPA, J. K.: Zpracování prvotisků bohemikální provenience v rámci projektu Clavis monumentorum litterarum. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1995 (red. V. Pumprla). Brno 1996, s. 75-80.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.